Německo si staví umělé Slunce. Silné reflektory poslouží jako „zesilovač“ i úschovna energie

Nahrávám video
Němečtí vědci dokážou vyrábět elektřinu pomocí systému výkonných lamp
Zdroj: ČT24

Velmi výkonné xenonové lampy mají ambici stát se pro Zemi novým Sluncem. Němečtí vědci se snaží takovými lampami vlastně „zesílit“ sluneční záření. Jejich záře je mnohem silnější než sluneční, k napájení lamp přitom slouží právě solární energie. Cílem vývoje tzv. umělého Slunce má být vytvoření dostatku energie, aby spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pokryla většinu spotřeby.

„Umělé Slunce“ sestavené ze 149 reflektorů může být o několik řádů silnější než Slunce samotné – alespoň z pozemského pohledu. Intenzivní záření lamp dokáže vytvořit teplotu až kolem 3000 stupňů.

Vědcům přitom stačí teplota podstatně nižší. „Systém pracuje jako čočka. Přes zrcadla soustředí světlo do jednoho bodu, kterému říkáme přijímač. Ten absorbuje energii a ohřívá kapalinu. Jsme schopní ohřát páru, tím můžeme rozhýbat i turbínu s generátorem a vyrábět elektřinu,“ vysvětlil spoluředitel kolínského Institutu solárního výzkumu Bernhard Hoffschmidr, k čemu je systém lamp dobrý.

Lampy jsou svým způsobem zesilovačem sluneční energie. K jejich napájení využili vědci i solární panely. Zároveň by mělo „umělé Slunce“ posloužit i jako zásobník energie. „Můžeme ukládat energii ze slunce několik hodin. Když je večer potřeba víc elektřiny, spustíme generátor,“ ujistil Bernhard Hoffschmidr. 

Německo před několika lety nastoupilo cestu za obnovitelnými zdroji. Letos sice dosáhlo rekordu, ale stále to znamená, že obnovitelné zdroje vytvořily pouze třetinu veškeré energie vyprodukované v Německu. Nová technologie by měla podíl výrazně zvýšit. 

S „umělým Sluncem“ mají ovšem jeho tvůrci ještě větší ambice než jen Německo. Například v severní Africe nebo na středním východě by díky nové technologii mohla sluneční energie pokrýt celou spotřebu elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 15 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...