Maďarsko porušuje unijní právo. Zadržuje u hranic žadatele o azyl, rozhodl soud

Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo Evropské unie. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně. Maďarská ministryně spravedlnosti odmítla, že by její země něco takového dělala. Zákonnost zadržování má podle soudu prověřit maďarská justice, která případně nařídí propuštění migrantů.

Nejvyšší soudní instance EU maďarské praktiky zkoumala na žádost tamního soudu. Na ten se loni obrátila čtveřice běženců z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska.

Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranný status člověku, který přijde z bezpečné tranzitní země, za niž Budapešť Srbsko považuje. Čtveřice se u soudu domáhala mimo jiné toho, aby označil umístění do tranzitní zóny za nezákonné zadržení. 

Uprchlíci také chtěli, aby nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět. Maďarské úřady nařídily po srbském rozhodnutí navrácení do zemí jejich původu. 

Soud v Lucemburku ve čtvrtek konstatoval, že Maďarsko žadatele o azyl de facto „zbavuje svobody“, neboť tranzitní zónu „nemohou o své vůli opustit ani jedním směrem“. 

Plot u Röszke na maďarsko-srbské hranici
Zdroj: Tereza Šupová/Reuters

Maďarská vláda verdikt odmítá

Maďarská ministryně spravedlnosti v reakci na verdikt unijního soudu odmítla, že by země v tranzitních zónách na hranicích migranty zadržovala.

Premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. Soud EU ve čtvrtek připomněl nadřazenost unijního práva nad zákony členských zemí. Verdikt je považován za zkoušku toho, zda se Budapešť podvolí unijní justici poté, co minulý týden zpochybnil jiné rozhodnutí soudu EU německý ústavní soud.

Přivítali jej naproti tomu zástupci nevládních organizací bojující za práva migrantů. „Je to významné vítězství pro všechny, kdo jsou v Maďarsku zavřeni v železných kontejnerech za ostnatým drátem,“ uvedla Márta Pardaviová z maďarského Helsinského výboru, který zastupuje žadatele o azyl u soudu.

Uprchlíci jsou v zařízeních dobrovolně, tvrdí Budapešť

Tranzitní zóny u maďarských přechodů Röszke a Tompa jsou zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně. Přes Srbsko se migranti snaží dostat do EU.

Unijní justice také připomněla, že podle unijních směrnic o přijímání a vracení žadatelů o azyl nesmí členské státy nikoho zadržovat bez zákonného důvodu či předchozího úředního rozhodnutí o jeho zadržení.

O tom, zda v případě žadatelů tyto podmínky maďarské úřady splnily, má podle unijního soudu rozhodnout maďarská justice. Pokud dospěje k názoru, že je zadržování protiprávní, musí podle soudu EU nařídit okamžité propuštění či jiný způsob nakládání s migranty, který by nebyl zadržováním.

Nejdelší možná lhůta pro zadržování lidí žádajících o mezinárodní ochranu je přitom podle unijní směrnice čtyři týdny, po jejichž uplynutí musí být propuštěni, připomněl ve verdiktu soud.  

Unie musí zajistit vládu práva, míní europoslanci

Maďarskem se ve čtvrtek zabýval také Evropský parlament. Podle europoslanců budapešťská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí během koronavirové pandemie porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu.

Většina poslanců se ve čtvrteční debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament koncem března schválil zákon, který dává vládě v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů.

Zároveň stanovuje až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, kterými umožňuje postihovat i novináře kritické k vládě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dubnu pohrozila Budapešti, že pokud Brusel zjistí porušení unijního práva, zahájí s Maďarskem řízení.

Maďarská vláda kritiku odmítá. „To je lež, kterou slyšíme už několik týdnů po celém světě, že nová nouzová opatření potlačují demokracii v Maďarsku. Nikoliv. Jsou potvrzením demokracie. O jejich zavedení se vedla politická debata, odhlasovaly je dvě třetiny poslanců,“ reagoval už dříve mluvčí vlády Zoltán Kovacs.

Podle řady europoslanců by však měla být komise i členské státy v přístupu k Maďarsku daleko ostřejší. „Kde jste byli, když byla demokracie v Maďarsku zavřena do karantény? Je čas jednat,“ prohlásil ve čtvrtek poslanec nejsilnějšího europarlamentního klubu lidovců Christophe Hansen.

Evropští lidovci vyzvali členy strany Fidesz k odchodu z klubu

Právě do lidovecké frakce patří poslanci Orbánovy strany Fidesz, která má kvůli obavám části Evropské lidové strany o osud právního státu v Maďarsku dočasně pozastavené členství. Někteří kolegové z dalších frakcí ve čtvrtek vyzývali lidovce, aby Orbánovy poslance vyloučili ze svého klubu.

Kvůli obavě ze ztráty třinácti hlasů v parlamentu, v němž je obtížnější získat většinovou shodu než v minulých volebních obdobích, to však lidovci přes sílící hlasy ze svých řad dosud neučinili.

Poslanci druhé a třetí nejpočetnější skupiny socialistů a liberálů ve čtvrtek také volali po tom, aby Evropská komise co nejdříve přestala Maďarsku vyplácet peníze z unijních fondů. „Tato vláda by neměla dostávat už ani cent z EU, ani dnes, ani v budoucnu, dokud nebude respektovat unijní hodnoty,“ prohlásila liberální europoslankyně Ramona Strugariuová.

EU s Maďarskem už více než rok vede na návrh europarlamentu řízení kvůli nerespektování společných hodnot podle sedmého článku unijní smlouvy. Orbánova vláda odmítá, že by nějak pochybila, a její zástupci to svým kolegům z dalších unijních zemí opakují při každém slyšení.

Europoslanci zvali Orbána i na čtvrteční zasedání, premiér však na výzvu nereagoval. Ministryni spravedlnosti Judit Vargovou, která vystoupit chtěla, parlament nepřijal s tím, že na jeho plénu vystupují pouze političtí vůdci států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zaútočila na ruský Volgograd, kde zasáhla střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, jenž vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí.
09:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. Do země v sobotu odletí čeští záchranáři.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 6 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...