Švédsko se během migrační krize považovalo za humanitární supervelmoc a vpustilo do země statisíce běženců. I když později azylovou politiku zpřísnilo, čelí středolevicová vláda kritice, že na předměstích řádí gangy a přibývá sexuálních útoků. Rozsáhlejší statistiky dokazující spojitost mezi kriminalitou a imigrací sice neexistují, z obav obyvatel ale těží nacionalističtí Švédští demokraté a ve volbách 9. září by mohli získat kolem pětiny hlasů. Ozývají se tak obavy, že je severská liberální demokracie v ohrožení.
Švédsko se dříve považovalo za příklad úspěšně fungujícího sociálního státu. Ve 30. letech dokonce jako jedna z mála zemí úspěšně proplulo velkou hospodářskou krizí.
I nyní sice švédská ekonomika roste a míra nezaměstnanosti se v současné době drží kolem šesti procent, ekonomové ale upozorňují, že třeba v roce 2016 byl relativně velký rozdíl mezi růstem HDP (3,2 procenta) a růstem HDP na obyvatele (2 procenta) a bude mimo jiné potřeba zajistit, aby desetitisíce běženců měly šanci najít uplatnění na trhu práce.
„Švédsko je plné lidí, kteří si pamatují časy, kdy země ,šlapala jako hodinky‘. Nezvládnuté vypořádání se s lesními požáry jim v létě připomnělo, že tomu tak už dávno není. Péče o seniory, zdravotnictví, školství, policie atd. nefungují tak, jak lidé očekávají,“ říká spolupracovník ČT Yngwar Brenna s odkazem na červencový komentář švédského listu Göteborgs-Posten. „Ostatní politické strany a média se obviňují navzájem a zapírají rozhodující příčiny úspěchu strany Švédských demokratů. Vedou zákopovou válku mezi ,námi‘ (,slušní‘ spoluobčané) a ,jimi‘ (ostatní), což Švédským demokratům prospívá.“
Pryč s migranty, pryč z Unie, volají Švédští demokraté
Švédští demokraté (SD) vznikli koncem 80. let a do parlamentu se poprvé dostali v roce 2010. Co do počtu mandátů jsou teď třetí nejsilnější stranou a média často upozorňují na jejich neonacistické kořeny. „Strana vznikla z hnutí Bevara Sverige svenskt (v překladu Zachovejte Švédsko švédské), jež někteří označují za rasistické,“ cituje Brenna dokumentární program 1. kanálu švédské SVT ze začátku září.
Strana se přitom snaží od neonacismu distancovat. „Zcela určitě bych používal pojem krajní pravice,“ prohlásil švédský novinář a překladatel Carl Rüster. Švédští demokraté se ale podle něj snaží stát „normální“ politickou stranou.
Švédští demokraté prosazují snížení daní, posílení národních hodnot a jednoty. V plánu mají také tvrdší tresty za zločiny, víc pravomocí pro policii a vyšší sociální příspěvky, které by financovali ze současných peněz na imigranty.
„Samotná strana se ve svém programu označuje za ,sociálně konzervativní a vlasteneckou‘. Srovnáme-li programy jednotlivých stran kandidujících do nadcházejících voleb, tak zjistíme, že Švédští demokraté chtějí jako jediní výrazně omezovat příliv migrantů do Švédska,“ podotkl Brenna. SD hodlají zcela zastavit udělování azylů s výjimkou příjímání uprchlíků ze sousedních států, píše v této souvislosti agentura Reuters.
V čele SD stojí devětatřicetiletý Jimmie Akesson, který považuje Unii za zkorumpovanou organizaci a prosazuje referendum o dalším členství Švédska, přičemž doufá v takzvaný swexit.
„Ve 3. programu švédského rozhlasu byl Akkeson dotázán, jestli by upřednostňoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo ruského prezidenta Vladimira Putina. Odmítl si vybrat, na což zareagoval Macron s tím, že Akesson nepatří mezi ty, kteří zastávají ,švédské hodnoty‘,“ uvedl Brenna s odkazem na nedávnou zprávu webu Nettavisen.
Humanitární Švédsko vítalo uprchlíky, pak muselo přitvrdit
Kritici tvrdí, že rostoucí obliba pravice a vzestup nacionalismu ve Švédsku jsou součástí globální vlny odporu vůči vládnoucí elitě, kterou vyvolala finanční krize v roce 2008. Tatáž protestní vlna vynesla k moci amerického prezidenta Donalda Trumpa a vedla i k rozhodnutí Britů opustit evropské společenství. Ve Švédsku je pak nedostatečně zvládnutá migrace jedním z důvodů, proč stávající menšinová vláda sociální demokracie a Zelených ztrácí oblibu.
V uplynulých pěti letech přišlo do severského království přes půl milionu imigrantů. V roce 2015, tedy v době vrcholící uprchlické krize, požádalo v zemi oficiálně o azyl 163 tisíc lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.
Švédské statistiky ukazují, že téměř čtvrtina obyvatel země měla v loňském roce zahraniční kořeny – tedy se buď sami narodili v zahraničí, nebo jejich rodiče. I když měli Švédové k přistěhovalectví vždy spíše pozitivní přístup, řada obyvatel je teď znepokojená.
„Nabrali do Švédska statisíce lidí, aniž by měli plán, jak to Švédsko bude zvládat. Máme tu tisíce džihádistů a jednotlivců, aniž bychom znali jejich identitu, lidí bez nároku na azyl včetně neznámého počtu zločinců,“ kritizuje přístup vlády česko-švédská spisovatelka Kateřina Janouchová, jež ve Švédsku dlouhodobě žije.
Za pravdu by jejím slovům mohlo dávat i vyjádření šéfa tajné policie Anderse Thornberga z loňského července, podle nějž se v zemi pohybují asi tři tisíce násilných extremistů; z toho dvě třetiny mají islamistické motivy. Jak pak napsal švédský server thelocal.se – před osmi lety jich bylo jen kolem dvou set. A už v roce 2016 web BBC referoval, že ze země odešlo bojovat do Sýrie a Iráku více než tři sta osob, což bylo tehdy v přepočtu na počet obyvatel skoro nejvíc v Evropě.
Podle Janouchové řada imigrantů uznává hodnoty, které jsou v rozporu s demokracií, a vláda nestanovila podmínky, aby se běženci přizpůsobili „švédským hodnotám“. „Tím pádem vznikají kulturní střety a Švédsko nemá zkušenosti s tím, jak tyto věci zvládnout, nemá zkušenosti s lidmi, kteří jednají násilně a agresivně a kteří dávají přednost islámu před švédskými zákony.“
Integrace imigrantů? Vláda je chce hlavně zaměstnat
Pokud jde o integraci imigrantů do společnosti, současný kabinet považuje za prioritu, aby se běženci rychle zapojili do pracovního procesu, což má zajistit třeba program zvaný Snabbspåret. Díky němu dostanou imigranti podle svých dovedností a zkušeností práci v průmyslových odvětvích, jež čelí nedostatku pracovníků. Ke zjištění zkušeností konkrétních imigrantů slouží úvodní program (Etableringsuppdraget) zaštítěný Agenturou pro veřejnou zaměstnanost.
Čísla této agentury k březnu 2017 přitom ukázala, že nezaměstnanost mezi obyvateli Švédska narozenými v zahraničí činí 22,2 procenta, zatímco u občanů narozených ve Švédsku to bylo jen 4,1 procenta.
„Lidem, kteří přicházejí do Švédska, nabídneme takové podmínky, aby se mohli stát součástí švédské společnosti. Jde o respektování základních švédských hodnot – máte zde práva i povinnosti – a také máte příležitost najít své místo ve švédské společnosti. Šanci naučit se jazyk, začít například pracovat,“ citoval server thelocal.se loni v květnu tiskovou tajemnici ministryně práce a integrace Natalii Sialovou.
„Nejsem rasista, ale…“ Řádění gangů Švédy znepokojuje
Vláda upozorňuje, že díky dočasným kontrolám průkazů totožnosti, kontrolám na hranicích a nové azylové legislativě se počet žadatelů o azyl od roku 2015 dramaticky snížil. Podle Guardianu je to tento rok asi patnáct set lidí měsíčně. Kabinet také urychluje proces deportací, zejména po útoku ve Stockholmu na jaře 2017, který spáchal Uzbek, jenž žádal v zemi o povolení k trvalému pobytu.
Loni bylo ze země vyhoštěno 12,5 tisíce odmítnutých žadatelů o azyl a letos je tempo ještě vyšší. Někdy proces naruší protestující migranti, někdy sami Švédové. Nedávno vzbudil pozornost protest švédské aktivistky, která bojovala za setrvání Afghánce v zemi a zablokovala kvůli tomu let.
Nespokojenost části společnosti je ale jasně patrná a počet příznivců Švédských demokratů roste. Podle průzkumu Novus si jen pět procent voličů SD myslí, že Švédsko jde správným směrem.
„Myslím, že chtějí zlepšit péči o seniory, zdravotní péči a péči o děti. Vraťme staré Švédsko,“ cituje britský Express jednoho z voličů SD Teda Lorentssona. „Nejsem rasista, ale jsem nacionalista. Nerad vidím náměstí plné žen v nikábech a lidí, kteří spolu bojují,“ prohlásil důchodce Roger Mathson. „Musíte vidět Švédsko jako celek a zachránit původní švédskou populaci. Nejsem rasistka, ale jsem realistka,“ konstatovala šedesátiletá Pia Perssonová.
S blížícimi se volbami probíhají ve Švédsku různé mítinky a protesty; koncem srpna se v centru Stockholmu sešlo několik set příznivců neonacistického protiimigračního Nordického hnutí odporu (NMR), které ve volbách kandiduje. Antiprotestu se účastnily rovněž stovky lidí, kteří vykřikovali hesla proti rasismu. Protidemonstrace se už dříve v tomto roce konaly během mítinků NMR na veletrhu knih v Göteborgu, politickém festivalu v parku Almeladen ve Visby či během prvomájových oslav, kdy byla nutná zvýšená policejní přítomnost.
Nejedná se ale jen o krajní pravici; řada běžných Švédů vznáší výhrady, podle kterých zemi v posledních letech trápí zvýšená kriminalita, přestřelky mezi gangy, sexuální násilí a vandalismus – a to vše dávají do souvislosti s přílivem imigrantů. Mnoho lidí se podle průzkumů přestává cítit v bezpečí.
„Násilí, které teď ve Švédsku vidíme explodovat, je ve švédských dějinách bezprecedentní. Politici mluví a mluví, ale v současné době se neděje moc konkrétního,“ podotkla Janouchová, která mluví o fungování jakýchsi paralelních společností.
„Existují skupiny lidí, kteří vůbec nemají zájem být součástí švédské společnosti. Mnoho lidí se neučí švédštinu a žijí na sociálních příspěvcích a podle náboženských zásad, které jsou neslučitelné se švédskými zákony, pravidly a hodnotami,“ prohlašuje spisovatelka.
V řadě oblastí podle ní převažuje bezpráví. „Jen letos v srpnu uz několik oblastí na západě a na jihu Švédska utrpělo vážnými požáry, gangy zapálily stovky vozů a o několik dní později zapálily bytové domy. Co se gangů týče, jsou to převážně mladí muži z Blízkého východu,“ tvrdí.
„Máme také nadměrné zastoupení afghánských uprchlíků, kteří se dopouštějí sexuálního zneužívání,“ dodává Janouchová. Její slova nelze potvrdit – totožnost pachatelů trestných činů totiž Švédi nezveřejňují, a o jejich identitě tak referují buď média, nebo odhad daný obyvatelstvem lokality, ve které k činu došlo.
V dubnu tak kupříkladu veřejnost šokoval případ, kdy dva afghánští teenageři sexuálně obtěžovali Švédku, která byla členkou skupiny, jež protestuje proti deportacím migrantů. Jeden z mužů, který ji znásilnil, byl odsouzen na 15 měsíců za mříže a musí oběti vyplatit tučné odškodné. Následně bude deportován ze země, informoval na jaře bulvární Daily Mail.
Pokud jde o znásilnění, švédská vláda přiznává, že počet případů se zvyšuje. Na druhou stranu ale upozorňuje, že definice je nyní širší a srovnání s ostatními státy nemusí být relevantní. „Pokud například žena ve Švédsku nahlásí, že ji každý večer po celý rok znásilňoval manžel, bude se to brát jako 365 jednotlivých útoků; ve většině jiných zemí by to bylo bráno jako jeden, nebo by to nebylo za (znásilnění) považováno vůbec,“ uvádí vládní web.
Zóny, které děsí Švédy
Podobně vláda odmítá černé scénáře týkající se v médiích často diskutovaných „no-go“ zón (oblastech mimo kontrolu státních organů). V červnu loňského roku informoval policejní úřad o 61 oblastech Švédska, které se stále častěji potýkají se zločinem a nepokoji. Celkem o 23 oblastech mluví zpráva jako o „zvláště citlivých“. Týká se to třeba čtvrtí ve velkých městech, jako je Stockholm, Uppsala, Malmö či Göteborg. Podle vlády to ovšem neznamená, že v těchto oblastech policie nepůsobí nebo že zde není uplatňován zákon.
Kabinet ale přiznává, že situace je obtížná a na řešení by se podle něj měla podílet i samotná švédská společnost. „V těchto lokalitách žijí převážně migranti, ze kterých je mnoho nezaměstnaných a jejich děti mívají špatné školní výsledky,“ prohlásil spolupracovník ČT Brenna. „Tyto čtvrtě ovládají zločinecké sítě, platí tam jejich pravidla a panuje tam do jisté míry bezpráví s tím, že část obyvatel mívá ve zvyku zaútočit na policii, hasiče, sanitky, pošťáky a další. Skupiny mladých na ně zaútočí kameny, petardami, ale i ručními granáty.“
„Podle badatele-ekonoma Tina Sanandajiho bylo v roce 2012 ve Švédsku 186 vyloučených oblastí. Zároveň ve Švédsku roste od 80. let 20. století nerovnost ve společnosti nejvíc ze všech evropských zemí, podle Sanandajiho právě kvůli migraci,“ doplnil spolupracovník ČT.
Třeba v městečku Flen si ale politici situaci chválí. Migranti, kteří nyní tvoří čtvrtinu obyvatel, pomohli vyřešit odliv lidí i díru na trhu. „Musíte vysvětlovat i výhody pro budoucnost, nejen problémy dneška. A o tom věřím, že jsou tyto volby,“ říká starosta Hakan Bergsten.
Vazba mezi migrací a kriminalitou není. Podle čísel starých 13 let
Oficiálně přímá úměra mezi nárůstem počtu imigrantů a nárůstem kriminality dokázána nebyla. „Švédská Národní rada pro prevenci kriminality uskutečnila dvě studie o podílu lidí se zahraničními kořeny mezi podezřelými z trestných činů, nejnovější v roce 2005. Studie ukazují, že většina podezřelých z trestných činů se narodila ve Švédsku rodičům (rovněž) narozeným ve Švédsku. Studie také ukazují, že drtivá většina lidí se zahraničními kořeny nepatří mezi podezřelé ze spáchání zločinů,“ uvádí švédská vláda na webu.
Švédsko v současné době nevede oficiální statistiku pachatelů s ohledem na jejich etnické kořeny.
„V roce 1991 se středopravicová vláda rozhodla, že se chce zbavit (vládní agentury) Statistics of Sweden (SCB), která byla považována za projev sociální demokracie, a přesunula odpovědnost za statistiky různým orgánům, což znamenalo, že kriminální statistiku převzala Národní rada pro prevenci kriminality (Bra),“ řekl nedávno švédskému serveru The Local emeritní profesor kriminologie Henrik Tham ze Stockholmské univerzity s tím, že dřívější statistiky zmizely.
Sociální demokracie na tom nic měnit nechce. Exministr spravedlnosti a současný ministr vnitra Morgan Johansson tvrdí, že víc statistik není třeba. Oproti tomu silná opoziční strana – středo-pravicoví Umírnění – je přesvědčena, že obzvlášť u sexuálních útoků je třeba etnickou stránku zjišťovat, aby se těmto zločinům dalo lépe předejít.
Hlavní strany odmítají jít s SD do vlády
Jak se k otázce imigrace a boje s kriminalitou postaví nová vláda, ukáže teprve výsledek hlasování. Předvolební sondáže zatím mírně favorizují středolevicový blok (sociální demokracie, Zelení, Levicová strana) před blokem středopravicovým tvořeným centristickými a liberálními stranami.
Sestavit vládu bude ale podle expertů velice obtížné. Švédští demokraté by mohli získat kolem pětiny hlasů. „Průzkumy veřejného mínění během posledních několika týdnů přisuzují straně Švédských demokratů 16 až 25 procent hlasů, ovšem například web deníku Aftonbladet upozorňuje, že preference této strany bývají ve veřejných průzkumech podceňovány, takže reálně lze čekat výsledky o 3 až 4 procenta vyšší,“ podotkl Brenna.
Přední politické strany vylučují, že by šly se Švédskými demokraty do koalice, navíc je pravděpodobné, že SD sami vládu nesestaví – jejich případná silná pozice v parlamentu by ovšem mohla vést k tomu, že nový kabinet bude muset brát jejich názory víc v potaz.
