Izrael zpřísňuje karanténu. Země je podle tamního premiéra „na okraji propasti“

Nahrávám video

Izraelská vláda ve čtvrtek po mnohahodinovém jednání schválila zostření podmínek celostátní karantény, která v zemi platí od 18. září. Zpřísněná opatření začnou platit od pátku. Premiér Benjamin Netanjahu varoval, že kvůli strmému nárůstu počtu nakažených koronavirem je země „na okraji propasti“. Dva dny po sobě měl Izrael téměř sedm tisíc nových nakažených.

Stát, který má asi devět milionů obyvatel, ve středu zaznamenal rekordních 6861 nových případů koronavirové infekce. Nemocnice se blíží k naplnění svých kapacit a rychle přibývá mrtvých s covidem-19, podle tamních úřadů je jich celkem 1335.

List The Jerusalem Post na svých internetových stránkách napsal, že nová karanténní opatření budou zřejmě ještě přísnější než na jaře, kdy se život v zemi kvůli koronaviru nuceně zastavil poprvé. Uzávěra postihne Izraelce v době významných svátků, jom kippuru –⁠ dne smíření –⁠ a sedmidenního sukotu –⁠ svátku stánků, který letos skončí 9. října.

V pátek odpoledne se v zemi zavřou téměř všechny obchody s výjimkou těch, kde se prodává nezbytné zboží. Restaurace budou moci zajišťovat službu jenom donáškou. V synagogách se lidé budou moci modlit jen v desetičlenných skupinách, a to jenom do pondělka, pak se synagogy zavřou úplně.

Uzávěra potrvá také po celý svátek sukot, který začne příští pátek. Netanjahu řekl, že právě svátky jsou důvodem, proč se vláda ke zpřísnění rozhodla. Většina lidí v této době nechodí do práce a ekonomické ztráty budou menší. „Je lepší to udělat teď, o svátcích a za nižších ztrát, než potom, kdy by byl ekonomický dopad těžší,“ řekl premiér.

Od domova jen na kilometr

Lidé se nebudou smět vzdalovat od bydliště na víc než kilometr, na silnicích a u vjezdů do měst budou policisté, aby zabránili lidem cestovat. Zastaví se téměř veškerá veřejná doprava, ze škol zůstanou v provozu jenom ty, které poskytují speciální výuku, venkovní shromáždění se mohou konat s účastí do 20 lidí.

Opatření má ve čtvrtek schválit parlament, vláda ještě jedná o možnosti uzavřít mezinárodní Ben Gurionovo letiště pro odlety.

Nahrávám video

„Ještě více se má omezit ekonomika i pohyb lidí. Společenský život se tak během podzimních náboženských svátků takřka zcela zastaví, podobně jako na jaře. Lidé budou stále více tlačeni k pohybu v rámci pouze jednoho kilometru od svého bydliště. Více lidí již nebude ani chodit do práce. Tohle je ještě o stupeň blíže k tomu, co by se dalo označit jako zákaz vycházení a radikální omezení společenského života,“ vysvětlil dění v Izraeli blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Už od minulého pátku platí, že se lidé nesmí zdržovat v jiné domácnosti, než kde mají trvalé bydliště. Ten minulý a ten nynější pátek tedy znamenají, že budou de iure zakázany mezilidské vazby. Víme ale, že během uplynulých sedmi dnů, po zavedení karantény, se situace přesto začala dále zhoršovat,“ dodal Borek. 

„Izraelský zdravotnický systém už trochu začíná praskat ve švech. Izrael ale přesto v porovnání s ostatními zeměmi ze situace vychází celkem dobře vzhledem k poměru nakažení/zemřelí. Evidentně zdravotnický systém je velice kvalitní,“ uzavřel zpravodaj.

Demonstrace po dvaceti lidech

Vláda také rozhodla o podmínkách, za jakých budou moci Izraelci pořádat protesty. Už několik víkendů se lidé shromažďují v Jeruzalémě u Netanjahuovy rezidence a požadují jeho odstoupení. Ministerstva se shodla, že na místo bude moci přijít až dva tisíce lidí, avšak stejně jako v případě demonstrací jinde v Izraeli budou rozděleni do skupin po dvaceti a budou mezi sebou muset udržet dvoumetrový odstup. Účastníci musejí mít bydliště do jednoho kilometru od centra Jeruzaléma.

Jerusalem Post uvádí, že se zpřísněním stávajících opatření nesouhlasil zejména ministr financí Jisrael Kac. Byl jediný z ministrů, kdo hlasoval proti. Odchodem z vládního jednání dal najevo svůj nesouhlas i ministr po vědu Jizhar Šaj, protože podle něj opatření nejsou v souladu s názorem odborníků. Protestoval rovněž guvernér izraelské banky Amir Jaron, podle nějž uzávěra způsobí velké ekonomické ztráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
03:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem.
před 1 hhodinou

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZačalo dobrovolné vojenské cvičení středoškoláků. Hlásí se i řada dívek

V deseti vojenských útvarech začalo dobrovolné cvičení středoškoláků. I druhý ročník provází velký zájem, přihlásilo se jich 1200. Včetně řady dívek. Armáda po loňské zkušenosti otevřela dvojnásobek míst. Ani to ale mnohde nestačilo – třeba na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Kdo výcvikem projde a složí přísahu, má nárok na odměnu skoro 47 tisíc hrubého. V seznamu materiálu pro každého cvičence či cvičenku nechybí například karimatka, lopatka nebo maskovací barvy.
před 2 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel. Představitelé dalších britských politických stran jeho vystoupení označili za zoufalý výstup nebo trik s cílem odvést pozornost od obvinění.
15:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled