Rakouské prezidentské volby vyhrál Alexander Van der Bellen. Jeho protikandidát pravicový populista Norbert Hofer už porážku, ač velmi těsnou, uznal. Ve volbách rozhodly korespondenční hlasy. Podle německých deníků volby především ukázaly na hluboké rozdělení tamní společnosti.
Rakouské prezidentské volby ukázaly na rozdělení společnosti
On-line přenos
Rakouské prezidentské volby
- 23:02
„Tento rozštěp nemůže v Rakousku pokračovat, musí se najít nějaký kompromis. Prezident teď musí podat pomocnou ruku i těm, kteří hlasovali pro jeho protikandidáta. Ta situace je nyní vážná, protože to, čemu se říká systémové strany, zkrátka trochu ztrácejí,“ komentoval sociolog Heinz Bude z Univerzity Kassel.
- 21:41
"Kandidát Hofer se snažil vystupovat s lehkostí a potlačovat extremistcké názory z vlastní strany, nicméně nálepka Svobodných jako extremistické strany zůstává a většina voličů ji vnímá," zmínil politolog salzburské univerzity Zdeněk Kudrna.
- 21:15
Novému rakouskému prezidentovi vzkázal na dálku gratulace i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Přeji mu, aby se stejně jako jeho předchůdce zastával renesance česko-rakouských vztahů a aby nyní dokázal překonávat příkopy ve společnosti,“ uvedl Zaorálek.
Rakouská společnost je rozdělená, píše německý tisk
Podle deníku Süddeutsche Zeitung se prezidentské volby nepodobaly žádnému předchozímu hlasování v Rakousku. „Země byla po zavření volebních místností napjatá a rozdělená na dva tábory: pravice a naštvaní občané proti levici, středu, znepokojeným a zklamaným,“ napsal deník.
„To, že tyto volby mohou zemi rozdělit, se očekávalo. Ale při bližším pohledu se jedná spíš o negativní polarizaci,“ píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Skoro polovině voličů Van der Bellena a každému třetímu voliči Hofera šlo především o to, aby zabránil zvolení druhého kandidáta,“ uvedl list.
Norbert Hofer
Deník Die Welt konstatuje, že voliči hlasující pro Hofera dali najevo i nesouhlas s politikou vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). „Přinejmenším polovina voličů zjevně ztratila důvěru v politický systém ovládaný SPÖ a ÖVP, který fungoval celá desetiletí. Získat zpět tuto důvěru bude pro nového rakouského kancléře Christiana Kerna těžký úkol,“ napsal deník.
Hofer má ztělesňovat někoho, kdo ochraňuje Rakušany na prvním místě, zatímco Van der Bellen otevřeně několikrát řekl, že je zde pro všechny lidi, kteří žijí v Rakousku. Zapomíná se, že Rakousko má 13 procent cizinců, kteří zde žijí, ale nemají rakouské státní občanství. To je zhruba 1,5 milionu lidí, kteří ovšem nemohou volit.
U Hofera se čekají střety s vládou
Podle Süddeutsche Zeitung by Kernova vláda v případě zvolení Hofera čelila častým střetům s prezidentem. V opačném případě budou vztahy s kabinetem podle listu uvolněné, ale na druhou stranu by se mohli ještě více mobilizovat voliči FPÖ, kteří současnou vládu odmítají. Deník připomíná, že už nyní má FPÖ v průzkumech větší podporu než obě vládní strany.
Role rakouského prezidenta je spíše taková, že moderuje, jedná se stranami, ale není to ten, kdo by rozhodoval nebo působil jako silná politická veličina. Má ovšem poměrně velké pravomoci vzhledem k vládě a přes vládu je schopen iniciovat rozpuštění rakouského parlamentu. V rakouských dějinách k tomu nikdy nedošlo, ale poprvé budeme svědky toho, že prezidentem bude někdo jiný než lidovec nebo sociální demokrat, takže může začít využívat razantněji svých pravomocí.
Die Welt upozorňuje, že rakouské volby mohou mít dopad i na situaci v dalších státech. „V listopadu se volí ve Spojených státech, příští rok v květnu ve Francii a na podzim 2017 do německého Spolkového sněmu. Ve všech těchto zemích mají dobré vyhlídky politici, kteří podporují předsudky, čerpají energii z napětí ve společnosti a vezou se na vlně rozčarování z etablovaných politických stran,“ napsal deník.
GALERIE
Rakouský prezident - komentáře
