Německo si staví umělé Slunce. Silné reflektory poslouží jako „zesilovač“ i úschovna energie

2 minuty
Němečtí vědci dokážou vyrábět elektřinu pomocí systému výkonných lamp
Zdroj: ČT24

Velmi výkonné xenonové lampy mají ambici stát se pro Zemi novým Sluncem. Němečtí vědci se snaží takovými lampami vlastně „zesílit“ sluneční záření. Jejich záře je mnohem silnější než sluneční, k napájení lamp přitom slouží právě solární energie. Cílem vývoje tzv. umělého Slunce má být vytvoření dostatku energie, aby spolu s dalšími obnovitelnými zdroji pokryla většinu spotřeby.

„Umělé Slunce“ sestavené ze 149 reflektorů může být o několik řádů silnější než Slunce samotné – alespoň z pozemského pohledu. Intenzivní záření lamp dokáže vytvořit teplotu až kolem 3000 stupňů.

Vědcům přitom stačí teplota podstatně nižší. „Systém pracuje jako čočka. Přes zrcadla soustředí světlo do jednoho bodu, kterému říkáme přijímač. Ten absorbuje energii a ohřívá kapalinu. Jsme schopní ohřát páru, tím můžeme rozhýbat i turbínu s generátorem a vyrábět elektřinu,“ vysvětlil spoluředitel kolínského Institutu solárního výzkumu Bernhard Hoffschmidr, k čemu je systém lamp dobrý.

Lampy jsou svým způsobem zesilovačem sluneční energie. K jejich napájení využili vědci i solární panely. Zároveň by mělo „umělé Slunce“ posloužit i jako zásobník energie. „Můžeme ukládat energii ze slunce několik hodin. Když je večer potřeba víc elektřiny, spustíme generátor,“ ujistil Bernhard Hoffschmidr. 

Německo před několika lety nastoupilo cestu za obnovitelnými zdroji. Letos sice dosáhlo rekordu, ale stále to znamená, že obnovitelné zdroje vytvořily pouze třetinu veškeré energie vyprodukované v Německu. Nová technologie by měla podíl výrazně zvýšit. 

S „umělým Sluncem“ mají ovšem jeho tvůrci ještě větší ambice než jen Německo. Například v severní Africe nebo na středním východě by díky nové technologii mohla sluneční energie pokrýt celou spotřebu elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...