Obnova opatské rezidence v klášteře v Plasích je hotová. Prohlídky jsou bez průvodců

Nahrávám video

Kompletní obnova opatské rezidence v areálu kláštera v Plasích na severním Plzeňsku je hotová. Opravy vyšly na víc než 200 milionů korun. Projekt byl spolufinancovaný z Evropské unie, polovinu peněz tvořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

Stavebním pracím předcházel archeologický průzkum. Za téměř pět let prošly proměnou tři části opatské rezidence: Nová prelatura, Staré opatství a část zahrad. V prvním patře Nové prelatury je prohlídková trasa věnovaná rodu Metternichů, někdejším vlastníkům panství. Cedule s nápisem Prosím, posaďte se, tu nejsou náhodně.

„Ty cedule jsou tady, protože vyzýváme návštěvníky, aby si užili bývalý šlechtický salón, aby si tady odpočinuli, aby mohli studovat a věnovat se klidně sami sobě,“ popisuje kurátorka Národního památkového ústavu Stanislava Beránková. Prohlídky jsou raritní v tom, že prochází bez průvodce.

Na stavbu opěrného pilíře hned vedle nového návštěvnického centra památkáři využili cihly z dvanáctého století. „Ty cihly jsou typické svými rozměry 40x20x10 centimetrů, což je na keramické cihly enormní velikost,“ popisuje architekt Zdeněk Chudárek.

Opravy nejsou u konce

Pod nově zrekonstruovanou zahradou jsou podzemní chodby. I ty by jednou měly být součástí prohlídkových tras. Tím ale opravy v areálu kláštera v Plasích nejsou ještě zdaleka u konce. Pokračuje se například s opravami střechy a hodinové věže sýpky včetně zajištění její statiky.

„Myslím, že jsme dokázali na maximum využít dvě programová období, minulé i to současné, kdy se čerpaly ty veliké projekty. Tím, jak se zlepšuje ekonomická kondice České republiky v kontextu ukazatelů v rámci Evropské unie, budou klesat evropské fondy, bude stále méně evropských peněz,“ varuje ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Původní rozpočet opravy opatské rezidence byl kolem 120 milionů korun, vysoké ceny stavebních prací i nutné vícepráce pramenící z archeologických objevů během stavby nakonec cenu zvedly na 201 milionů korun, z toho byla 102 milionů dotace EU, zbytek národní zdroje a peníze památkového ústavu. Opravenou opatskou rezidenci s novou prohlídkovou trasou lidé poprvé uvidí 21. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 19 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...