Teherán - Zásahy speciálních sil bývají často zahaleny tajemstvím a zejména o neúspěších se veřejnost jen tak nedozví. Americký pokus o osvobození rukojmí držených na americké ambasádě v Teheránu, který v noci ze 24. na 25. duben 1980 skončil katastrofou, se ale dostal do médií prakticky ihned. Jen pár hodin poté, co v íránské poušti zemřelo osm vojáků, aniž by se jen přiblížili k cíli, informoval Bílý dům o krachu vojenské akce celý svět. Rukojmí byla nakonec osvobozena nikoli pomocí síly, ale díky diplomatickému vyjednávání. Všichni zadržovaní se na svobodě ocitli po 444 dnech v lednu 1981, v den inaugurace Carterova nástupce Ronalda Reagana. Následky událostí z přelomu 70. a 80. let ale nevymizely dodnes, důkazem je například neexistence diplomatických vztahů mezi USA a Íránem.
Neúspěch záchranné operace nazvané Orlí spár vzal na svá bedra prezident Jimmy Carter. „Odpovědnost nesu pouze já sám,“ řekl v televizním poselství k národu, ve kterém se ale neopomněl zmínit ani o tom, že „humanitární mise nebyla zaměřena proti Íránu a jeho lidu“. V íránských rukou tak stále zůstávalo 52 Američanů. Ti se dostali do nezáviděníhodné situace začátkem listopadu 1979, když rozvášněný dav přepadl komplex amerického velvyslanectví v Íránu.
Operaci Orlí spár (Eagle Claw) s cílem osvobodit rukojmí nacvičovali členové speciálních amerických jednotek Delta Force několik měsíců. Samotná akce vypukla v noci z 24. na 25. dubna 1980, kdy z letadlové lodi Nimtz odstartovalo osm vrtulníků RH-53D americké námořní pěchoty. Na utajeném místě v poušti se měli vojáci setkat se členy speciálních jednotek, kteří přiletěli v transportních a nákladních letounech C-130. Část strojů přivážela zásobu paliva. V natankovaných strojích se pak členové Delta Force měli přesunout na místo blíže Teheránu, odkud měli druhou noc pomocí automobilů přejet k ambasádě a vysvobodit rukojmí. Vrátit se měli s helikoptérami, které by mezitím přistály na nedalekém stadionu.
Akce však skončila ještě dříve, než se naplno rozjela. Letony se chvíli po startu dostaly do potíží. Dva z nich se porouchaly následkem písečné bouře a další nezvládl přistávací manévr. Navíc se jeden ze strojů srazil se zásobovacím vrtulníkem, což se stalo osudným osmi americkým vojákům. Vše ztroskotalo nejen na špatném počasí, ale podle jednoho z účastníků operace Davida Zieglera také na nedotažených plánech.
Poté, co Íránci operaci odhalili, rozdělili rukojmí a rozvezli je na různá tajná místa v zemi, aby zabránili případným dalším pokusům o jejich záchranu. Neúspěch americké armády slavily v Teheránu tisíce lidí.
