Maďarsko porušuje unijní právo. Zadržuje u hranic žadatele o azyl, rozhodl soud

Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo Evropské unie. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně. Maďarská ministryně spravedlnosti odmítla, že by její země něco takového dělala. Zákonnost zadržování má podle soudu prověřit maďarská justice, která případně nařídí propuštění migrantů.

Nejvyšší soudní instance EU maďarské praktiky zkoumala na žádost tamního soudu. Na ten se loni obrátila čtveřice běženců z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska.

Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranný status člověku, který přijde z bezpečné tranzitní země, za niž Budapešť Srbsko považuje. Čtveřice se u soudu domáhala mimo jiné toho, aby označil umístění do tranzitní zóny za nezákonné zadržení. 

Uprchlíci také chtěli, aby nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět. Maďarské úřady nařídily po srbském rozhodnutí navrácení do zemí jejich původu. 

Soud v Lucemburku ve čtvrtek konstatoval, že Maďarsko žadatele o azyl de facto „zbavuje svobody“, neboť tranzitní zónu „nemohou o své vůli opustit ani jedním směrem“. 

Plot u Röszke na maďarsko-srbské hranici
Zdroj: Tereza Šupová/Reuters

Maďarská vláda verdikt odmítá

Maďarská ministryně spravedlnosti v reakci na verdikt unijního soudu odmítla, že by země v tranzitních zónách na hranicích migranty zadržovala.

Premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. Soud EU ve čtvrtek připomněl nadřazenost unijního práva nad zákony členských zemí. Verdikt je považován za zkoušku toho, zda se Budapešť podvolí unijní justici poté, co minulý týden zpochybnil jiné rozhodnutí soudu EU německý ústavní soud.

Přivítali jej naproti tomu zástupci nevládních organizací bojující za práva migrantů. „Je to významné vítězství pro všechny, kdo jsou v Maďarsku zavřeni v železných kontejnerech za ostnatým drátem,“ uvedla Márta Pardaviová z maďarského Helsinského výboru, který zastupuje žadatele o azyl u soudu.

Uprchlíci jsou v zařízeních dobrovolně, tvrdí Budapešť

Tranzitní zóny u maďarských přechodů Röszke a Tompa jsou zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně. Přes Srbsko se migranti snaží dostat do EU.

Unijní justice také připomněla, že podle unijních směrnic o přijímání a vracení žadatelů o azyl nesmí členské státy nikoho zadržovat bez zákonného důvodu či předchozího úředního rozhodnutí o jeho zadržení.

O tom, zda v případě žadatelů tyto podmínky maďarské úřady splnily, má podle unijního soudu rozhodnout maďarská justice. Pokud dospěje k názoru, že je zadržování protiprávní, musí podle soudu EU nařídit okamžité propuštění či jiný způsob nakládání s migranty, který by nebyl zadržováním.

Nejdelší možná lhůta pro zadržování lidí žádajících o mezinárodní ochranu je přitom podle unijní směrnice čtyři týdny, po jejichž uplynutí musí být propuštěni, připomněl ve verdiktu soud.  

Unie musí zajistit vládu práva, míní europoslanci

Maďarskem se ve čtvrtek zabýval také Evropský parlament. Podle europoslanců budapešťská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí během koronavirové pandemie porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu.

Většina poslanců se ve čtvrteční debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament koncem března schválil zákon, který dává vládě v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů.

Zároveň stanovuje až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, kterými umožňuje postihovat i novináře kritické k vládě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dubnu pohrozila Budapešti, že pokud Brusel zjistí porušení unijního práva, zahájí s Maďarskem řízení.

Maďarská vláda kritiku odmítá. „To je lež, kterou slyšíme už několik týdnů po celém světě, že nová nouzová opatření potlačují demokracii v Maďarsku. Nikoliv. Jsou potvrzením demokracie. O jejich zavedení se vedla politická debata, odhlasovaly je dvě třetiny poslanců,“ reagoval už dříve mluvčí vlády Zoltán Kovacs.

Podle řady europoslanců by však měla být komise i členské státy v přístupu k Maďarsku daleko ostřejší. „Kde jste byli, když byla demokracie v Maďarsku zavřena do karantény? Je čas jednat,“ prohlásil ve čtvrtek poslanec nejsilnějšího europarlamentního klubu lidovců Christophe Hansen.

Evropští lidovci vyzvali členy strany Fidesz k odchodu z klubu

Právě do lidovecké frakce patří poslanci Orbánovy strany Fidesz, která má kvůli obavám části Evropské lidové strany o osud právního státu v Maďarsku dočasně pozastavené členství. Někteří kolegové z dalších frakcí ve čtvrtek vyzývali lidovce, aby Orbánovy poslance vyloučili ze svého klubu.

Kvůli obavě ze ztráty třinácti hlasů v parlamentu, v němž je obtížnější získat většinovou shodu než v minulých volebních obdobích, to však lidovci přes sílící hlasy ze svých řad dosud neučinili.

Poslanci druhé a třetí nejpočetnější skupiny socialistů a liberálů ve čtvrtek také volali po tom, aby Evropská komise co nejdříve přestala Maďarsku vyplácet peníze z unijních fondů. „Tato vláda by neměla dostávat už ani cent z EU, ani dnes, ani v budoucnu, dokud nebude respektovat unijní hodnoty,“ prohlásila liberální europoslankyně Ramona Strugariuová.

EU s Maďarskem už více než rok vede na návrh europarlamentu řízení kvůli nerespektování společných hodnot podle sedmého článku unijní smlouvy. Orbánova vláda odmítá, že by nějak pochybila, a její zástupci to svým kolegům z dalších unijních zemí opakují při každém slyšení.

Europoslanci zvali Orbána i na čtvrteční zasedání, premiér však na výzvu nereagoval. Ministryni spravedlnosti Judit Vargovou, která vystoupit chtěla, parlament nepřijal s tím, že na jeho plénu vystupují pouze političtí vůdci států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...