Izraelským Židům se poprvé v historii rodí více dětí než muslimům. Odborníci mluví o demografické revoluci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Demografická revoluce v Izraeli
Zdroj: ČT24

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

V míře plodnosti izraelští Židé loni poprvé výrazně překonali izraelské muslimy. Zatímco muslimská čísla zvolna klesají, židovská jdou nahoru. Do velké míry za tím stojí ultraortodoxní Židé, kteří mají běžně pět až šest dětí.

„Má to vazbu na hodně faktorů. Například po holocaustu je tu jakási snaha obnovit izraelské rodiny,“ míní sociolog Or Anabi z Izraelského demokratického institutu. I sekulární Židé ale mají více početné rodiny v porovnání s evropským průměrem.

Například obyvatel Jeruzálema Avi sice není ortodoxní, i tak má tři potomky. „Jsme malá země a jsme obklopeni početnou arabskou populací. Takže je tu taková myšlenka, že bychom měli být silnější a mělo by nás být víc,“ zmiňuje v rozhovoru. Právě takové soupeření obou národů je v nyní už skoro milionovém velkoměstě vidět ještě více než v jiných částech Izraele.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek dodává, že nejde o jednorázový výkyv. Trend je pozorovatelný posledních patnáct let. „Čísla z roku 2018 a 2019 jako by naznačovala, že ta židovská demografická vlna opadá, ale čísla za rok 2021 ukázala opětovný nárůst,“ dokládá Borek. Neznamená to ale, že boom vydrží další desítky let.

Arabové podle Borka obecně zaznamenávají zpomalení populačního přírůstku. „I země, jako je Saúdská Arábie, Alžírsko, Libanon, jsou nyní v podstatě v průměru dvou dětí na jednu ženu,“ dodává zpravodaj.

Větší podpora pravice u mladé generace a menší podpora Palestiny

Fakt, že Židé pomalu předehnali muslimy v počtu dětí, ale může mít také zásadní politické důsledky. Mladá židovská generace v Izraeli totiž tíhne doprava. „Je možné pozorovat, jak pravice posiluje ze zhruba pětatřiceti procent před třiceti lety na víc než šedesát procet. Zčásti za tím určitě stojí vysoká plodnost,“ vysvětluje sociolog Anabi. 

Mnozí izraelští Židé dřív podporovali vznik palestinského státu i kvůli obavě, že budou ve Svaté zemi přečísleni Araby. Před čtyřmi lety k tomu apeloval například šéfredaktor deníku The Times of Israel David Horowitz. „Pokud chcete židovský stát, který bude demokratický, tak je nutné se oddělit od Palestinců,“ napsal. 

Vzhledem k židovskému baby-boomu tento strach z přečíslení ale mizí a s ním i jedna z hlavních motivací pro to, aby židovský stát odevzdal Palestincům další území na Západním břehu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...