Čaputová se kvůli volbám postavila proti vojenské pomoci Kyjevu. Ukrajina mluví o ruských agentech

Nahrávám video

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Zvažovaný balík dodávek na Ukrajinu by podle Denníku N zahrnoval například munici. Po zahájení ruské agrese loni v únoru Slovensko postupně předalo Ukrajině různý vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300 a stíhaček MiG-29.

Čaputová, která v květnu jmenovala nynější úřednickou vládu premiéra Ľudovíta Ódora, v minulosti opakovaně dala najevo, že Ukrajině je třeba pomáhat, a kritizovala Rusko za jeho vojenský vpád do sousední země.

„Všechny politické strany, které dnes na základě pověření jednají o nové vládě, takovou pomoc jednoznačně odmítají. Rozhodnout v takové situaci o poskytnutí vojenského materiálu by nebyl dobrý precedens při změně politické moci po jakýchkoliv volbách,“ uvedl mluvčí slovenské prezidentky Martin Strižinec.

Kancelář vyjádření korigovala

Odpoledne pak slovenská prezidentská kancelář v prohlášení odmítla medializovaná tvrzení, že Čaputová zastavila další balík pomoci Ukrajině, a uvedla, že k těmto dodávkám hlava slovenského státu svůj souhlas nedává. Z prohlášení také vyplynulo, že Čaputová je zajedno s premiérem Ľudovítem Ódorem ohledně vojenské pomoci Ukrajině v době probíhajících povolebních jednání.

„Prezidentka se ztotožňuje s názorem premiéra, že při této otázce je třeba respektovat výsledky voleb a vyčkat na závěry jednání o sestavení nové vlády, která právě v těchto dnech probíhají,“ napsala prezidentská kancelář.

Také Ódor podle agentury TASR na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě potvrdil, že jeho dosluhující vláda na Ukrajinu už nepošle další vojenský materiál. Počítá ale s tím, že slovenské firmy budou pokračovat v komerčních dodávkách zbraní napadené zemi. 

Proti dodávkám zbraní na Ukrajinu dlouhodobě vystupuje strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica, který po volebním vítězství své strany dostal od Čaputové pověření zformovat kabinet. Stejný názor zastává i nacionalistická Slovenská národná strana, se kterou Smer–SD podle některých informací počítá v příští vládní koalici. Třetí možný koaliční partner Smeru–SD, strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD), zase tvrdil, že Bratislava už vyčerpala své možnosti vojenské pomoci určené Ukrajincům.

Toto vyjádření šéfa Hlasu–SD Petera Pellegriniho ale odmítl slovenský ministr obrany Martin Sklenár, který řekl, že slovenská armáda má velké množství vybavení a výzbroje, které by bylo možné Ukrajině poskytnout.

Bratislava podléhá vlivu Ruska, míní Ukrajina

Agentura Unian napsala, že Ukrajina měla poslední šanci na pomoc ze Slovenska, ale že Čaputová se postavila proti této pomoci. Agentura zároveň citovala tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Danilova, který kritizoval, že Slovensko podléhá ruskému vlivu.

„Je třeba si uvědomit, že vliv ruských agentů na Slovensku je naprosto šílený. Nejdřív byli v Praze, ale potom, vzhledem k tomu, že jim tam dali trochu zabrat, se přesunuli do Bratislavy,“ tvrdí Danilov. Podle jeho slov by Evropská unie měla bedlivě sledovat takový vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 45 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 51 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.