Ocelová konstrukce bývala na Negrelliho viaduktu, teď už leží vedle. Půjde do šrotu

Kdysi tudy projížděl slavný expres Vindobona a těžké nákladní vlaky, v poslední době sloužil karlínský spojovací viadukt spíše k posunu a manipulačním jízdám. Nyní na celém Negrelliho viaduktu včetně karlínské spojky nejsou koleje, ale i kdyby byly, vlaky by tudy neprojely, protože na spojovacím viaduktu chybí prostřední část – ocelové přemostění ulice Prvního pluku. Demontáž ale nabrala zpoždění. Zatím se podařilo odstranit jen jednu polovinu konstrukce.

Když se snáší velká konstrukce uprostřed husté městské zástavby, vždy to přitahuje pozornost. Demontáž části karlínského spojovacího viaduktu, která vede nad ulicí Prvního pluku, ovšem byla obzvláště pikantní. Nejenže museli dělníci snést ocelovou část jinak převážně kamenného mostu, která se od roku 1936 vypínala v těsné blízkosti karlínských domů, ale také museli s konstrukcí „něco“ udělat. Cílem je dostat ji do šrotu.

Problém spočíval i v tom, že nebylo jasné, jak přesně je konstrukce těžká. Mohlo jít až o 80 tun, záleželo na tom, jakou daň si během desítek let vybrala koroze. Správa železniční dopravní cesty původně očekávala, že se podaří v pátek snést obě části železničního nadjezdu přes ulici Prvního pluku, ale nakonec je zatím na parkovišti vedle mostu pouze jedna z nich. Práce začaly kvůli špatnému počasí se zpožděním, a proto budou pokračovat v sobotu.

Podle mluvčího SŽDC Marka Illiaše zatím proběhly přípravné práce, dělníci mají být opět na místě od sobotního rána. „Pokud opět nenasněží, podle plánovaného harmonogramu by nejpozději do odpoledne měla být dole i druhá část,“ přiblížil. Snesené konstrukce zprvu spočinou na připravených trámech, před odvozem do šrotu ale bude ještě potřeba je rozřezat.

Část karlínského spojovacího viaduktu, která vznikla až ve 30. letech minulého století – tedy více než 60 let po samotné spojce, jež je přitom sama doplňkem ještě staršího Negrelliho viaduktu – je třeba vyměnit. Podle mluvčího Illiaše „již nevyhovuje z hlediska technických i provozních parametrů, stejně tak nevyhovující je i hlučnost provozu vlaků po něm“.

Nový nadjezd má být jen jednokolejný – beztak byla v posledních letech jedna ze dvou kolejí, která vedla přes starý, zaslepená – a bude mít příhradovou konstrukci. SŽDC ale zatím nestanovila termín stavby nového přemostění.

Snesení mostů přes ulici Prvního pluku předchází další podobné akci – sundání nadjezdu v Křižíkově ulici. Ten již je součástí původního Negrelliho viaduktu, ale i on je novější, vznikl v 50. letech minulého století.

Výluka začala loni v létě

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu začala loni na jaře. Od léta pak začala dlouhodobá výluka, která si vyžádala rozsáhlé změny v trasách železničních linek. Osobní vlaky od Kralup nad Vltavou, které dříve jezdily přes Negrelliho viadukt na Masarykovo nádraží, nyní objíždějí uzavřený most přes Balabenku, cesta ze zastávky Podbaba do konečné stanice se prodloužila o polovinu – z devíti minut na čtrnáct. Rychlíky z Děčína byly přesměrovány na hlavní nádraží, zatímco vlaky od Kladna končí na holešovickém předmostí Negrelliho viaduktu v provizorní zastávce Bubny-Vltavská.

Během výluky již stihli stavbaři odstranit vestavby a přístavby viaduktu, které během půldruhého století jeho existence vznikly v Karlíně, z mostu také zmizely koleje i sloupy s trakčním vedením. Všechny klenby nyní prozkoumá Kloknerův ústav ČVUT, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví. Celkově jde o prohlídku sta kleneb z různých materiálů, a to betonu, cihel, pískovce a žuly a jejich různých kombinací.

Nahrávám video

Část kleneb se bude bourat, podle Bořivoje Leszka ze společnosti Strabag Rail jich bude jedenáct nebo dvanáct. „Ostatní zůstanou původní,“ řekl.

Náměstek ředitele SŽDC Mojmír Nejezchleb ujistil, že oprava mostu probíhá podle plánu. „Nic nenasvědčuje tomu, že bychom termín dokončení celého Negrelliho viaduktu posouvali, platí leden 2020,“ uvedl. Cena rekonstrukce se vyšplhá na více než 1,4 miliardy korun.

Negrelliho viadukt vznikl na konci 40. let 19. století, v provozu je od roku 1850. Zprvu umožňoval jízdu z Masarykova (tehdy státního) nádraží do Buben, karlínský spojovací viadukt zajišťující přímé spojení z Buben do Libně přibyl až v roce 1871. Ve 30., 50. a 70. letech minulého století byly některé původní části zbourány a nahrazeny ocelovými či betonovými nadjezdy nad silnicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 6 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 12 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.