Schwarzenberg: Ambasádu bych do Jeruzaléma nestěhoval. Nezvýší se tak bezpečnost jediného Izraelce

26 minut
Interview ČT24 s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem
Zdroj: ČT24

„Místo ambasády není pro Izrael životně důležité, nezvýší se tak bezpečnost ani jediného Izraelce, naopak se zvyšuje napětí,“ uvedl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pořadu Interview ČT24. České velvyslanectví by tak do Jeruzaléma nestěhoval, přestože podobný krok USA v pondělí učinily. Ačkoli je Česko dlouhodobě spojencem Izraele, nesmí zapomenout i na oprávněnou kritiku, podotkl čestný předseda strany TOP 09, který současnou izraelskou politiku nepovažuje za šťastnou.

Zvyšování napětí je podle Schwarzenberga jedním z důvodů, proč nestěhovat českou ambasádu do Jeruzaléma. Druhým důvodem je solidarita s EU. „Nejde-li o naše životní zájmy, držel bych solidaritu s evropskými státy. A ty mají v tomto jasnou politiku, v tomto rámci bych se držel,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Česko je podle něj dlouholetým spojencem Izraele. „Jsme staří a osvědčení spojenci Izraele a na tom trvám. To byla také má politika po celou dobu, co jsem byl ministrem zahraničí,“ uvedl. 

„Nesmíme zapomenout, že první válka Izraele v roce 1948 byla vyhrána zbraněmi Škoda. Kdybychom tam my nedodávali zbraně, tak by asi tehdy izraelská domobrana byla poražena. Tedy od začátku Izraele jsme spojenci,“ uvedl Schwarzenberg s tím, že řada Izraelců pochází z bývalého Československa.

Nesmí se zapomínat i na přátelskou kritiku

Na vzájemných vztazích by se podle něj nic měnit nemělo. Zároveň je ale třeba svému příteli poskytnout i kritický pohled, pokud dělá chyby. „Dnešní izraelskou politiku nepovažuji za velice šťastnou,“ přiznal.

Napětí mezi Izraelci a Palestinci by podle Schwarzenberga mohlo vyřešit jedině rozhodnutí zvenčí o rozdělení na dva státy. „Muselo by to být oběma stranám víceméně vnuceno,“ říká bývalý šéf české diplomacie.

Současná vlna násilí je podle Schwarzenberga výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy se vztah mezi Izraelci a Palestinci vyostřoval. Že americké přesunutí velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma vybičuje další emoce, bylo jasné. Trump podle Schwarzenberga tento krok udělal zřejmě z vnitropolitických důvodů. Přestěhování ambasády totiž slíbil už v předvolební kampani.

Celý rozhovor, kde se Schwarzenberg věnoval i otázce anexe Krymu či současné české domácí politice, si můžete pustit ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...