Arnošt Lustig

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér, ale také scenárista Dušan Klein. Filmař s typickou dýmkou režíroval například sérii filmů o „Básnících“. Věnoval se ale také žánru krimi.

Židovským ghettem v Terezíně prošlo za druhé světové války za tři a půl roku od prosince 1941 do května 1945 na 155 tisíc Židů z českých zemí i Evropy, z nichž na 118 tisíc zahynulo. První transport s takzvaným komandem výstavby přijel do budoucího židovského ghetta v Terezíně před 80 lety – 24. listopadu 1941.

Profesor Pavel Pafko je lékařem rytířského stavu a nedávno se stal laureátem ceny Arnošta Lustiga, operoval Václava Havla a nyní patří do konzilia, které se stará i o prezidenta Miloše Zemana. Tomu podle svých slov řekl jednu větu: „‚V první polovině života žijeme tak, jak nás stvořili rodiče, v druhé žijeme už podle svého.‘ To znamená, svou životosprávou si manažujeme svůj život,“ přiblížil v speciálním Interview ČT24.

Cenu Arnošta Lustiga, kterou její laureáti dostávají za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, letos obdržel chirurg Pavel Pafko. Cena se udílí každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot. Jejím posledním držitelem je bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.

Život není to, co chceme, ale to, co máme. Věta z novely Dita Saxová od Arnošta Lustiga se zároveň stala mottem vystihujícím život autora, v dobrém i špatném. Spisovatel, který přežil holocaust, ve svých literárních svědectvích (a nejen v nich) hledal hlavně to dobré a vyjadřoval naději v to lepší. Od jeho smrti uplyne 26. února deset let.

I obyčejné sáňkování může způsobit skandál, když se provozuje na nesprávném místě, jak tento týden zjistili v Německu. Ředitel tamního památníku Buchenwald, který se nachází na místě bývalého nacistického koncentračního tábora, si totiž postěžoval na místní nadšence, kteří si zimních radovánek užívali v jeho areálu a mimo jiné sáňkovali přímo přes místa, kde se nacházejí hromadné hroby někdejších vězňů.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Do Prahy přicestoval spisovatel Arnošt Lustig ve společnosti děkanky Americké univerzity ve Washingtonu, tedy instituce, na které exulant Lustig po odchodu do Spojených států od roku 1973 vyučoval. Poslechněte si, co bylo předmětem jejich společné návštěvy Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Spisovatel a novinář Arnošt Lustig přežil koncentrační tábory a holocaust se stal tématem jeho knih. Nyní se on sám stal hrdinou knihy. Napsal ji jeho přítel, publicista František Cinger. Nazval ji To byl Arnošt Lustig.