Praha v reakci na rozhodnutí městského soudu, který opět odebral kolaudační souhlas části tunelového komplexu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou, osloví dopisem obyvatele ulice V Holešovičkách a jejího okolí. Podle magistrátu by to mělo vyhovět námitkám soudu, podle kterého město v řízení o změně stavby ohledně protihlukových opatření kolem ulice V Holešovičkách neoslovilo dopisem ty, kterých se změna týkala. O dalším postupu v úterý informoval mluvčí Prahy Vít Hofman. O rozhodnutí soudu napsaly v pondělí Hospodářské noviny.
Úsek městského okruhu Špejchar-Pelc Tyrolka získal stavební povolení v roce 2006 s řadou podmínek, včetně protihlukových opatření na obytných a zdravotnických budovách v okolí. V září 2019 provedl magistrát závěrečnou kontrolní prohlídku stavby a v říjnu téhož roku vydal kolaudační souhlas. Od té doby soudy kolaudaci opakovaně zrušily kvůli nedodržení protihlukových opatření.
Úsek komplexu mezi Trojou a Letnou tak nyní podle Hofmana funguje v takzvaném režimu předčasného užívání, který opravňuje stavebníka provozovat stavbu před vlastní kolaudací. „Hlavní město tak operativně (ostatně jako v předchozím případě) vyřešilo nastalou situaci z hlediska platné legislativy. Alternativou by bylo uzavření této stavby pro veřejnost. Nejedná se tedy o žádnou výjimku, ale o standardní správní nástroj, kterého Praha i tentokrát využila,“ přiblížil mluvčí.
Pokud jde o aktuální rozhodnutí městského soudu, jde podle názoru magistrátu v zásadě o formalitu danou tím, že stavební úřad v řízení o změně stavby před dokončením neoslovil všechny účastníky řízení. Mezi ty spadá i spolek Holešovičky pro lidi, který Blanku v souvislosti s hlukem dlouhodobě kritizuje a soudně napadá.
Veřejná vyhláška místo dopisu
„Stavební úřad dle soudu oslovil účastníky řízení pouze veřejnou vyhláškou, ale měl je oslovit doporučeným dopisem. Řešení je tedy prosté – úřad osloví účastníky řízení znovu doporučeným dopisem, protože soud nijak věcně nerozporoval samotnou kolaudaci, pouze způsob oslovení účastníků řízení,“ konstatoval Hofman.
Dodal, že město už roky pracuje na protihlukových opatřeních v ulici V Holešovičkách. Spočívají ve výměně oken v domech, do kterých doléhá hluk z dopravy. „Nicméně domy, které jsou v zóně ovlivnění nadlimitní hlukové zátěže, již byly dokončeny v roce 2015. Rozsah, který je požadován současnou legislativou, byl tedy již proveden. Doposud bylo do těchto protihlukových opatření z prostředků města vynaloženo asi 114 milionů korun,“ zakončil mluvčí.
Stavební povolení na nejdelší úsek tunelu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou obsahovalo několik podmínek, bez nichž stavba neměla být uvedena do provozu. Kromě toho, že měl být před jejím dokončením zprovozněn vnější silniční okruh, tak mělo město provést i tři etapy protihlukových opatření v ulici V Holešovičkách, která spojuje vyústění tunelu Blanka s Prosekem a dálnicí na Ústí nad Labem. Protože nebylo splněno ani jedno, hlavní město zahájilo v Blance v roce 2015 pouze zkušební provoz.
Až po čtyřech letech a poté, co první uvedenou podmínku jako neadekvátní stavební úřady dodatečně vypustily, Blanka v roce 2019 dostala kolaudační razítko. Soud je ale později zrušil, město následně loni v září nově stavbu zkolaudovalo, když dodatečně zmírnilo původní podmínky pro protihluková opatření.
Stavba komplexu Blanka začala za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Oproti původním plánům se také dvojnásobně prodražila na konečných 43 miliard korun.
