Čína použije svou sílu k potlačení protestů v Hongkongu, jestliže se tamní situace zhorší. Prohlásil to čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming. Tvrdí také, že někteří z demonstrantů proti vládě vykazují známky terorismu. Velvyslanec rovněž obvinil blíže neurčené zahraniční síly, že násilné protesty v Hongkongu podněcují. Protivládní akce trvají v Hongkongu od června.
„Jestliže se situace v Hongkongu dále zhorší… ústřední vláda (v Pekingu) nebude sedět se složenýma rukama a sledovat to. Máme dostatek řešení a dostatek síly v mezích zákona, abychom rychle potlačili jakékoli nepokoje,“ uvedl čínský ambasador.
„Jejich kroky jsou závažnými a násilnými trestnými činy, které již vykazují známky terorismu,“ dodal na adresu protestujících v Hongkongu. Čínská vláda podle něj nikdy nedovolí „několika násilníkům“, aby zatáhli Hongkong na nebezpečnou cestu.
Ve svém prohlášení velvyslanec rovněž obvinil blíže neurčené zahraniční síly z toho, že protesty podněcují. „Cizí síly musí přestat zasahovat do hongkongských záležitostí,“ uvedl Liou Siao-ming.
„Existují důkazy, že situace by se tolik nezhoršila, kdyby nedošlo k zasahování a podněcování ze strany zahraničních sil. Hongkong je součástí Číny. Žádná cizí země by neměla zasahovat do vnitřních záležitostí Hongkongu,“ dodal. Západní média rovněž obvinil z nevyváženosti jejich zpráv.
Trump zvažuje schůzku s čínským prezidentem
Americký prezident Donald Trump kvůli krizi v Hongkongu pomýšlí na osobní schůzku se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. „Znám prezidenta Si Ťin-pchinga velmi dobře. Je to velký lídr, který má mezi svými lidmi autoritu,“ napsal Trump na Twitteru.
„Je také velmi dobrý ve vyjednávání. Nemám žádné pochybnosti, že pokud bude prezident chtít vyřešit problém v Hongkongu rychle a humánně, dokáže to,“ dodal americký prezident. Na konci svého příspěvku pak prezident Trump naznačil, že se chce s čínským protějškem sejít. „Osobní schůzka?“ končí Trumpův tweet.
Oba prezidenti se naposledy sešli v červnu při summitu skupiny G20 v japonské Ósace. Agentura DPA píše, že Trump byl ve Spojených státech v poslední době stále silněji kritizován kvůli tomu, že se jasně nepostavil za demokratická práva obyvatel Hongkongu.
USA daly ve středu najevo své hluboké znepokojení ohledně informací, že do oblasti sousedící s Hongkongem se přesunují čínské polovojenské síly. Čínská státní média ale odmítají spekulace, že se Peking tímto způsobem snaží zastrašit demonstranty. Jde podle nich o předem plánovaná cvičení.
V Hongkongu se protestuje už přes dva měsíce
Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, zažívá už více než dva měsíce mohutné demonstrace.
Začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně ale přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Mezi požadavky se objevuje také omezení vstupu turistů z pevninské Číny do Hongkongu.
Vůdce protestů z roku 2014 propuštěn na kauci
Současné protestní hnutí vzniklo na základech demonstrací z roku 2014. Jednoho z tehdejších hlavních opozičních vůdců a organizátorů, profesora práva Bennyho Taie, nyní propustili na kauci v přepočtu téměř 300 tisíc korun. Z Hongkongu ale nesmí odjet. Tai byl odsouzen na 16 měsíců za spiknutí s cílem vyvolat nepokoje a narušit veřejný pořádek.
Účastníci tehdejších demonstrací, které jsou známé také jako „deštníková revoluce“, požadovali zcela svobodné volby správce Hongkongu. Tento požadavek ale zavrhla centrální čínská vláda. Když protestní akce vrcholily, zapojilo se do nich v některé dny až sto tisíc lidí. Vůdci tehdejšího protestního hnutí byli zadrženi a souzeni.
