Kyrgyzstán jednostranně vypověděl smlouvu s českou firmou Liglass Trading na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Oznámila to státní agentura Kabar s tím, že příslušné vládní usnesení podepsal v úterý předseda kyrgyzské vlády Sapar Isakov.
Podle vládních zdrojů, na něž se agentura odvolává, vláda s českou firmou nevede žádná jednání o další spolupráci v rámci investiční smlouvy. Česká společnost přitom v minulých dnech oznámila, že chce s kyrgyzskou vládou dál jednat a připravuje ke smlouvě dodatek.
Generální ředitel Liglassu Michael Smelík nedávno pohrozil, že pokud kyrgyzská vláda od dohody odstoupí, firma se obrátí na mezinárodní arbitráž.
Kyrgyzská média připomínají, že minulý čtvrtek se na „mnohokrát opakované prosby“ české firmy uskutečnilo jednání zástupců Liglassu Trading v kyrgyzském Státním výboru pro průmysl, energetiku a využití nerostných zdrojů, který za narynský projekt dvou velkých a deseti menších vodních děl odpovídá.
Zástupci české firmy na něm byli podle serveru 24.kg informováni, že kyrgyzská strana smlouvu vypoví. Stane se tak kvůli tomu, že Liglass Trading nedodržel smluvní závazky. Návrhy české společnosti na řešení sporu byly pro Kyrgyzstán nepřijatelné, uvádí server.
Firma sídlící u Železného Brodu převzala projekt v odhadované hodnotě zhruba dvanáct miliard korun letos v červenci po ruské firmě RusGidro (RusHydro). Kyrgyzstán ruské firmě vypověděl smlouvu, údajně pro platební neschopnost. Od začátku se objevovaly pochybnosti, zda bude česká firma schopna tak náročnou zakázku financovat. Prezident Miloš Zeman i jeho kancléř Vratislav Mynář se za firmu Liglass v Kyrgyzstánu přimlouvali, vedení společnosti svou způsobilost opakovaně hájilo.
Příčinou vypovězení smlouvy byla podle kyrgyzských činitelů skutečnost, že firma Liglass Trading odmítla v září zaplatit dohodnutých 37 milionů dolarů (asi 812 mil. korun), což je hodnota dosavadních prací na narynské kaskádě, které odvedl předchozí ruský investor.
Česká firma ale tvrdí, že kyrgyzská strana zatajila problémy, které s ruským investorem měla, a navíc neoprávněně zadržuje vratnou finanční záruku 1,148 milionu dolarů (25 mil. korun), kterou měla vrátit nejpozději 11. srpna. Podle kyrgyzské strany byla záruka nevratná a propadla státu.
Skandál kolem narynské kaskády zasáhl do kampaně k prezidentským volbám, které v Kyrgyzstánu proběhnou tuto neděli. Kyrgyzská opozice vládu za údajně nezvládnutý projekt kritizuje a tvrdí, že koalice ovládaná sociálními demokraty svým postupem vystavila středoasijskou zemi mezinárodní ostudě.
