FBI kvůli únikům tajných spisů zatkla mladíka z letecké národní gardy

Nahrávám video

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v souvislosti s únikem utajovaných amerických dokumentů, které odhalují citlivé informace spojené s válkou Ruska na Ukrajině, zatkl 21letého Jacka Teixeiru. Uvedly to zpravodajský web CNN a list The New York Times (NYT), informaci později potvrdily americké úřady. Teixeira je členem letecké složky národní gardy státu Massachusetts. Únik utajovaných dokumentů byl úmyslný a zločinný čin, uvedl ve čtvrtek mluvčí Pentagonu.

Ministr spravedlnosti Merrick Garland potvrdil, že agenti FBI Teixeiru zadrželi a vzali do vazby. Ještě během pátku by měl stanout před soudem v Bostonu. Zatčení bylo podle Garlanda provedeno v souvislosti s vyšetřováním „údajného neoprávněného vynášení, uchovávání a předávání utajovaných informací o národní obraně“.

Až deset let vězení

Garlandův popis podle NYT naznačuje, že Teixeira bude čelit obviněním podle zákona o špionáži. Ten postihuje neoprávněné odebírání, uchovávání a předávání důvěrně uchovávaných dokumentů souvisejících s národní obranou, které by mohly být použity k poškození Spojených států nebo pomoci zahraničnímu nepříteli.

Neoprávněné nakládání s každým jednotlivým dokumentem by přineslo samostatné obvinění, které by se v případě odsouzení pojilo až s desetiletým trestem odnětí svobody.

Mluvčí Pentagonu Pat Ryder označil zveřejnění utajovaných dokumentů za „úmyslný a zločinný čin“. Podle zdrojů deníku NYT Teixeira vedl chatovací skupinu, která pod názvem Thug Shaker Central sdružovala asi 20 až 30 mladých milovníků zbraní a videoher, kteří mezi sebou sdíleli i rasistické memy.

Stovky stránek vládních materiálů se začaly ke konci loňského roku objevovat na komunikační platformě Discord. Americký deník The Washington Post WP předtím  uvedl, že ve skupině bylo přes dvacet mužů a mladých chlapců, které spojuje „společná láska ke zbraním, vojenskému vybavení a Bohu“.

Podle jednoho z mladších členů „malého klanu“, který k tomuto muži vzhlíží, OG naznačil, že si utajované dokumenty odnesl ze své práce na nespecifikované vojenské základně. Nejdříve obsah dokumentů přepisoval do textových zpráv, později začal rovnou sdílet jejich fotografie. Toto potvrdil další člen skupiny, který příspěvky od OG také sledoval a rovněž o dění promluvil pod podmínkou zachování anonymity.

Oba zdroje uvedly, že znají skutečné jméno údajného původce úniku a také stát, kde žije a pracuje, ovšem odmítly tyto informace poskytnout. „Je fit. Je silný. Je ozbrojený. Je vycvičený. Prostě všechno, co můžete očekávat od nějakého šíleného filmu,“ popsal nejmenovaný člen skupiny, který není plnoletý.

„Probíhá plnohodnotné vyšetřování, jak víte,“ komentoval situaci americký prezident Joe Biden. „(Řeší to) zpravodajci a ministerstvo spravedlnosti. A jsou čím dál blíž. Nemám pro vás odpověď,“ dodal Biden podle televize CNN. Zároveň uvedl, že obsah úniku jej neznepokojuje, neboť nezahrnuje „nic současného“, co by mohlo mít významné dopady.

Nahrávám video

„Chtěl poučit přátele, uvědomuje si následky“

The Washington Post při tvorbě článku dostal k dispozici záznamy o komunikaci na Discordu nahrávku mužského hlasu, který dva členové připisují muži označovanému jako OG, a také zhruba tři sta fotografií tajných dokumentů, „z nichž většina nebyla zveřejněna“. OG podle citovaného mladíka chtěl své internetové přátele „držet v obraze“ a opakovaně s nimi mluvil o světových událostech a vládních operacích.

„Je to chytrý člověk. Věděl, co dělá, když ty dokumenty sdílel,“ řekl zdroj WP, který byl s OG v kontaktu ještě před založením dané skupiny na Discordu. OG podle něj nepracuje pro žádný cizí stát, ovšem vyjadřoval hlubokou nedůvěru vůči americké vládě a bezpečnostním složkám.

Na konci února začal jeho informace jiný člen skupiny nahrávat na jiný discordový server, načež se fotografie tajných dokumentů začaly šířit dál, shrnuje WP. Podle informací deníku měla původní skupina i zahraniční členy, včetně Rusů a Ukrajinců.

OG do ní během března přestal materiály přidávat a když se na začátku dubna dostaly do tradičních médií, byl údajně velmi rozrušený. Podle jeho nezletilého přítele tajné dokumenty sdílel pouze s cílem poučit své kamarády a nyní si uvědomuje, „jaké mohou být následky“.

Spory v Moskvě kvůli zamlžování ztrát

Deník The New York Times s odkazem na novou sadu zpravodajských dokumentů píše o sporech mezi ruskými činiteli. Americký list se dostal ke 27 stránkám tajných dokumentů, které nebyly součástí 53stránkové sady medializované na konci minulého týdne. Únik má opět formu nafocených listů, které podle deníku pochází od americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Úřadu ředitele zpravodajských služeb (ODNI) i od zpravodajského oddělení ministerstva obrany.

„Celkově vzato dokumenty podtrhují několik z hlavních důvodů, proč se mnozí analytici domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin nebyl schopen za více než třináct měsíců války dosáhnout vojenského vítězství,“ píše deník.

Jedním z těchto důvodů mají být interní spory a vzájemné svalování viny za neúspěchy mezi složkami ruského státu. V jednom z hlášení s datem 28. února američtí zpravodajci například uvádí, že FSB obvinila ruské ministerstvo obrany ze „zamlžování ruských ztrát na Ukrajině“. Vývoj prezentovali jako další důkaz „neochoty vojenských činitelů předávat špatné zprávy do vyšších pater velení“. FSB údajně vyčíslila počet zabitých a zraněných Rusů na 110 tisíc, zatímco číslo prezentované ruským ministerstvem obrany uniklé hlášení nespecifikuje.

Podle NYT jsou tyto informace zřejmě založené na elektronických odposleších amerických tajných služeb a společně s dalšími materiály ilustrují, jak hluboko američtí zpravodajci pronikli do téměř všech složek zpravodajského aparátu a vojenských struktur v Rusku.

Také ovšem naznačují větší rozsah úniku utajovaných informací, který Washington postihl. Každý nově odhalený zpravodajský dokument přináší riziko prozrazení způsobů, kterými se tyto informace shromažďují, připomíná list.

Na základě výpovědí dvou nejmenovaných činitelů americké administrativy deník potvrdil také to, že ruská stíhačka loni vypálila nad Černým mořem raketu na britský špionážní letoun. Munice ovšem selhala. Jeden z činitelů popsal čin jako „velmi, velmi strašidelný“.

Počet padlých na Ukrajině

Média únik považují za nejzávažnější podobný případ v USA za několik let. Dokumenty obsahují citlivé informace nejen o válce na Ukrajině, ale třeba také o vztahu k Číně nebo o špehování složek v jiných zemích, než je Rusko. Některá hlášení se při tom zdají být stará jen zhruba čtyřicet dní.

Agentura Reuters například informovala, že podle jednoho z dokumentů, který je údajně z dílny americké vojenské rozvědky DIA, Rusko na bojišti přišlo o 35 500 až 43 tisíc vojáků, zatímco dalších 154 až 180 tisíc jich utrpělo zranění. Počet padlých na straně ukrajinské armády materiál odhaduje na 15 500 až 17 500 a zraněných na 109 tisíc až 113 500.

Nahrávám video

Moskva i Kyjev přinejmenším některé z dokumentů zpochybňují a američtí představitelé tvrdí, že část materiálů někdo pozměnil. Po sítích kolují například různé varianty právě počtu padlých. Jak upozorňuje Reuters, výše uvedená čísla jsou řádově desetkrát vyšší než jakékoliv údaje zveřejněné Moskvou či Kyjevem.

Únik vyšetřuje FBI

Zpravodaj ČT David Miřejovský, který je v současnosti na Ukrajině, zmínil, že nelze říct, jestli se kvůli únikům mění plány Kyjeva na jarní či letní protiofenzivu, nebo se tak ukrajinské velení jen tváří, aby zmátlo protivníka. Představitelé ukrajinského vedení přišli s řadou vyjádření, z nichž některá si odporují, připomíná Miřejovský.

Možné ale je, že unikly skutečně citlivé materiály. Washington říká, že situaci bere vážně, podotýká korespondent. „Odpověď na tuto otázku ale nejspíš v nejbližších dnech, týdnech ani měsících nepoznáme,“ dodává.

Washington už spustil rozsáhlé vyšetřování. The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje napsal, že vyšetřovatelé podezírají „insidera“, ovšem zatím nemají konkrétní podezřelé. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zkoumá indicie ve fotografiích cirkulujících na internetu, zatímco k odhalení zdroje může pomoci také digitální stopa spojená s tištěním tajných dokumentů, která podle WSJ pomohla vyšetřovatelům v jiných případech tohoto typu.

List poukazuje také na středeční vyjádření manažera společnosti Microsoft Brada Smithe, podle něhož bezpečnostní analytici softwarového giganta zaznamenali v posledních měsících pokusy ruských složek infiltrovat internetové komunity spojené s počítačovými hrami. Discord v prohlášení pro WP uvedl, že spolupracuje s americkou vládou, aniž by případ dále komentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 9 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 35 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.