Akcie americké internetové společnosti Twitter po trvalém zablokování účtu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa výrazně oslabují. Na newyorské burze v pondělí jejich cena klesla až o 12 procent. Tržní hodnota podniku se snížila téměř o pět miliard dolarů (zhruba 108 miliard Kč). Účet Donalda Trumpa měl přes 88 milionů sledujících. Firma trvalé zablokování oznámila v pátek večer a za důvod označila riziko dalšího podněcování k násilnostem.
Twitter už dříve Trumpův účet dočasně zablokoval kvůli příspěvkům, v nichž odmítal odsoudit násilné středeční vniknutí svých podporovatelů do budovy amerického Kongresu. Trval také na svých nepodložených a mnoha soudy vyvrácených tvrzeních o údajných podvodech v listopadových prezidentských volbách. Trump to označil za omezování svobody projevu.
Podle agentury Reuters se předpokládá, že rozhodnutí Twitteru bude mít na podnik mírně negativní finanční dopady. „Očekávejte mírný úbytek uživatelů,“ uvedli analytici ze společnosti Berstein.
Krajně pravicové skupiny jsou nadále velmi aktivní na digitálních platformách, jako je Parler, Gab, MeWe, Zello či Telegram, a mohly by se stahovat z mainstreamových sociálních médií, poznamenala agentura Reuters. Parler je nicméně dnes nedostupný. O něm jako o své budoucí platformě uvažoval i Trump. Prý také zvažuje vytvoření vlastní sociální sítě.
Zástupci EU varují před nekontrolovatelnou mocí sítí
Znepokojeni rozhodnutím sociálních sítí zablokovat Trumpův účet jsou také někteří představitelé Evropské unie. Ačkoli evropští politici většinou Trumpovo počínání jednoznačně odsuzují, z Evropské komise či z europarlamentu zároveň zní varování před nekontrolovanou mocí šéfů sociálních sítí.
„Fakt, že šéf firmy může bez jakékoli kontroly či vyváženosti vypnout prezidentovi USA mikrofon, budí velké rozpaky. Není jen potvrzením moci těchto platforem, ale také ukazuje velké slabiny způsobu, jímž je naše společnost organizována v digitálním prostoru,“ napsal například eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton na bruselském webu Politico.
Reakce sociálních sítí na útok na Kongres může podle něj zcela nově definovat jejich roli a odpovědnost, kterou je třeba konkrétněji regulovat.
Brusel v prosinci zveřejnil návrhy nových pravidel digitálního prostředí, které počítají s větší odpovědností platforem za jejich obsah, zároveň by však měly zajistit svobodu projevu.„Nemůžeme nechat na velkých amerických technologických společnostech, aby rozhodovaly, jak budeme a nebudeme diskutovat, co může a nemůže být řečeno v demokratickém projevu,“ uvedl zase na webu předseda nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber.
Pravidla, která navrhla Komise, jsou podle něj krokem správným směrem, avšak EU by měla zajít dál a mít jasný přehled o algoritmech, podle nichž jednotlivé sítě fungují. Unie by stejně jako v jiných předchozích případech měla nastavit trend pro celý svět, dodal Weber. O návrzích Komise budou během následujících měsíců vyjednávat členské státy s europarlamentem, než schválí jejich definitivní podobu.
