Zdeněk Tyc vypráví Jako nikdy

Praha – Nový film Zdeňka Tyce Jako nikdy zachycuje poslední okamžiky umírajícího muže. Pro ústřední roli si režisér vybral Jiřího Schmitzera, jeho protihráčky jsou Petra Špalková a Taťjana Medvecká v rolích bývalé i současné partnerky. Snímek, který vznikl v koprodukci České televize, bude mít distribuční premiéru 19. září.

Snímek vznikl na základě scénáře Markéty Bidlasové, která do něj vložila značné množství vlastních prožitků a situací. Autorka původně nepočítala s tím, že scénář někdo zfilmuje, psala spíše pro sebe. „Vznikal v období, kdy jsem přišla o dítě, měla jsem vážně nemocného otce, takže jsem se z toho vypisovala,“ ozřejmila scenáristka, která již se Zdeňkem Tycem spolupracovala na scénáři k filmu Eldorádo.

Přestože se hovoří až o depresivním dramatu, režisér upozorňuje, že ve filmu je i kromě umírání život a láska. „Pokoušeli jsme se to odlehčit, aby to nebylo jenom černobílé.“ Celek ovšem stojí na hereckých výkonech, kterým dominuje Jiří Schmitzer v hlavní roli. Režisér prý herce musel poměrně dlouho přesvědčovat, protože tomu se příliš nechtělo hrát umírajícího. „Ten scénář se mi líbil, ale okamžitě jsem ho odmítl, ovšem během půlroku mě zlomili,“ dodává Schmitzer s humorem sobě vlastním.

Zároveň s příběhem o muži, který se pomalu vytrácí, snímek věnuje pozornost vztahům jeho blízkých. Ať už jde o odstrčeného syna, nebo soupeřící milenky, které k sobě musí najít cestu. „Odolal jsem pojmout ten film krutě, ale na druhou stranu jsem nechtěl ty ženy zobrazit jako nějaké svaté bytosti, chtěl jsem, aby působily přirozeně a divák jim mohl porozumět,“ uzavřel Zdeněk Tyc.

Nahrávám video

Markéta Bidlasová se narodila se v roce 1970 v Hradci Králové. Vystudovala Divadelní akademii múzických umění v Praze, obor dramaturgie. Pracovala jako dramaturg v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a ve Švandově divadle na Smíchově. Externě pak v pražských divadlech: Činoherní klub, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Labyrint, Divadlo v Celené. Spolu se Zdeňkem Tycem je autorkou filmového scénáře Eldorádo. Je autorkou divadelních her a dramatizací: společně s Michalem Langem Kurva svatá (1993), Pastička (1995, přeloženo do angličtiny, španělštiny, holandštiny, chorvatštiny), Podzimní hra (přeloženo do angličtiny), Osm a půl a půl (volně podle scénářů F. Felinniho), Profesionální žena (podle románu Vladimíra Párala). Pro Činoherní studio v Ústí nad Labem dále napsala také dramatické pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Tři Stařeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 8 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 12 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 17 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...