Kočky jsou ekologická pohroma: V Austrálii zabijí denně milion plazů a milion ptáků

Toulavé kočky denně v Austrálii zabijí více než milion plazů, a ohrožují tak přežití řady druhů. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnili vědci Univerzity Charlese Darwina.

Kočky se na kontinent dostaly společně s prvními evropskými osadníky před zhruba dvěma stoletími, a od té doby už vyhubily řadu živočišných druhů – savců, ptáků i plazů. Pokusy snížit populaci toulavých koček kastrací či hubením zatím nepřinesly kýžený efekt.

Vědci svou studii opírají o více než 10 tisíc vzorků potravy, které získali z exkrementů či obsahu žaludku odchycených toulavých koček. „Každá toulavá kočka zabije průměrně 225 plazů ročně,“ uvedl vedoucí studie John Woinarski.

Podle jeho slov australské kočky zabíjejí podstatně víc plazů než jejich americké nebo evropské kolegyně. „Některé kočky sežerou neskutečné množství plazů. Našli jsme kočičí rekordmany, kteří měli v žaludku zbytky 40 různých ještěrek,“ řekl Woinarski.

Podle studie, kterou zveřejnil časopis Wildlife Research, se obětí koček stává 250 různých druhů plazů včetně pouštního scinka Egernia kintorei, agamy australské či gekonů. Ze zmíněných 250 druhů je 11 ohrožených; přesný vliv koček na jejich populaci je ovšem těžké určit, protože u mnoha druhů plazů vědci neznají počet zbylých jedinců.

V Austrálii žijí řádově miliony toulavých koček, plus odhadem čtyři miliony koček chovaných jako domácí mazlíčci. Starší studie popsaly, že tyto kočky představují stejnou hrozbu také pro vzácné australské ptáky – těch zabijí za den rovněž více než jeden milion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...