Belgie má novou princeznu. Stala se jí Delphine Boëlová, nemanželská dcera bývalého krále Alberta II. Dvaapadesátiletá sochařka se kvůli uznání otcovství soudila od roku 2013. Bývalý panovník teprve letos v lednu přiznal, že je jejím biologickým otcem. Bruselský odvolací soud pak rozhodl, že ženě patří titul belgické princezny.
Stát se princeznou bývá snem mnoha dívek. Málokterá se toho ale domáhá soudně. Výtvarnice Delphine Boëlová v sedm let trvající právní bitvě zvítězila a belgický odvolací soud rozhodl, že i ona může užívat tituly jako děti bývalého belgického krále z oficiálního manželství.
Novopečená belgická princezna ale pro tamní rozhlasovou stanici uvedla, že od královské rodiny nic neočekává a chce se nadále věnovat umění. Přesto se rozhodla, že bude užívat jméno Delphine de Saxe-Cobourg-Gotha odkazující na šlechtické předky. Tituly princezna a princ budou navíc mít i obě její děti: Joséphine a Oscar.
Z rozhodnutí soudu má Delphine radost, prý ukončilo „dlouhý proces, jenž byl pro ni i její rodinu obzvlášť bolestivý“. Problém s otcovstvím prý chtěla řešit zprvu diskrétně: „Musíte si uvědomit, že jsem se celé ty roky snažila ten problém s ním (Albertem II.) vyřešit pod pokličkou, v úplně tajnosti. Ale všechno bylo zablokováno. Vždycky jsem byla taková černá ovce, která dělá rozruch. Bylo to velmi nepříjemné a nesnesitelné.“
Albert přiznal otcovství až po tlaku soudu
Boëlová od roku 2013 soudně usilovala o to, aby bývalý belgický král Albert II. uznal, že je jejím biologickým otcem. Předtím se pokoušela dosáhnout uznání otcovství dohodou, ale neúspěšně.
Od počátku pře tvrdila, že její matka, baronka Sybille de Selys Longchampsová, měla s králem v 60. a 70. letech minulého století poměr, a ona se z něj narodila. Albert byl přitom od konce 50. let ženatý a jeho manželka Paola mu v letech 1960, 1962 a 1963 porodila tři děti.
Albert dlouhodobě odmítal, že by byla Boëlová jeho nemanželskou dcerou. Loni v květnu se ale na základě rozhodnutí soudu podrobil testu otcovství. Jinak mu hrozila pokuta pět tisíc eur (134 tisíc korun) denně do doby, než vzorek DNA poskytne. Letos v lednu pak bývalý král pod tlakem důkazů otcovství uznal.
Belgická média upozorňují, že nová princezna nezíská jako nemanželská dcera krále místo v pořadí nástupnictví na trůn. Po smrti Alberta II. by ale mohla dostat část dědictví z jeho osobního majetku. Právníci Boëlové během dlouhého procesu tvrdili, že se jejich klientka s králem nesoudí kvůli penězům. Upozorňovali, že Jacques Böel, který ji jako otec vychoval, byl bohatý průmyslník.
