Pražský tunel Blanka byl v pondělí po více než čtyřech letech od uvedení do provozu zkolaudován, oznámil náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Kolaudace stavby byla ve stavebním povolení původně podmíněna dokončením vnějšího Pražského okruhu. Podle Scheinherra ale právní rozbor konstatoval, že zmíněná podmínka je neadekvátní, protože Praha nemůže garantovat státní stavbu, kterou chystá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Náklady na vybudování systému tří tunelů jsou zhruba 40 miliard korun.
Po čtyřech letech provozu zkolaudováno. Tunel Blanka dostal razítko i bez dokončeného vnějšího okruhu
„Nastupoval jsem do funkce s tím, že dlouhá a pro Pražany mnohdy nepříjemná kapitola tunelu Blanka se musí co nejdříve uzavřít. Reorganizoval jsem proto magistrátní investiční odbor, vytvořil oddělení čistě pro městský okruh, abychom mohli kolaudaci co nejrychleji dotáhnout do konce. A to se nám podařilo,“ uvedl Scheinherr.
Jednou z podmínek kolaudace byla dostavba Pražského okruhu. „Právní rozbor odboru pozemních komunikací a drah magistrátu konstatoval ve vypořádání, že podmínka je neadekvátní a neměla být ani zmíněna ve stavebním povolení. Praha nemůže zajistit stavbu jiného subjektu, což je v tomto případě ministerstvo dopravy a ŘSD,“ uvedl náměstek.
Tunelový komplex dosud fungoval ve zkušebním režimu. Při něm se potýkal s několika problémy. Zřejmě největší komplikací byl výpadek technologických zařízení loni v dubnu, kdy musel být kvůli závadě na bezpečnostních a řídících technologiích na více než 12 hodin uzavřen. „Průběžně jsou odstraňovány případné průsaky a ostatní běžné závady, ty ale nevybočují z obvyklých rozsahů u tohoto typu staveb,“ uvedl náměstek.
Zkušební provoz komplikoval také způsob financování. Město jej dosud muselo platit z rozpočtové kapitoly investic. Nyní bude placen prostřednictvím Technické správy komunikací.
Blanka začala růst před dvanácti lety
Stavba komplexu začala za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Třemi tunely, které jej tvoří, projede denně na 80 tisíc aut.
Výstavbu Blanky provázely problémy. Mezi nimi bylo například několik propadů, a to ve Stromovce nebo na pozemku ministerstva kultury na Brusnici. Zprovoznění oddálily také technické problémy s kabely, na Letné je poškodil přívalový déšť. Město rovněž absolvovalo soudní pře s dodavateli.
Tunelový komplex je součástí severozápadního úseku Městského okruhu, jehož celková délka je téměř 6,4 kilometru (přesně 6382 metrů). Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru a součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru. Blanka na západě navazuje na Strahovský tunel a na Pelc-Tyrolce by na něj mělo navázat pokračování přezdívané Vlasta.
