Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Spojenci jsou odhodláni… posílit vojenskou přítomnost v našich zemích,“ píše se ve společné deklaraci, kterou přijali členové B9 včetně Maďarska. Text označil Rusko jako „nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců.“
„Všichni spojenci se dohodli, že se v případě ohrožení vzájemně podpoří,“ řekl Marcin Przydacz, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy. Ten vyjádřil před Bidenem přání, aby američtí vojáci přesunuli další vojenskou techniku na své základny v Polsku. Podle polského prezidenta je vyslání techniky snazší než vyslání vojáků.
Na darování letounů se ale zatím lídři neshodli. Ohledně poskytnutí stíhaček Duda podle Reuters řekl, že na tom by se nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí schválili, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.
Litva navrhla americkému prezidentovi, aby rozmístil v Pobaltí raketomety HIMARS, bojové vrtulníky a systémy pro sledování vzdušného prostoru, napsala agentura Reuters s odvoláním na litevského prezidenta Gitanase Nausėda.
Fiala: Česko poslalo Ukrajině zbraně za 10 miliard korun
Český premiér Petr Fiala po konci jednání oznámil, že jeho vláda chce do konce roku vycvičit čtyři tisíce ukrajinských vojáků. V červenci ve Vilniusu plánují členové NATO přijmout další kroky k zajištění mezinárodní bezpečnosti.
Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za třicet miliard korun poslal obranný průmysl, řekl Fiala. Česká republika odeslala celkem 89 tanků.
Ve výčtu vojenské pomoci z prostředků českého státu i komerčních subjektů Ukrajině zmínil Fiala vedle tanků i 226 obrněných vozidel a 38 houfnic. Zhruba třetina těchto dodávek podle něj pochází z armádních skladů.
Díky veřejné sbírce pak podle něj čeští občané na zbraně přispěli z celkové částky jednu a půl miliardy korun. Fiala rovněž připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně na obranu před ruskou invazí poskytl a svým postojem motivovalo i další země.
Z Polska premiér Petr Fiala zamířil rovnou do Spojených arabských emirátů, kde ho čeká jednání s tamním prezidentem nebo návštěva zbraňového veletrhu.
Biden považuje princip kolektivní obrany za „posvátný“
„Víte lépe než kdo jiný, co je v sázce pro svobodu světa… Článek 5 je pro nás posvátným závazkem, budeme bránit každý centimetr území NATO,“ ujistil Biden na úvod schůzky s odkazem na článek zavazující členy Aliance bránit spojence, pokud by byli napadeni a o pomoc požádali. „Viděli jsme ruskou agresi v Gruzii, na Donbase a loni na Ukrajině… Musíme přerušit tento řetězec,“ doplnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Je důležité, abychom zachovali jednotu a odhodlání, abychom pokračovali v našich dodávkách, kterými podporujeme Ukrajinu, ať už se to týká vojenského, nebo humanitárního materiálu… Budeme v té pomoci pokračovat, dokud to bude Ukrajina potřebovat,“ ujistil Fiala před odletem do Polska.
Připomněl, že Česká republika patří mezi největší dodavatele pomoci Ukrajině. Při jednání s prezidentem Bidenem měl v plánu zdůraznit tuto roli. Bidenovu návštěvu v Kyjevě a ve Varšavě pokládá za důležitý signál z hlediska odhodlání udělat vše pro posílení evropské bezpečnosti.
Země skupiny B9 tvoří východní křídlo NATO a rusko-ukrajinská válka se jich z bezpečnostních a dalších hledisek nejvíce dotýká. Jejich společným zájmem je proto podle Fialy posilovat alianční obranu. Uskupení vzniklo v roce 2015 v reakci na vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině na Krymu a Donbasu.
Bidenova cesta
Biden přicestoval do Polska v pondělí večer. V úterý se ve Varšavě sešel s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který cestu amerického prezidenta označil za důležitou známku závazku Spojených států vůči bezpečnosti v Evropě. V odpoledním projevu Biden řekl, že podpora Ukrajiny nepoleví a Rusko tam nikdy nezvítězí.
Bidenově cestě do Polska předcházela pondělní neohlášená návštěva Kyjeva, kde strávil asi pět hodin a oznámil zde nový balík vojenské pomoci. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla tato návštěva „mimořádně důležitým projevem podpory všem Ukrajincům“.
Tématem jednání Fialy s polským premiérem Morawieckým byla spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti a obecně česko-polské vztahy. Praha a Varšava nyní spolupracují na plynovodním projektu Stork II, který chce propojit obě země a zvýšit tak diverzifikaci dodávek plynu ve střední Evropě. Bavili se také o dostavbě dálnice D11.
Setkání s americkým prezidentem v Polsku považuje stálý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD) za důležitou deklaraci jednoty států střední a východní Evropy. „Je to velmi chladné a jasné uvědomění si toho, jakou hrozbu představuje Rusko pro nás všechny napříč euroatlantickým prostorem. A také společná, naprosto jednotná reakce,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24.
Dodal rovněž, že setkání formátu B9 s americkým prezidentem představuje dovršení emancipace tohoto geopolitického prostoru, který byl „historicky těžce zkoušen“. Ocenil také množství vojenské pomoci, kterou česká vláda dosud zaslala Ukrajině. „Pan premiér shrnul českou pomoc Ukrajině, která byla v mnoha ohledech první a rozhodně se nemáme za co stydět. Vztahy v Alianci i uvnitř východního křídla jsou výjimečně dobré,“ řekl.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) si rovněž myslí, že setkání svědčí o jednotě zemí východní části NATO. „Setkání ve Varšavě svědčí o tom, že USA věnují tomu konfliktu velkou pozornost a také si váží odhodlaného postoje spojenců,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Bek doplnil, že Bidenova evropská jednání i setkání představitelů B9 považuje za „důležité pro posílení morálky Ukrajinců a byl to důležitý signál pro spojence v západní i východní Evropě.“
Myslí si, že formát jednání těchto zemí je sice nezvyklý, ale do budoucna bude stále více potřeba hledat alternativy k tradičnímu uskupení zemí takzvané Visegrádské čtyřky kvůli nevyzpytatelné pozici Maďarska. „Je jasné, že Česko se v zahraniční politice nemůže spoléhat pouze na jeden formát,“ zmínil s tím, že V4 je podle něj kvůli tomu nyní „ve stavu spánku.“
