První transport do Terezína dojel před 80 lety. Vězně nacisté donutili připravit ghetto

Židovským ghettem v Terezíně prošlo za druhé světové války za tři a půl roku od prosince 1941 do května 1945 na 155 tisíc Židů z českých zemí i Evropy, z nichž na 118 tisíc zahynulo. První transport s takzvaným komandem výstavby přijel do budoucího židovského ghetta v Terezíně před 80 lety – 24. listopadu 1941.

Úkolem tohoto komanda, které čítalo 342 židovských mužů, bylo připravit další objekty ve městě pro přijetí dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. Za první měsíc bylo do Terezína z protektorátu deportováno 7350 Židů.

Z táborů se vrátila asi jen čtyři procenta vězňů

Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 se nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména starší Židy nejen z protektorátu, ale i z dalších zemí Evropy. V září 1942 zde bylo na 58 tisíc vězňů.

Už v lednu 1942 začaly odjíždět transporty z ghetta na východ, poslední z celkem 63 transportů smrti vyjel v říjnu 1944. Do vyhlazovacích a koncentračních táborů nacisté deportovali více než 87 tisíc lidí. Osvobození se dožilo pouhých 3800 z nich.

V terezínském ghettu od listopadu 1941 do dubna 1945 skončilo na 140 tisíc židovských vězňů, v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky. Mezi 20. dubnem a 6. květnem 1945 k nim přibylo ještě více než patnáct tisíc příslušníků takzvaných evakuačních transportů, které z různých koncentračních táborů přivážely židovské i nežidovské vězně a členy smíšených manželství či takzvané židovské míšence.

Ghettem, kterému veleli postupně tři nacističtí velitelé Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byli po válce odsouzeni), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig, Norbert Frýd či Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, operní pěvec Karel Berman, hudební skladatelé Hans Krása, Viktor Ullmann a Pavel Haas, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský, herec Zdeněk Ornest, rakouský spisovatel Hans Günther Adler, rabín Richard Feder či v útlém věku fotograf Jan a malíř Kája Saudkovi.