V den 76. výročí osvobození Brna se alespoň ve virtuální podobě otevřela zájemcům bývalá věznice v ulici Cejl. Gestapo budovu za druhé světové války využívalo jako věznici pro ženy. Projekt vznikl ve spolupráci spolku Amerfo, společnosti Panopro, která poskytla technologii, Vojenského historického ústavu Praha a Magistrátu města Brna.
Věznice je veřejnosti nepřístupná kvůli covidovým opatřením i pro havarijní stav, proto se skupina nadšenců společně s historiky a profesionály spojila a umožnila zdarma všem dostat se do jinak nepřístupných míst on-line. „3D model vznikl bez dotace, sponzorského daru nebo grantu,“ uvedl historik Pavel Paleček ze spolku Amerfo.
V souvislosti s výročím osvobození Brna od německé okupace historici připomněli, že věznici využívalo i gestapo, které v něm věznilo ženy. „Když se k Brnu přiblížila fronta, dalo gestapo příkaz, aby byly ženy z věznice vyvedeny a jako živý štít poslány proti útočícím vojákům. Dozorci se ale po přiblížení k osvobozujícím vojákům rozutekli a trýzněné ženy spolu s nimi, takže se nestaly obětí osvobození Brna,“ popsal dokumentarista z Vojenského historického ústavu Jan Plachý.
Věznicí prošly za války tisíce žen
Věznicí prošly za druhé světové války tisíce žen, některé byly odsouzené za odbojovou činnost svých partnerů. „Podobně procházely brněnskou věznicí na Cejlu menší ženské židovské transporty z celé Evropy na východ. Brněnská věznice byla jediná na Moravě, kde zasedaly německé soudy, které vynášely rozsudky trestu smrti stětí hlavy sekerou. Odsouzené pak odváželi do sekyrárny ve Vídni nebo na Pankrác,“ doplnil Paleček.
Na rozdíl od reálné prohlídky, která se omezuje pouze na některé prostory věznice, si mohou lidé na 3D modelu projít celou budovu od střechy až po sklep. Prohlédnout si mohou cely smrti i temnice, tedy místnosti bez oken, kam byli vězni umisťováni za trest. Postupně prezentaci doplní i videa se vzpomínkami pamětníků, kteří byli na Cejlu vězněni.
„Téměř všechny se nám podařilo přivést přímo do prostor věznice, kde jsme jejich výpovědi natočili. Jsou to jednak ženy, které tam věznilo gestapo, ale i muži věznění komunistickým režimem v 50. letech,“ dodal Paleček.
