Polský Sejm přijal zákon o korespondenčním způsobu volby prezidenta

Nahrávám video
Události ČT: Polský Sejm přijal zákon o korespondenčním způsobu volby prezidenta
Zdroj: ČT24

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Předseda hlavní vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński se se šéfem menšího koaličního uskupení Jarosławem Gowinem na odkladu dohodli až ve středu večer, když hrozilo, že PiS pro zákon nezíská v Sejmu dostatečnou podporu.

„Dosáhli jsme řešení, které je dobré pro Polsko. Bude garantovat bezpečné, plně demokratické, transparentní volby,“ uvedl předseda koaliční strany Dohoda Jarosław Gowin. 

Řešení předvolebního patu dopředu počítá s rozhodnutím Nejvyššího soudu, které má dohodu naplnit. „Z právního hlediska politici nemohou nic přikazovat Nejvyššímu soudu. Z druhé strany je těžké, aby Nejvyšší soud za současných politických okolností rozhodl jinak,“ uvedl za Klub Jagielloński analytik Paweł Musiałek. 

PiS hlasování prostřednictvím pošty prosazuje kvůli nynější epidemii nemoci covid-19, ale Gowinovo uskupení k tomu mělo výhrady. Nebylo jasné, jak se k hlasování postaví jeho poslanci. Novelu volebního zákona v úterý večer odmítl Senát, který ovládá opozice, a poslal ji zpět Sejmu, jenž teď veto přehlasoval.

„Podařilo se nám, že Kaczyńského plán na pořádání voleb 10. května se zhroutil,“ okomentoval vývoj na Facebooku předseda opoziční Občanské platformy Borys Budka.

Nový termín voleb zatím není jasný, podle portálu 300polityka.pl se uvažuje o 12. červenci.

Favorit

Na konání prezidentských voleb v květnu Kaczyńského strana trvala vzhledem k tomu, že podle průzkumů by v nich byl nyní jasným favoritem stávající šéf státu Andrzej Duda, kterého PiS podporuje. Odklad tudíž pro Dudu znamená určitou ztrátu aktuální výhody.

Opozice žádá, aby se volby teď nekonaly, chce jejich několikaměsíční odklad i proto, že kvůli restrikcím zavedeným proti prudkému šíření koronaviru nemohou její kandidáti vést předvolební kampaň. S výhradně korespondenčním způsobem hlasování opoziční politici nesouhlasí, protože podle nich není v souladu s principy spravedlivých voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...