Izrael má problém s nedostatkem míst pro pohřbívání. Mohou za to vysoká hustota zalidnění, nedostatek pozemků pro hřbitovy, ale také náboženská omezení, která znemožňují kremaci.
Extrémní hustotu zalidnění má například aglomerace Tel Avivu. Čtyři miliony obyvatel tu žijí na ploše jednoho českého okresu. Scházejí pozemky pro výstavbu domů a chybí také plochy pro pohřbívání.
„V Izraeli je velká propast mezi potřebou míst pro hroby a tím, co je k dispozici. Pro následujících dvacet let nám už teď schází dva miliony pohřebních míst,“ líčí ředitel odboru náboženských služeb v regionu Guš Ecion Rafi Ostroff.
Už nějakou dobu Izrael zkouší jedno řešení – mnohapodlažní hřbitovy. „Je tu vždycky čisto. Není problém najít, kam má člověk jít. Je tu vše pěkně zorganizované a dobře provedené,“ říká obyvatelka Tel Avivu Ija, která do pětipodlažní budovy chodí s kyticí ke hrobu svého otce. Na nezvyklou pietu už si zvykla.
Nevýhoda pohřebních domů je ale evidentní – jsou příliš drahé, brzy se zaplní a z náboženských důvodů není možné v Izraeli později pohřebiště zrušit. I proto se nyní prosazuje další metoda, kdy se tělo dočasně pohřbí do země a po roce se exhumuje.
Tradice a pokrok
„Po roce zbývají z těla jen kosti. Ty se složí do malé krabice, které se říká schránka na kosti. A ta zabírá zhruba deset procent místa ve srovnání s běžným hrobem,“ popisuje Ostroff. Jde o návrat k židovské praktice používané ve středověku. Moderní přístup je v některých ohledech podobný českým kolumbáriím.
Nejjednodušší a prostorově nejvýhodnější řešení v podobě urnového háje, jaké jsou běžné na českých hřbitovech, není možné, protože judaismus nepraktikuje kremace. Zejména ultraortodoxní židovští věřící něco takového zásadně odmítají.
„Jsme přesvědčeni, že toto je židovský stát a že pohřby se mají provádět tradičním způsobem,“ zdůrazňuje poslanec za Sjednocený judaismus Tóry Jicchak Pindrus.
I v pohřebnictví se tedy v této zemi projevuje velké izraelské dilema – tradice versus realita moderní společnosti.
