Několik zemí EU přišlo s dočasným řešením migrace. Macron podpořil povinné přerozdělování uprchlíků

Dohoda je výsledkem setkání ministrů vnitra Německa, Francie, Itálie a Malty. Zastoupeny byly také Finsko, které v současné době předsedá EU, a Evropská komise. Detaily dohody zatím podle agentury DPA zatím nejsou jasné. Německý ministr vnitra Horst Seehofer ale nedávno oznámil, že Německo může dočasně přijmout čtvrtinu zachráněných migrantů.

Itálie a Malta odmítají přijímat migranty zachráněné ve Středozemním moři, dokud se země Evropské unie nedohodnou na jejich přerozdělení. V posledních měsících musely čekat lodě humanitárních organizací se zachráněnými uprchlíky na moři i několik týdnů, než se je několik evropských států rozhodlo přijmout.

Nová italská vláda proto znovu přišla s návrhem přerozdělování běženců, kteří se chtějí pokusit získat v Evropě azyl. Plán minulý týden podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron. Účast členských států by měla být povinná pod hrozbou finančních postihů. Bližší podrobnosti by se měly řešit právě během setkání na Maltě, podrobnosti by měly být známy během října.

Řada států včetně Česka přerozdělování odmítá

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová se domnívá, že není možné dosáhnout toho, aby se na mechanismu podílely všechny státy EU. Několik zemí včetně České republiky na to totiž za žádných okolností nechce kývnout.

„Na druhou stranu se ukazuje, že se vytváří koalice států, které jsou na nějaký více automatický mechanismus přerozdělování ochotny přistoupit,“ podotkla Faltová s tím, že k tomu v poslední době přispěla zejména změna italské vlády.

Koalice populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) a levicové Demokratické strany (PD) bude zřejmě více proevropsky orientovaná než dřívější koalice M5S a krajně pravicové Ligy Mattea Salviniho. S ním se evropští lídři často střetávali kvůli jeho tvrdému postoji právě v oblasti migrace.

Katastrofa v Morii

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci informovala, že podmínky uprchlíků, kteří se dostanou do Evropy, nejsou dobré. V Řecku se podle Faltové otevřeně hovoří o „humanitární katastrofě“. „Tábory jsou čtyřikrát až desetkrát přeplněny, to znamená, že v táboře pro tři tisíce lidí jich je aktuálně jedenáct tisíc,“ sdělila.

„Nejsou tam základní hygienické podmínky, jídlo ani oblečení. Základní potřeby nejsou u těchto lidí pobývajících na území Evropské unie naplňovány,“ řekla a konkrétně jmenovala tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos.