Oprava Negrelliho viaduktu začíná naplno. Po přípravných pracech se stavbaři vrhnou na most samotný. Přibližně po měsíci pak začne velká výluka, která výrazně pozmění trasy železničních linek v centru Prahy. Rekonstrukce viaduktu má hned několik rozměrů. Zásadní je pochopitelně ten dopravní. Nelze ale opomenout ani fakt, že jde o významnou památku – druhý nejstarší stojící most v Praze.
Bývaly doby, kdy přes Vltavu vedl jediný most a když ho pobořila velká voda, nebylo jak se dostat na druhý břeh. Když v roce 1850 přejel první vlak přes Negrelliho viadukt, byly ve městě mosty tři. Jeden z nich – řetězový most Císaře Františka Josefa – však mezitím zanikl, a tak je dnes Negrelliho most druhý nejstarší v Praze. A nyní začíná jeho největší oprava za posledních 167 let.
„Veškeré sloupy půjdou pryč, poté bude následovat kompletní rekonstrukce nosné konstrukce, to znamená všech oblouků a mostních objektů,“ shrnul ředitel stavby Jiří Daňhelka. Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý dodal, že po dokončení tříleté rekonstrukce budou vlaky po mostě jezdit až 60kilometrovou rychlostí namísto nynější čtyřicítky. „Tím dojde k výraznému zvýšení plynulosti provozu,“ ujistil. Na bezpečnost potom dohlédne nové zabezpečovací zařízení a sdělovací technika.
Podle Ondřeje Göpferta ze Správy železniční dopravní cesty projde rekonstrukcí Negrelliho viadukt v celé své délce od bubenského nádraží po Masarykovo nádraží a navíc se bude týkat i karlínského spojovacího viaduktu, který dnes již tvoří s původním mostem takřka nedílný celek. „V současné době se na něm provozuje pouze jedna ze dvou kolejí, vzhledem k předpokládané budoucí intenzitě provozu zde bude v rámci rekonstrukce položena pouze kolej jedna,“ přiblížila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.
Oprava je nutná. Již delší dobu upozorňují železničáři, že je část viaduktu v havarijním stavu. Způsobily jej především dvě velké povodně, které se během posledních dvou desetiletí Prahou prohnaly.
Severní státní dráha, jejíž součástí je i kamenný viadukt v Praze, je jednou z významných položek v životopisu Aloise nebo též Luigiho Negrelliho. Zdaleka však ne jediná, kterou se zapsal do dějin evropských železnic. Železnici přivedl do Švýcarska, když se podílel na projektu trati z Curychu do Basileje, projektoval dopravní stavby v Itálii a z jeho pera pochází také projekt Suezského průplavu. Za své zásluhy získal šlechtický titul, který z něj učinil rytíře z Moldelbe. To naznačuje, jaký význam pro něj měla práce na Severní státní dráze, kde byl vrchním inspektorem a zodpovídal jak za výstavbu dráhy z Olomouce do Prahy, tak i z Prahy do Saska. Negrelliho kromě tratí, které postavil (nebo nechal postavit) připomíná most v Praze, dlouhá desetiletí nejdelší v Evropě a dnes i druhý nejstarší most přes Vltavu.
Konec zatékání
Po opravě by tedy měl být historický kamenný železniční most opět fit, cestování po něm by mělo být klidnější, a přitom rychlejší, a také by se mu měl vrátit původní vzhled. Mimo jiné to znamená, že všichni, kdo se během desetiletí usadili pod ním – ať už se sklady, dílnami nebo třeba hospodou – musí pryč. „Dojde ke kompletnímu vyklizení, kompletní sanaci. Pak předpokládáme, že prostor zůstane uvolněn,“ uvedl Ondřej Göpfert.
Stavaři se budou snažit zachovat co nejvíce částí mostu původních, ale zřejmě to nepůjde všude. Po vyklizení některých výklenků teprve vyšlo najevo, jak moc do některých částí zatékalo.
Výluka začne 4. července, jízdní řád ještě není
Rekonstrukce bude mít vliv i na železniční dopravu. Výluka na mostě začne 4. července, konkrétní její podobu ale železničáři ještě neoznámili a učiní tak až 19. června, kdy bude hotový výlukový jízdní řád.
Zatím je jasné, že na holešovickém předmostí vznikne provizorní zastávka Bubny-Vltavská, kde bude končit část vlaků z Kladna či Rakovníka. Další ale budou končit již v Dejvicích či na starém nádraží v Bubnech. „Rychlíky z Děčína a osobní vlaky z Kralup nad Vltavou pojedou z Roztok u Prahy na Masarykovo nádraží odklonem přes holešovické nádraží,“ dodal Pavel Surý.
Server iDNES.cz však upozornil, že se SŽDC na jedné straně a České dráhy s ROPIDem na druhé přou o konkrétní trasu odkloněných vlaků. Železniční správa by chtěla, aby jezdily do Libně, protože výhybna Balabenka nemá dostatečnou kapacitu.
140 let na vrcholu
Negrelliho viadukt vznikl jako součást státní dráhy z Prahy do Podmokel a dále směrem na Drážďany, v provozu je od 1. června 1850.
Jeden z největších stavebních zásahů do původní konstrukce představovala stavba betonových nadjezdů nad Křižíkovou ulicí a Bubenským nábřežím v 50. a 70. letech. Významnou změnou byla také stavba karlínského spojovacího viaduktu, který od roku 1871 umožňuje přímou jízdu z Negrelliho mostu k Hrabovce a do Libně. V roce 1962 potom vyrostly na viaduktu stožáry v rámci elektrizace trati do Bubenče.
Až do roku 1980 po něm projížděly všechny vlaky, které přijížděly ze severu do Prahy – od zastávkových osobních vlaků z Kralup či Kladna a pomalých nákladních vlaků až po těžké mezinárodní expresy z Berlína. Po otevření holešovické přeložky se jeho dopravní význam poněkud snížil. I dnes po něm však projíždějí osobní vlaky od Kralup, rychlíky z Děčína a všechny vlaky osobní dopravy od Kladna.
Nějakou dobu po dokončení oprav by se na něm měly objevit také vlaky na Letiště Václava Havla. Rekonstrukci označuje SŽDC za první fázi projektu, na jehož konci by měla mít zcela novou podobu trať Praha–Kladno a za ruzyňským nádražím bude mít i odbočku na letiště.
