Francie si připomněla 230 let od pádu Bastily. Vojenskou přehlídku letos ozvláštnil „létající muž“

Francie oslavila 230. výročí dobytí Bastily, jímž začala Velká francouzská revoluce. Na vojenskou přehlídku přijela i německá kancléřka nebo končící šéf Evropské komise. Tématem letos byla hlavně vojenská spolupráce evropských mocností. Po celé zemi ale doprovázela oslavy mimořádná bezpečnostní opatření. Před třemi lety totiž při oslavách výročí pádu Bastily zabil atentátník v Nice na jihu země přes 80 lidí. Macron také musel strpět pískání svých odpůrců z hnutí žlutých vest, kteří se pak odpoledne v metropoli střetli s policií.

Tradiční vojenskou přehlídku v Paříži zahájil prezident Emmanuel Macron po boku náčelníka generálního štábu armády. Pak zasedl na tribunu, kde byli i zahraniční hosté včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Pozván byl i nizozemský premiér Mark Rutte, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo britská premiérka Theresa Mayová. Ta ale nakonec místo sebe vyslala do Paříže svého zástupce Davida Lidingtona.

Přehlídka se nesla ve znamení evropské vojenské spolupráce a nových technologií, k vidění byli roboti i muž na futuristickém vznášedle zvaném Flyboard Air. Zařízení pilotoval jeho tvůrce Francouz Franky Zapata, který během letu držel v ruce pušku. Novináři a uživatelé na Twitteru ukázku letových možností stroje označili za ohromující.

Flyboard umožňuje vynést až stokilogramového pilota do výšky 150 metrů a ve vzduchu vydrží zhruba deset minut, než dojde palivo. Stroj je schopný letět rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Zapatova společnost pracuje na nové generaci flyboardu, který umožní rychlost až 200 kilometrů v hodině, 30minutovou letovou dobu a dostup až do výšky tří kilometrů. 

Na Champs-Élysées 4300 vojáků z Francie, Německa i Británie

Jinak ale probíhala prohlídka tradičně: po třídě Champs-Élysées defilovalo 4300 vojáků, skoro dvě stovky vozidel, přes 230 koní, 69 letadel a 39 helikoptér. Návštěvníkům se představili nejen francouzští vojáci, ale také jejich kolegové z Británie, Německa, Španělska, Belgie či Estonska.

Nechyběly průjezdy obrněných transportérů, ale i tanků a dalších vojenských vozidel, přelety stíhaček, vrtulníků a transportních letadel, ukázka bezpilotních letounů či výstup akrobatické letky a zabarvení oblohy kouřem v barvách francouzské trikolory.

Tradiční podívanou byl i pochod francouzské cizinecké legie, který se od jiných vojenských sborů liší počtem kroků za minutu. Zatímco řádná francouzská armáda pochoduje v taktu 120 kroků za minutu, legionáři udržují pomalejší 88krokový marš. Odlišná je i tradiční slavnostní uniforma pro tuto příležitost, kdy stejnokroj tvoří bílé rukavice a hnědá kožená zástěra, a legionáře, jejichž zbraní je sekyra s dlouhým topůrkem, navíc zdobí plnovous.

Nahrávám video

Na Macrona na přehlídce pískali jeho odpůrci

Ve chvíli, kdy Macron projížděl před přehlídkou v otevřeném autě po třídě Champs-Elysées, několik desítek lidí na něj pískalo. Podle agentury AFP šlo o členy hnutí žlutých vest, které protestuje dlouhodobě proti Macronovi a jeho politice. Jak píše AFP, pískající se pro dnešek vzdali tradičních žlutých vest, v nichž chodili na předchozí protesty, zřejmě ve snaze zachovat si anonymitu na místě, kde se pohyboval velký počet policistů. Jenom někteří z nich měli v ruce žluté balonky.

Kromě pískání se ozývalo také volání o Macronově demisi. Podle AFP asi dvacítka lidí volala: Žluté vesty! To praskne! Emmanuele Macrone, přijdeme si pro tebe! Podle francouzských sdělovacích prostředků na celou neděli pařížská prefektura vyhlásila v oblasti Champs-Elysées zákaz jakéhokoli shromažďování lidí hlásících se k hnutí žlutých vest.

Poté, co vojenská přehlídka skončila, se odpoledne na bulváru několik desítek demonstrantů včetně příslušníků hnutí žlutých vest opevnilo, uvedla agentura AFP. Podle agentury Reuters jich byly stovky. Televize BFM odvysílala záběry, jak se policie demonstranty, kteří blokovali provoz pomocí kovových mobilních bariér a odpadkových košů, snaží rozehnat. Někteří protestující byli maskovaní, házeli na policisty kameny a další předměty a zapalovali popelnice, policisté použili slzný plyn.

Policie zatkla desítky lidí

Policie zadržela 175 lidí, je mezi nimi i vůdce žlutých vest Eric Drouet. Dva ze zadržených – Maxime Nicolle a Jérôme Rodrigues – skončili ve vazbě, v případě Droueta o ní zatím nebylo rozhodnuto. Nicolle a Rodrigues jsou podezřelí z organizování nedovolené manifestace.

Rodriguesův právník Arie Alimi zatčení označil za „zadržení osob proto, že patří k politické opozici“. Nicolleův právní zástupce Juan Branco řekl, že jeho klient byl zatčen za to, že „chtěl vyjádřit svůj názor“. Zadržen prý byl na Friedlandské ulici, která „je mimo Champs-Elysées a zakázanou oblast“. „Je to zjevně zadržení politického odpůrce z politických důvodů,“ řekl Branco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova drony poškodily i nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 11 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 1 hhodinou

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 2 hhodinami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.