Merkelová darovala SPD vládu. Ztratila ministerstva financí i vnitra, píší německá média

„Kancléřkou za každou cenu,“ tak hodnotí Bild výsledky koaličních jednání v Německu. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové v rozhovorech neuspěla, přinejmenším pokud jde o rozdělení resortů, shodně konstatují německá média. V komentářích také vyjadřují přesvědčení, že další velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) nemá dostatek ambicí a nepřinese změny, po nichž volá velká část veřejnosti.

 „CDU darovala SPD vládu!“ hlásá titulní strana nejčtenějšího deníku Bild. „Dva vítězové a Merkelová,“ píše na první straně list Süddeutsche Zeitung. Podobně výsledky koaličních rozhovorů, které skončily ve středu, hodnotí i další média.

„CDU sice možná vyhrála zářijové volby, její nynější výsledek ale hraničí se sebeobětováním: Ztratila nejen ministerstvo financí, které dostane SPD, ale i zvětšené ministerstvo vnitra, které připadne CSU,“ míní list Hamburger Abendblatt, podle něhož se křesťanští demokraté definitivně zredukovali na spolek pro volbu kancléřky.

„Bilance je jednoznačná: SPD vyjednávala úspěšně. Jde nyní do vlády s lepšími výhledy, než o jakých mohla ještě před pár týdny snít,“ tvrdí Kölner Stadt-Anzeiger. „Měřeno rozdělením resortů vychází vedle CSU především SPD jako vítěz z koaličních rozhovorů,“ konstatuje také deník Flensburger Tageblatt. Je podle něj ale otázkou, jestli to sociálním demokratům pomůže v tom, aby znovu začali bodovat u voličů.

Vedení SPD by to ovšem podle řady médií mohlo pomoci alespoň v tom, aby členy strany přesvědčilo, že je dobré v nadcházejícím vnitrostranickém referendu hlasovat pro vznik velké koalice.

„S touto vládní sestavou stoupá pravděpodobnost, že členové SPD budou s koaliční smlouvou souhlasit,“ je přesvědčen list Neue Osnabrücker Zeitung. „Jaký sociální demokrat může ve vnitrostranickém referendu říci ne?“ táže se Hamburger Abendblatt.

Merkelové jde hlavně o kancléřský úřad

Deník Die Welt má zato, že ani rozsah koaliční smlouvy nemůže zakrýt nedostatek jejích ambicí. „Angela Merkelová vyjednávala tak, jako by šlo jen o to udržet věci pohromadě,“ píše list, podle něhož třiašedesátiletá politička své čtvrté období ve funkci kancléřky draze vykoupila.

„Zahraničněpoliticky je vypočitatelnost Merkelové dobrá. I proto čekají v EU na to, až v Berlíně konečně zase bude vláda,“ konstatuje Süddeutsche Zeitung. Zároveň ale vyjadřuje přesvědčení, že politici této koalice vnitropoliticky neodrážejí změny, které odlišné části veřejnosti požadují.

„Angela Merkelová zachrání své kancléřství, Martin Schulz se zachrání přesunem na ministerstvo zahraničí, Horst Seehofer se zachrání odchodem do Berlína. Je to spojenectví trojice politiků, jejichž čas už ve skutečnosti vypršel,“ dodává deník Lübecker Nachrichten.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...