Uběhlo 80 let od prvního transportu českých Židů do Terezína. Budovy se rozsvítily červeně

Nahrávám video

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Česko se počtvrté připojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa. Před společnou ekumenickou modlitbou v pražském Karolinu a průvodem kolem nasvícených kostelů a synagogy se v sídle Karlovy univerzity konala konference nazvaná Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus v úvodu konference připomněl právě osmdesáté výročí od prvního transportu českých Židů do Terezína. „Přesně před 80 lety se někdy v 6:00 sešlo na tehdejším Hybernském, dnes Masarykově nádraží zhruba 340 mladých mužů, kteří mysleli, že jedou někam na práci, tak jak je k tomu protektorátní úřady vyzvaly. Shodou okolností mezi těmito muži byl také můj táta,“ řekl.

Následovaly transporty z nádraží Bubny. „Všichni věděli, že se děje něco ne úplně patřičného, ale nikdo nepozvedl hlas. A toto je naše motivace, i když se nás momentálně netýká ani zhoršená situace v antisemitismu, ani příliš patrné porušování náboženských svobod, ale ve světě tomu tak je,“ uvedl. Postavit se za ty, kdo jsou ve světě vystavováni stejným situacím, jako byli jeho příbuzní, je podle Krause potřeba. „Červená středa je příležitostí k tomu, jak to udělat,“ řekl.

Nacisté Terezín využívali k propagandě. Natáčeli tam například filmy, které předstíraly, že se vězněným daří dobře. V jiném duchu chtěli nacisté ukázat Terezín i během návštěvy organizace Červený kříž. „V přízemí, kudy ta komise šla a mohla se podívat okny dovnitř, tak tam se třeba ta třetí patra kavalců uřezávala. Do oken se dávaly záclonky,“ popsala přeživší Helga Hošková. 

Obavy o dodržování náboženské svobody

Zástupkyně organizace Církev v nouzi Marcela Szymanská uvedla, že na základě poslední zprávy o náboženské svobodě má o dodržování tohoto práva obavy. Křesťanská charitativní organizace vydává každé dva roky zprávy, ve kterých konstatuje, do jaké míry je v zemích dodržována svoboda vyznání. „Minulá zpráva měla 850 stran, ta letošní přes 1200,“ uvedla.

Přestože se většina vlád světa zavázala dodržovat právo na náboženskou svobodu, porušuje je podle Szymanské mnoho států. „Mluvíme o náboženské svobodě a myslíme si, že to znamená pouze svobodu docházet do kostela nebo synagogy. Ale je to základní právo, které má čtyři dimenze, a porušování kterékoli z nich znamená porušování tohoto práva,“ uvedla.

Náboženská svoboda zahrnuje právo přináležet ke kterémukoli náboženství, změnit ho, žít podle svého přesvědčení – v soukromí i veřejně a projevovat se podle svého náboženství, sdělila Szymanská.

K pronásledování kvůli víře dochází i dnes v 26 zemích

Poslední zpráva popisuje dodržování náboženské svobody ve 196 zemích. „Ve 26 zemích dochází k pronásledování pro víru,“ uvedla zástupkyně organizace s tím, že Církev v nouzi rozlišuje čtyři stupně porušování náboženských svobod od nesnášenlivosti přes diskriminaci a pronásledování až po genocidu.

„Ve 36 zemích dochází k diskriminaci, mohou tam existovat skupiny, které upřednostní jednu náboženskou skupinu, třeba v Pákistánu či v Egyptě nemůžete patřit do olympijského týmu, pokud nejste muslim,“ sdělila Szymanská.

Podle organizace až 67 procent světové populace nemůže plně využívat svou náboženskou svobodu. Země, ve kterých se tak děje, rozdělila zpráva na tři typy. Jde o autoritářské vlády jako třeba Severní Korea nebo Čína, těch je celkem 43 a žije v nich 2,9 miliardy obyvatel.

Náboženskou svobodu porušují i státy, kde vládnou islámští extremisté, je to 26 zemí s celkem 1,2 miliardy obyvatel. Třetím typem jsou státy, které ovládají náboženští nacionalisté, týká se to třeba Indie nebo Myanmaru a 1,6 miliardy obyvatel. Třeba Pákistán je podle Szymanské ve všech třech skupinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 9 hhodinami

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
před 10 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 15 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 16 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánovčera v 15:56

Chlapec kvůli sledování mobilu spadl do kolejiště metra, lidé jej zachránili

Sedmiletý chlapec spadl v úterý kvůli sledování mobilního telefonu do kolejiště pražského metra ve stanici Muzeum. Díky rychlé reakci dalších cestujících se podařilo dítě dostat za několik vteřin zpět na nástupiště. Chlapec měl po pádu drobná poranění rukou, záchranáři ho převezli do nemocnice, uvedla ve čtvrtek policie. Zveřejnila video, které pád a záchranu zachycuje. Zároveň varovala, že telefon v ruce zásadně snižuje pozornost a může lidi stát život.
včera v 13:58

Průměrná mzda stoupla na 51 966 korun

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včeraAktualizovánovčera v 10:29

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
včera v 07:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.