Jaltská konference měla prostý cíl. Projednat budoucnost světa

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.

„‚Jalta‘ vstoupila do slovníku středoevropských politiků jako synonymum zrady Západu, moment, kdy západní spojenci prodali Polsko a další malé státy mezi Ruskem a Německem. Ale Jalta ve skutečnosti znamenala mnohem méně,“ píše britský historik Tony Judt ve své objemné publikaci Poválečná Evropa.

Upozorňuje tak na skutečnost, že Velká trojka – Churchill, Stalin a Roosevelt – nepřijela do Livadijského paláce nedaleko černomořské Jalty s prázdnýma rukama, ale že pomyslné karty pro jejich diplomatickou partii rozdaly už předchozí události, především postup front (v čele s ofenzivou Rudé armády na východě) nebo setkání v Teheránu na přelomu listopadu a prosince 1943. Na Krym tak každý z vlivných státníků přijížděl v rozdílném postavení i s rozdílnými očekáváními.

Detailně připravený Stalin, jehož Rudá armáda stála na Odře, hodlal především dojednat budoucí hranice Polska a rozdělení Německa.

Nemocí zesláblý Roosevelt chtěl v prvé řadě získat od hostitele slib vstupu do války proti Japonsku, díky čemuž by se ulevilo americké armádě v Pacifiku. Vedle toho potřeboval kremelský souhlas k založení Organizace spojených národů coby nového organizačního principu pro poválečný svět, když předválečná Společnost národů selhala – a sami Američané navíc nikdy nebyli jejími členy.

Churchill ke Stalinovi přistupoval s podezíravostí a měl výhrady proti Rooseveltově důvěřivosti a tendenci dávat Sovětům okázale najevo, že USA nejsou s Brity předem domluveny. Snažil se hájit zájmy zkoušeného britského impéria, které boje připravovaly o roli světové mocnosti, a přivést do velmocenské hry Francii. 

Rozděl a panuj

Konference začala 4. února 1945, trvala týden a neměla pevně stanovený jednací řád. Po dohodě o koordinaci plánů závěrečných vojenských operací se jednání soustředila na pět okruhů otázek o poválečném uspořádání světa: 

  1. okupace a správa poraženého Německa,
  2. politické uspořádání v Evropě,
  3. vytvoření rady ministrů zahraničních věcí,
  4. ukončení války na Dálném východě,
  5. založení Organizace spojených národů.

V otázce Německa se velmoci dohodly na jeho bezpodmínečné kapitulaci, rozdělení na čtyři okupační zóny, odzbrojení a rozpuštění německých ozbrojených sil, odstranění nebo zničení všech německých vojenských zařízení, odsouzení a potrestání válečných zločinců a denacifikaci země. Otázka reparací byla projednána jen zběžně a přesunuta na zvláštní komisi.

Zásluhu na tom, že se Francie prosadila jako čtvrtá okupační mocnost, měl Churchill. Na jeho odporu ztroskotal rovněž Stalinův požadavek reparací ve výši dvaceti miliard dolarů, z nichž si SSSR nárokoval polovinu. 

40 minut
Historie.cs: Kolik konců měla druhá světová válka?
Zdroj: ČT24

Potvrzené sunutí Polska

Pokud šlo o poválečnou Evropu, jevily se nejožehavější dvě oblasti: Balkán a Polsko. O Balkánském poloostrově jednal Churchill se Stalinem už v říjnu 1944 v Moskvě a navrhoval zájmové sféry, které rovným dílem rozdělovaly vliv na Jugoslávii, Bukurešť se Sofií vydávaly Moskvě a pod dozorem Londýna nechávaly Atény. V čase jaltské konference nicméně jihovýchodu Evropy dominoval Sovětský svaz.

Nebohý Neville Chamberlain věřil, že může důvěřovat Hitlerovi. Mýlil se. Ale nemyslím si, že se já mýlím ve Stalinovi.
Winston Churchill

V polských záležitostech šlo jednak o složení budoucí vlády, jednak o hranice. Západní mocnosti podporovaly exilovou londýnskou vládu, Stalin prokremelskou správu usazenou v Lublinu. Dohodlo se, že lublinský výbor bude rozšířen o zástupce všech politických skupin, čímž se vytvoří prozatímní vláda národní jednoty.

Roosevelt přistoupil po dohodě s Rusy na návrh, aby se v Polsku konaly volby za účasti všech demokratických a antinacistických stran, ale nepodpořil britský požadavek mezinárodního dozoru při nich.

Velmoci se stejně jako v Teheránu shodly na tom, že východní hranice Polska bude probíhat po Curzonově linii (jde o současnou východní hranici Polska, původně uvažovanou už na konci první světové války) s řádově kilometrovými odchylkami. Šlo o hranici, kterou předpokládal Molotovův–Ribbentropův pakt z roku 1939 o rozdělení poraženého Polska mezi Moskvu a Berlín. Za úbytek území na východě dostalo Polsko slib „podstatného územního přírůstu na severu i na západě“ (pozdější západní hranice Odra–Nisa). 

Rudoarmějci do Pacifiku

V Prohlášení o osvobozené Evropě, součásti komuniké podepsaného v Jaltě, se stanovilo „právo všech národů zvolit si formu vlády, pod kterou chtějí žít“, a možnost vytvořit přechodné vlády za široké účasti všech demokratických sil. Stalinova vlastní interpretace demokracie nebyla západním spojencům tehdy zcela jasná – a navíc potřebovali jeho partnerství pro porážku Hitlerovy říše i Hirohitova císařství.

„Nikoliv Jalta, nýbrž jedině vývoj vojenských operací v posledních měsících druhé světové války na straně jedné a na straně druhé americká ochota vykoupit fiktivní udržení válečné koalice se Sovětským svazem i za cenu největších obětí determinovaly rozdělený svět,“ soudí historik Ivan Pfaff.

Stalin totiž Rooseveltovi skutečně přislíbil, že do dvou až tří měsíců od kapitulace Německa vstoupí Sovětský svaz do války proti Japonsku.

Bílý dům s Downing Street mu na oplátku přiznaly udržení vlivu ve Vnějším Mongolsku, navrácení Kuril a jižní části Sachalinu s přilehlými ostrovy, obnovení pronájmu Port Arthuru jako vojenské námořní základny a právo užívat s Čínou Východočínskou a Jihomandžuskou železnici. 

Pohled na jihokurilský ostrov Kunašir
Zdroj: Thomas Peter/Reuters

Zrod OSN

Američanům se pak podařilo prosadit i vizi Organizace spojených národů. Návrh zakládající smlouvy nové mezinárodní organizace se pokoušela vypracovat už konference v americkém Dumbarton Oaks půl roku před Jaltou, všechny sporné body se jí ale nepodařilo vyjednat a průlom přineslo až zasedání na Krymu.

Velká trojka přijala takzvanou jaltskou formulaci, která obsahuje dodnes platnou zásadu jednomyslnosti velmocí při hlasování v Radě bezpečnosti OSN o všech otázkách, které nemají procedurální charakter. Stalin neprosadil požadavek, aby v OSN bylo zastoupeno všech šestnáct sovětských republik.

Účastníci schůzky rovněž rozhodli, aby se 25. dubna 1945 sešla v San Franciscu ustavující konference, jež schválí chartu nové mezinárodní organizace. Usnesení jaltské konference byla prokonzultována s vládami Číny a Francie, které měly Trojku v Radě bezpečností doplnit.

Pro udržení spolupráce i poté, co se podaří porazit Německo a Japonsko, se účastníci jaltské konference dohodli na pravidelném jednání ministrů zahraničí. Taková schůzka se ovšem ve světě kráčejícím ke studené válce konala jen jednou, v březnu 1945 v Moskvě. Už o rok později pak čelily závěry jaltské konference poněkud paradoxní kritice. Zaznívala totiž v Organizaci spojených národů – té, která kvůli Jaltě vznikla. 

1945: Ustavující konference OSN v San Franciscu
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...