Polský Sejm přijal zákon o korespondenčním způsobu volby prezidenta

Nahrávám video

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Předseda hlavní vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński se se šéfem menšího koaličního uskupení Jarosławem Gowinem na odkladu dohodli až ve středu večer, když hrozilo, že PiS pro zákon nezíská v Sejmu dostatečnou podporu.

„Dosáhli jsme řešení, které je dobré pro Polsko. Bude garantovat bezpečné, plně demokratické, transparentní volby,“ uvedl předseda koaliční strany Dohoda Jarosław Gowin. 

Řešení předvolebního patu dopředu počítá s rozhodnutím Nejvyššího soudu, které má dohodu naplnit. „Z právního hlediska politici nemohou nic přikazovat Nejvyššímu soudu. Z druhé strany je těžké, aby Nejvyšší soud za současných politických okolností rozhodl jinak,“ uvedl za Klub Jagielloński analytik Paweł Musiałek. 

PiS hlasování prostřednictvím pošty prosazuje kvůli nynější epidemii nemoci covid-19, ale Gowinovo uskupení k tomu mělo výhrady. Nebylo jasné, jak se k hlasování postaví jeho poslanci. Novelu volebního zákona v úterý večer odmítl Senát, který ovládá opozice, a poslal ji zpět Sejmu, jenž teď veto přehlasoval.

„Podařilo se nám, že Kaczyńského plán na pořádání voleb 10. května se zhroutil,“ okomentoval vývoj na Facebooku předseda opoziční Občanské platformy Borys Budka.

Nový termín voleb zatím není jasný, podle portálu 300polityka.pl se uvažuje o 12. červenci.

Favorit

Na konání prezidentských voleb v květnu Kaczyńského strana trvala vzhledem k tomu, že podle průzkumů by v nich byl nyní jasným favoritem stávající šéf státu Andrzej Duda, kterého PiS podporuje. Odklad tudíž pro Dudu znamená určitou ztrátu aktuální výhody.

Opozice žádá, aby se volby teď nekonaly, chce jejich několikaměsíční odklad i proto, že kvůli restrikcím zavedeným proti prudkému šíření koronaviru nemohou její kandidáti vést předvolební kampaň. S výhradně korespondenčním způsobem hlasování opoziční politici nesouhlasí, protože podle nich není v souladu s principy spravedlivých voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 28 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 37 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.