Izrael zpřísňuje karanténu. Země je podle tamního premiéra „na okraji propasti“

Události: Koronavirus v Izraeli (zdroj: ČT24)

Izraelská vláda ve čtvrtek po mnohahodinovém jednání schválila zostření podmínek celostátní karantény, která v zemi platí od 18. září. Zpřísněná opatření začnou platit od pátku. Premiér Benjamin Netanjahu varoval, že kvůli strmému nárůstu počtu nakažených koronavirem je země „na okraji propasti“. Dva dny po sobě měl Izrael téměř sedm tisíc nových nakažených.

Stát, který má asi devět milionů obyvatel, ve středu zaznamenal rekordních 6861 nových případů koronavirové infekce. Nemocnice se blíží k naplnění svých kapacit a rychle přibývá mrtvých s covidem-19, podle tamních úřadů je jich celkem 1335.

List The Jerusalem Post na svých internetových stránkách napsal, že nová karanténní opatření budou zřejmě ještě přísnější než na jaře, kdy se život v zemi kvůli koronaviru nuceně zastavil poprvé. Uzávěra postihne Izraelce v době významných svátků, jom kippuru –⁠ dne smíření –⁠ a sedmidenního sukotu –⁠ svátku stánků, který letos skončí 9. října.

V pátek odpoledne se v zemi zavřou téměř všechny obchody s výjimkou těch, kde se prodává nezbytné zboží. Restaurace budou moci zajišťovat službu jenom donáškou. V synagogách se lidé budou moci modlit jen v desetičlenných skupinách, a to jenom do pondělka, pak se synagogy zavřou úplně.

Uzávěra potrvá také po celý svátek sukot, který začne příští pátek. Netanjahu řekl, že právě svátky jsou důvodem, proč se vláda ke zpřísnění rozhodla. Většina lidí v této době nechodí do práce a ekonomické ztráty budou menší. „Je lepší to udělat teď, o svátcích a za nižších ztrát, než potom, kdy by byl ekonomický dopad těžší,“ řekl premiér.

Od domova jen na kilometr

Lidé se nebudou smět vzdalovat od bydliště na víc než kilometr, na silnicích a u vjezdů do měst budou policisté, aby zabránili lidem cestovat. Zastaví se téměř veškerá veřejná doprava, ze škol zůstanou v provozu jenom ty, které poskytují speciální výuku, venkovní shromáždění se mohou konat s účastí do 20 lidí.

Opatření má ve čtvrtek schválit parlament, vláda ještě jedná o možnosti uzavřít mezinárodní Ben Gurionovo letiště pro odlety.

Studio ČT24: David Borek k celostátní karanténě v Izraeli (zdroj: ČT24)

„Ještě více se má omezit ekonomika i pohyb lidí. Společenský život se tak během podzimních náboženských svátků takřka zcela zastaví, podobně jako na jaře. Lidé budou stále více tlačeni k pohybu v rámci pouze jednoho kilometru od svého bydliště. Více lidí již nebude ani chodit do práce. Tohle je ještě o stupeň blíže k tomu, co by se dalo označit jako zákaz vycházení a radikální omezení společenského života,“ vysvětlil dění v Izraeli blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Už od minulého pátku platí, že se lidé nesmí zdržovat v jiné domácnosti, než kde mají trvalé bydliště. Ten minulý a ten nynější pátek tedy znamenají, že budou de iure zakázany mezilidské vazby. Víme ale, že během uplynulých sedmi dnů, po zavedení karantény, se situace přesto začala dále zhoršovat,“ dodal Borek. 

„Izraelský zdravotnický systém už trochu začíná praskat ve švech. Izrael ale přesto v porovnání s ostatními zeměmi ze situace vychází celkem dobře vzhledem k poměru nakažení/zemřelí. Evidentně zdravotnický systém je velice kvalitní,“ uzavřel zpravodaj.

Demonstrace po dvaceti lidech

Vláda také rozhodla o podmínkách, za jakých budou moci Izraelci pořádat protesty. Už několik víkendů se lidé shromažďují v Jeruzalémě u Netanjahuovy rezidence a požadují jeho odstoupení. Ministerstva se shodla, že na místo bude moci přijít až dva tisíce lidí, avšak stejně jako v případě demonstrací jinde v Izraeli budou rozděleni do skupin po dvaceti a budou mezi sebou muset udržet dvoumetrový odstup. Účastníci musejí mít bydliště do jednoho kilometru od centra Jeruzaléma.

Jerusalem Post uvádí, že se zpřísněním stávajících opatření nesouhlasil zejména ministr financí Jisrael Kac. Byl jediný z ministrů, kdo hlasoval proti. Odchodem z vládního jednání dal najevo svůj nesouhlas i ministr po vědu Jizhar Šaj, protože podle něj opatření nejsou v souladu s názorem odborníků. Protestoval rovněž guvernér izraelské banky Amir Jaron, podle nějž uzávěra způsobí velké ekonomické ztráty.