Svoboda vyznání

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.

Papež František navštívil Mongolsko a ocenil jeho odhodlání zastavit šíření jaderných zbraní. Podle agentury lze papežova slova, vzhledem ke geografii, chápat i jako vzkazy pro Rusko a Čínu. V kostele v mongolské metropoli pak papež prohlásil, že vlády se nemusí od katolické církve ničeho obávat, protože církev nemá žádnou politickou agendu. To byl podle agentury Reuters zřejmě další vzkaz určený Pekingu, jehož komunistickou vládu křesťané viní z porušování svobody vyznání.

Nejvyšší soud vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti a zrušil verdikt nad mužem, který v roce 1955 z náboženských důvodů nenastoupil na vojnu. Tehdejší Nižší vojenský soud v Brně ho za to potrestal dvěma lety vězení a odebráním některých práv na tři roky. Podle ministra spravedlnosti tím byl porušen zákon o svobodě myšlení a podal proti rozsudku stížnost. Soud mu dal nyní za pravdu a muže posmrtně zbavil viny.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.