Soud EU: Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko, Polsko a Maďarsko své povinnosti

Nahrávám video

Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování žadatelů o azyl nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru ve čtvrtek dospěl Soudní dvůr EU. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl nefunkční.

Evropská komise zažalovala trio visegrádských zemí u soudu v Lucemburku s cílem domoci se dodržování unijního práva. Právníci dotčených států však tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování azylantů podle povinných kvót již skončilo a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Podle čtvrtečního rozhodnutí soudu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé lidi.

„Verdikt soudu je důležitý, vztahuje se sice k minulosti, ale dá nám vodítko do budoucnosti,“ prohlásila ve čtvrtek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s odkazem na nový „migrační pakt“. Jeho návrh chce podle ní Komise zveřejnit po Velikonocích.

Brusel chce paktem alespoň částečně nahradit celkovou reformu azylového systému EU, na níž se unijní země nejsou schopny od migrační krize shodnout. Řada států včetně Česka dala během předběžných jednání se zástupci Evropské komise najevo, že k povinnému přerozdělování migrantů se již nechce vracet. 

Důležité je, že Česko nebude přijímat migranty, tvrdí Babiš

Podle premiéra Andreje Babiše není podstatné, že Česko soudní spor prohrálo. Považuje za důležité, že země nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily.

„Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení. Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně,“ poznamenal Babiš.  

Polský vládní mluvčí Piotr Müller prohlásil, že verdikt „nebude mít žádný praktický význam“. Platnost rozhodnutí o přerozdělení migrantů podle kvót totiž vypršela v roce 2017, a tak jej už nelze splnit, citovala ho agentura PAP.

Stejný názor zastává i Maďarsko. „Verdikt nemá žádné další důsledky,“ řekla maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová. „Neexistuje pro nás žádná povinnost přijmout žadatele o azyl,“ dodala s poukazem na to, že platnost kvótového systému skončila.

Podle kvót se podařilo přesunout jen zlomek lidí

Mechanismus kvót měl v roce 2015 pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo velké množství žadatelů o azyl mířících do Evropy ze Sýrie i z dalších států sužovaných válkou nebo diktaturou. Obě jihoevropské země velké množství lidí nezvládaly.

Plán předpokládal přesun až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si jich z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc. Česko přijalo pouze 12 lidí a tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá.

Nahrávám video

Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci. Zástupci žalovaných zemí posléze v reakci na evropskou žalobu uvedli, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně lidí, než byly původní předpoklady.  

Rozsudek může mít praktický význam

Podle soudu byla žaloba přípustná i v případě, že se Komise chtěla domoci pouze konstatování, že země nesplnily své povinnosti. Čtvrteční verdikt navíc může mít podle unijní justice praktický význam pro „stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho povinností vzniknout vůči ostatním členským státům, Unii nebo jednotlivcům“. Zda by Komise na základě rozsudku mohla pro členské země navrhnout například pokutu, soud přímo neuvedl. 

„Polsku, ani Čechům a Maďarům nehrozí finanční tresty, protože spor s Evropskou komisí o kvóty se týkal jen provizorních předpisů pro léta 2015 až 2017. Vláda Mateusze Morawieckého nemá prostor, aby se rozsudku podřídila anebo ne,“ poznamenal polský opoziční list Gazeta Wyborcza.

Kvóty se podle deníku ukázaly tak výbušné, hlavně mezi visegrádskou čtyřkou a západní částí EU, že další projekt v tomto směru byl už odepsán. Evropská komise měla návrh reformy předložit v dubnu, ale kvůli koronaviru se to určitě odloží, píše deník. 

Brusel podle listu nyní prosazuje dobrovolné přerozdělení, a to hlavně dětí a nezletilých, kteří bez péče dospělých uvázli na ostrovech v Egejském moři. Podle odhadů jich je okolo 5500. Zapojení do iniciativy zatím ohlásilo Německo, Francie, Finsko, Portugalsko, Lucembursko, Irsko a Chorvatsko, dodala Gazeta Wyborcza.

  • 27. května 2015 - Evropská komise navrhla, aby země EU v příštích dvou letech převzaly podle stanovených kvót 40 tisíc lidí žádajících o azyl v Itálii a v Řecku. Na Česko jich mělo připadnout 1328. Česko a některé další země se proti povinným kvótám postavily.
  • 26. června 2015 - Summit EU rozhodl, že azylanty nebude Unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda schválila, že do konce roku 2017 jich přijme 1500. Návrh na povinné kvóty ohledně dalších lidí však nezanikl.
  • Uprchlická krize byla v Praze tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který chystaný návrh na přerozdělení dalších uprchlíků důrazně odmítl.
  • 22. září 2015 - Ministři vnitra EU schválili kvóty pro rozdělení žadatelů o azyl. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko.
  • 21. října 2015 - České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování azylantů v EU.
  • 2. prosince 2015 - Slovensko podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování azylantů na základě kvót. O den později se s žalobou na soud obrátilo i Maďarsko. Česká vláda se k žalobě nepřipojila.
  • 10. května 2017 - Slovensko a Maďarsko před Soudním dvorem EU vysvětlovaly důvody, proč se obrátily na soud. Maďarsko kvóty označilo za politické rozhodnutí, podle názoru Slovenska bylo neadekvátní a neúčinné. Obě země podpořilo také Polsko.
  • 5. června 2017 - Česká vláda rozhodla, že Česko na základě kvót nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka. Vláda systém kvót označila za nefunkční. Česko, které mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí, jich převzalo 12 z Řecka.
  • 13. června 2017 - EK se rozhodla zahájit 15. června s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli neplnění přijímání azylantů podle kvót. Český prezident Miloš Zeman to označil za ztrátu suverenity členských zemí EU.
  • 13. července 2017 - Česko zaslalo EK své vyjádření ve sporu o nepřijímání migrantů. Výtky ohledně neplnění kvót odmítlo.
  • 26. září 2017 - Skončil program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Přerozděleno bylo 29 144 osob ze 160 tisíc, své kvóty splnilo pět států.
  • 7. prosince 2017 - První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans oznámil, že komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu.
  • 8. října 2019 - Skupina států EU se připojila k systému dobrovolného přerozdělování migrantů zachráněných v Středomoří. Česko stejně jako další státy visegrádské skupiny účast odmítlo.
  • 31. října 2019 - Generální advokátka evropského Soudního dvora Eleanor Sharpstonová uedla, že Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování. 
  • 2. dubna 2020 - Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 1 hhodinou

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 1 hhodinou

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 2 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 2 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 2 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 3 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.