Uběhlo 80 let od prvního transportu českých Židů do Terezína. Budovy se rozsvítily červeně

4 minuty
Uběhlo 80 let od prvního transportu Židů do Terezína
Zdroj: ČT24

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Česko se počtvrté připojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa. Před společnou ekumenickou modlitbou v pražském Karolinu a průvodem kolem nasvícených kostelů a synagogy se v sídle Karlovy univerzity konala konference nazvaná Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus v úvodu konference připomněl právě osmdesáté výročí od prvního transportu českých Židů do Terezína. „Přesně před 80 lety se někdy v 6:00 sešlo na tehdejším Hybernském, dnes Masarykově nádraží zhruba 340 mladých mužů, kteří mysleli, že jedou někam na práci, tak jak je k tomu protektorátní úřady vyzvaly. Shodou okolností mezi těmito muži byl také můj táta,“ řekl.

Následovaly transporty z nádraží Bubny. „Všichni věděli, že se děje něco ne úplně patřičného, ale nikdo nepozvedl hlas. A toto je naše motivace, i když se nás momentálně netýká ani zhoršená situace v antisemitismu, ani příliš patrné porušování náboženských svobod, ale ve světě tomu tak je,“ uvedl. Postavit se za ty, kdo jsou ve světě vystavováni stejným situacím, jako byli jeho příbuzní, je podle Krause potřeba. „Červená středa je příležitostí k tomu, jak to udělat,“ řekl.

Nacisté Terezín využívali k propagandě. Natáčeli tam například filmy, které předstíraly, že se vězněným daří dobře. V jiném duchu chtěli nacisté ukázat Terezín i během návštěvy organizace Červený kříž. „V přízemí, kudy ta komise šla a mohla se podívat okny dovnitř, tak tam se třeba ta třetí patra kavalců uřezávala. Do oken se dávaly záclonky,“ popsala přeživší Helga Hošková. 

Obavy o dodržování náboženské svobody

Zástupkyně organizace Církev v nouzi Marcela Szymanská uvedla, že na základě poslední zprávy o náboženské svobodě má o dodržování tohoto práva obavy. Křesťanská charitativní organizace vydává každé dva roky zprávy, ve kterých konstatuje, do jaké míry je v zemích dodržována svoboda vyznání. „Minulá zpráva měla 850 stran, ta letošní přes 1200,“ uvedla.

Přestože se většina vlád světa zavázala dodržovat právo na náboženskou svobodu, porušuje je podle Szymanské mnoho států. „Mluvíme o náboženské svobodě a myslíme si, že to znamená pouze svobodu docházet do kostela nebo synagogy. Ale je to základní právo, které má čtyři dimenze, a porušování kterékoli z nich znamená porušování tohoto práva,“ uvedla.

Náboženská svoboda zahrnuje právo přináležet ke kterémukoli náboženství, změnit ho, žít podle svého přesvědčení – v soukromí i veřejně a projevovat se podle svého náboženství, sdělila Szymanská.

K pronásledování kvůli víře dochází i dnes v 26 zemích

Poslední zpráva popisuje dodržování náboženské svobody ve 196 zemích. „Ve 26 zemích dochází k pronásledování pro víru,“ uvedla zástupkyně organizace s tím, že Církev v nouzi rozlišuje čtyři stupně porušování náboženských svobod od nesnášenlivosti přes diskriminaci a pronásledování až po genocidu.

„Ve 36 zemích dochází k diskriminaci, mohou tam existovat skupiny, které upřednostní jednu náboženskou skupinu, třeba v Pákistánu či v Egyptě nemůžete patřit do olympijského týmu, pokud nejste muslim,“ sdělila Szymanská.

Podle organizace až 67 procent světové populace nemůže plně využívat svou náboženskou svobodu. Země, ve kterých se tak děje, rozdělila zpráva na tři typy. Jde o autoritářské vlády jako třeba Severní Korea nebo Čína, těch je celkem 43 a žije v nich 2,9 miliardy obyvatel.

Náboženskou svobodu porušují i státy, kde vládnou islámští extremisté, je to 26 zemí s celkem 1,2 miliardy obyvatel. Třetím typem jsou státy, které ovládají náboženští nacionalisté, týká se to třeba Indie nebo Myanmaru a 1,6 miliardy obyvatel. Třeba Pákistán je podle Szymanské ve všech třech skupinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Mráz a led komplikují pohyb chodců ve městech. Přibývá úrazů

Mrazivé počasí a ledovka na chodnících zvyšují počet úrazů napříč republikou. Rizikové jsou i přechody pro chodce. Záchranáři i nemocnice hlásí desítky pádů se zlomeninami, nejčastěji u seniorů. Například pražští záchranáři vyjeli od začátku ledna už ke třem desítkám takových případů. Traumatologové ve zlínské nemocnici ošetřili od víkendu oproti běžným dnům zhruba o 25 procent více lidí.
před 11 hhodinami

Za vraždu dvou žen v Hradci Králové soud potvrdil mladistvému devět let vězení

Za vraždu dvou žen v obchodě v Hradci Králové Vrchní soud v Praze potvrdil mladistvému pachateli devět let vězení a zabezpečovací detenci. Zamítl jeho odvolání. Obžalovaný se k činu přiznal, nesouhlasil ale s výší trestu a s uložením detence. Čtvrteční rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné. Poškozeným musí podle rozsudku mladistvý nahradit škodu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 14 hhodinami

Bezohlední řidiči čtyřkolek ničí lyžařské trasy na Šumavě

Šumava se potýká s řidiči čtyřkolek, kteří vjíždějí do upravených běžkařských stop. Například na osmikilometrovém úseku, který ústí na Churáňově, čtyřkolky poškodily stopu na čtyřech místech. Incident zachytily kamery. Okruh spojuje Churáňov s Horskou Kvildou, vedení areálu odhaduje škodu v řádu tisíců korun. Podle vedoucího Lyžařského areálu Zadov Luďka Sásky totiž práce rolby, která vytváří lyžařské stopy, stojí kolem pěti tisíci korun za motohodinu, přičemž rolba pak stráví úpravou čtyři až šest hodin. Na mnohem vyšší částku se může vyšplhat pokuta od správců národního parku, protože čtyřkolky jezdí i po turistických trasách. Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák uvedl, že pokuta ve správním řízení může dosáhnout až do výše sto tisíc korun. Tamější obce si také stěžují na nárůst případů, kdy řidiči aut driftují na parkovištích a způsobili tak dopravní nehody.
před 19 hhodinami

Nedostatečné značení komplikuje dopravu na křížení D1 a D2, přibývá nehod

Na přestavovaném křížení dálnic D1 a D2 u Brna komplikuje řidičům orientaci nedostatečné dopravní značení. Na nový režim dopravy si zvykají třetím dnem. Policisté upozorňují, že zatímco někde provizorní informace chybí, jinde dosud nezmizely staré dopravní značky. I kvůli tomu přibývá nehod.
7. 1. 2026

Policie obvinila šéfku zlínské hygieny za ujetí od nehody, hrozí jí rok vězení

Policie obvinila ředitelku Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Evu Sedláčkovou kvůli loňské nehodě, při které na Zlínsku údajně srazila služebním autem motorkáře a od nehody ujela. Sedláčkové hrozí za spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti, sdělila zlínská policejní mluvčí Šárka Trnková. Na obvinění upozornil Český rozhlas (ČRo) i Seznam Zprávy, který loni zveřejnil, že řidičkou byla Sedláčková.
7. 1. 2026

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026

Špína a přemrštěné nájmy. Reportéři ČT zmapovali obchod s chudobou

Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách, ale platí za to i násobně víc, než kdyby bydleli v moderním bytě. To je podle úřadu případ desítek lidí v Chrasti na Chrudimsku. Majitel bývalé továrny je tam ubytoval v budovách, které vůbec pro bydlení nejsou určené. A to samé dělá i v jiných městech. Úřady o tom mluví jako o typickém příkladu obchodu s chudobou, ale neví si s tím zatím rady. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
7. 1. 2026
Načítání...