Vrak sovětského Komsomolce je stále radiokativní, ponorka však zamořuje okolí ve velké hloubce

Sovětská jaderná ponorka Komsomolec, která se potopila v Norském moři roce 1989, je stále radioaktivní. Informovali o tom norští výzkumníci, kteří ponorku prozkoumali dálkově ovládaným plavidlem. Podle vědců se ale ponorka nachází v takové hloubce, že by radioaktivní záření mohlo ohrozit jen minimum živočichů.

Norské úřady sledují množství radiace každoročně, už od začátku roku 1990. Během letošní kontroly poprvé použily dálkově ovládané plavidlo Aegir 6000, kterému se kromě měření podařilo také pořídit záběry ponorky a odebrat vzorky k prozkoumání.

Některé odebrané vzorky vykazovaly až 800tisíckrát vyšší úroveň radioaktivity, než je běžné. Jiné odebrané vzorky ale tak vysoké hodnoty nevykazovaly. Zatímco jinde v Norském moři je úroveň radioaktivity zhruba 0,001 becquerelu na litr, u ponorky se pohybovala většinou kolem sta becquerelů na litr. 

Podle vedoucí expedice Hilde Elise Heldalové není důvod se znepokojovat, neboť v tak velké hloubce se nachází jen málo živočichů, které by záření mohlo ohrozit. Radioaktivita se navíc rychle rozptýlí.

Heldalová srovnává naměřené hodnoty s povolenými limity pro radioaktivní cesium v potravinách. „Po černobylské havárii v roce 1986 stanovily norské úřady tento limit na šest set becquerelů na kilogram,“ podotýká výzkumnice.

Video norského Institutu pro mořský výzkum:

Na ponorce vypukl požár, většina posádky zahynula

Komsomolec se potopil v mezinárodních vodách 7. dubna 1989, zhruba 180 kilometrů jihozápadně od Medvědího ostrova. Ponorka se potopila v důsledku požáru, který se nepodařilo uhasit. Na palubě se v té době nacházelo 69 členů posádky, 42 z nich zahynulo.

Na palubě ponorky se nacházela dvě torpéda s jadernou náloží, reaktor se podařilo posádce zastavit ještě před havárií. Přítomná radioaktivita pochází z plutonia, které se uvolňuje z náloží. Vrak leží v hloubce zhruba 1700 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...