Německo si staví umělé Slunce. Silné reflektory poslouží jako „zesilovač“ i úschovna energie

Nahrávám video

Velmi výkonné xenonové lampy mají ambici stát se pro Zemi novým Sluncem. Němečtí vědci se snaží takovými lampami vlastně „zesílit“ sluneční záření. Jejich záře je mnohem silnější než sluneční, k napájení lamp přitom slouží právě solární energie. Cílem vývoje tzv. umělého Slunce má být vytvoření dostatku energie, aby spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pokryla většinu spotřeby.

„Umělé Slunce“ sestavené ze 149 reflektorů může být o několik řádů silnější než Slunce samotné – alespoň z pozemského pohledu. Intenzivní záření lamp dokáže vytvořit teplotu až kolem 3000 stupňů.

Vědcům přitom stačí teplota podstatně nižší. „Systém pracuje jako čočka. Přes zrcadla soustředí světlo do jednoho bodu, kterému říkáme přijímač. Ten absorbuje energii a ohřívá kapalinu. Jsme schopní ohřát páru, tím můžeme rozhýbat i turbínu s generátorem a vyrábět elektřinu,“ vysvětlil spoluředitel kolínského Institutu solárního výzkumu Bernhard Hoffschmidr, k čemu je systém lamp dobrý.

Lampy jsou svým způsobem zesilovačem sluneční energie. K jejich napájení využili vědci i solární panely. Zároveň by mělo „umělé Slunce“ posloužit i jako zásobník energie. „Můžeme ukládat energii ze slunce několik hodin. Když je večer potřeba víc elektřiny, spustíme generátor,“ ujistil Bernhard Hoffschmidr. 

Německo před několika lety nastoupilo cestu za obnovitelnými zdroji. Letos sice dosáhlo rekordu, ale stále to znamená, že obnovitelné zdroje vytvořily pouze třetinu veškeré energie vyprodukované v Německu. Nová technologie by měla podíl výrazně zvýšit. 

S „umělým Sluncem“ mají ovšem jeho tvůrci ještě větší ambice než jen Německo. Například v severní Africe nebo na středním východě by díky nové technologii mohla sluneční energie pokrýt celou spotřebu elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 53 mminutami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 6 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 8 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.