Život té druhé na rozdíl od ní neprospíte

Život s retrográdní amnézií je buď milosrdnou nevědomostí o všem, co se stalo, než jste paměť ztratili, anebo jedinou znepokojivou otázkou, zda ten, na koho se díváte do zrcadla, jste ještě pořád opravdu vy. Nebo je to ten druhý, který číhal zákeřně v záloze, a teď využil příležitost a nastoupil na vaše místo. A vy se s tím buď smíříte, nebo tak jako Marie budete chtít vědět, proč jste se takhle změnili, abyste s tím případně mohli něco udělat a vrátit se zpátky do svých starých stop.

Aby bylo jasno, život s touhle mlžící mrchou, retrográdní amnézií, není jen nějaké primitivní a dočasné okno po brutální pařbě, ale totální výmaz. Něco jako reset, který vás anuluje, abyste mohli nastartovat znovu od začátku, něco jako restart, k němuž dochází všude tam, kde základní funkční procesy zatuhly, a bylo třeba je obnovit. Tenhle razantní krok se ovšem může týkat i tak osobního „mikroprocesoru“, jakým je váš život, který čas od času potřebuje něco jako nouzový zkrat, jenž smázne všechny rušivé spamy a pak ho znovu nahodí do funkčního režimu. Aby to šlo snáz, zní k tomu do podkresu chytlavé reggae dánské skupiny Laid Back: „Sunshine sunshine reggae, don't worry, don't hurry, take it easy!“ Je to zvláštní mix pro chvíle, kdy na něco takového máte zrovna chuť, a tenhle divný příběh vám proto padne do noty.

Vypráví o tom, jak jistá Marie „prospala“ patnáct let svého života a teď, navzdory tomu, že ví, že někdy je lepší se nevracet, má pocit, že v jejím případě tenhle ztracený kus jejího bytí přece nemohl být zas tak úplně špatný. A tak by ráda na to dobré navázala, namazala svému synovi k snídani toast medem a místo rozvodu si pak dopřála ranní milování s manželem Paulem. Poznali se před nějakými patnácti lety na pláži, a jak už to u intenzivních lásek na první pohled bývá, poměrně rychle si spolu odskočili do postele, neboť tehdy sdíleli společný pocit, že to nemohou odkládat, že to tak má být a že je to tak dobře!

A tak bylo vcelku logické, že se posléze také probudila v posteli – jenomže to bylo za spoustu let, na luxusním letišti v super bytě s výhledem na Eiffelovku. Z nočního stolku na ni zírala svatební fotka (na níž se na sebe s Paulem ještě smáli), šatník nacpaný elegantními, modelovými kostýmy napovídá, že by mohla být třeba úspěšnou manažerkou nadnárodní společnosti, kterou vytáhla z bankrotu, a v kuchyni jí prcek, který vypadá na to, že je její syn, popřál k narozeninám (kolikátým vlastně?). A tak se právě probuzená Marie vyděšeně a nechápavě ptá, jak dlouho vlastně spala, kudy, jak a s kým mezitím bloumala a zdali je ta, na kterou se zrovna dívá do zrcadla ještě pořád ona.

Život té druhé vám bude dělat téměř tak velkou díru do hlavy jako vykořeněné Marii a stejně jako v jejím případě ubere rafinovaně plyn ve chvíli, kdy hrozí, že byste to nemuseli ustát a začali se ztrácet. Na to, o čem pojednává, to není (díkybohu) žádný transcendentální a pseudoartový slepenec, ale docela srozumitelná romantická mystery o základních pravdách a hledání elementárních odpovědí. Ptá se nás totiž, kdo jsme a kam, s kým a proč směřujeme a také co všechno jsme ochotni obětovat, aniž by nám to chybělo, čeho všeho jsme schopni se vzdát, a necítit se proto chudší a jak moc se dokážeme změnit a přizpůsobit, a nepociťovat to jako ztrátu identity. A také nám ukazuje, že není třeba se bát vrátit ke kořenům, z nichž jsme vyšli, k hodnotám, jež nás formovaly, a téměř zapomenutým pocitům, které nás dokáží oslovit a naplnit, budeme-li jim ochotni znovu pozorně a s respektem naslouchat.

Populární a zkušená francouzská herečka Sylvie Testudová (Césarem oceněna Momonka z Edith Piaf) si pro svůj režijní debut rozhodně nezvolila triviální téma. Stejnojmenná literární předloha Frédériquea Deghelta je totiž spíše výzva nežli volně ložená „dávačka“, kterou rozhodně není snadné snést z její filozofující a existenciální literární dikce do konkrétní mluvy filmových obrazů, jež vyžaduje ekranizace. Sylvie Testudová odolala pokušení, jež nezřídka potápí snahy debutantů, a nenechala se svým tématem vtáhnout do víru mnohoznačných (a proto ve svých důsledcích nevýmluvných) pseudoartových metafor. Vypráví tohle téma jako docela srozumitelný a reálný příběh ženy, jejíž život se díky ostrému střihu skokově posunul v čase. A právě tím tak výrazně vyniklo to, jak se změnil, což by při jeho průběžném, kontinuálním sledování bylo daleko méně viditelné.

Život té druhé, to je zajímavá a poměrně originální myšlenka, na debutantku slušná leč průměr nepřekračující realizace a zejména zajímavé herecké výkony ústředního hereckého tandemu Juliette Binocheová – Mathieu Kassovitz, kteří jsou zřejmě tím zásadním důvodem, proč na tenhle nenápadný evropský snímek frankofonních koproducentů zajít. Tenhle opus evidentně táhne ústřední hvězda Juliette Binocheová, která si svoji roli stigmatizované „femme fatale“ evidentně užívá, a její cestu k odpovědnosti za vlastní život i životy jejich blízkých je snadné s ní sdílet a prožívat. Poněkud upozaděný, ale standardně charismatický Mathieu Kassovitz tu i na menším prostoru dokazuje, že je chlapík, který stojí za to, aby o něj bylo usilováno, a jeho figury jsou vždy důležité a nepřehlédnutelné. No a ostatní krouží okolo těchto dvou spíše jako disciplinovaně přihrávající kompars.

A střídavě se ptají: Jak nás život může tak pronikavě změnit? A jsme si to vůbec schopni uvědomit? Víme o tom, jak jsme vlastně za pár let jiní (a rozhodně se nedá říci, že lepší)? Ale pokud se ještě ráno dokážeme obléci do jarních barev, protože se chceme stát loukou, vzpomenout si na pláž, kde jsme se kdysi zamilovali, a mít chuť někoho obejmout (i když jsme už skoro zapomněli, jak se to dělá), není to s námi ještě tak špatné. A odněkud zdálky, pokropeni sluncem a příbojem, se znovu ozývají Laid Back a jejich:

Gimme gimme, gimme just a little smile
That's all I ask of you
Gimme gimme, gimme just a little smile
We got a message for you
Sunshine, sunshine reggae…

A všechno se najednou srovná, jako když vlna pohladí bílý písek pláže – a všechno je, jak má být. Pravda, není to zrovna z reálného života, ale na ten přece do kina nechodíme.

ŽIVOT TÉ DRUHÉ/LA VIE D´UNE AUTRE. Francie/Lucembursko/Belgie 2012, 97 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Sylvie Testudová. Scénář: Claire Lemaréchalová, Sylvie Testudová (podle stejnojmenné knihy Frédériquea Deghelta). Kamera: Thierry Arbogast. Hudba: André Dziezuk. Hrají: Juliette Binocheová (Marie Speranskiová), Mathieu Kassovitz (Paul Speranski), Aure Atiková (Jeannne), Danièle Lebrunová (Denise), Vernon Dobtcheff (Dimitri Speranski), François Berléand (Volin). V kinech od 15. srpna 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soundtrack Poděbrady promítne Tmavomodrý svět s živou hudbou

V Poděbradech začíná mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack. Jedenáctý ročník mimo jiné připomene hudbu spojenou s tvorbou Zdeňka Svěráka. Za doprovodu orchestru promítne film Tmavomodrý svět.
před 1 mminutou

VideoFilmové premiéry: Sci-fi Vzhlížet ke hvězdám či animované Tajemství džungle

Sci-fi Ridleyho Scotta Vzhlížet ke hvězdám se odehrává deset let po apokalypse. Pilot v podání Jacoba Elordiho se vydává do neznáma, protože zachytí tajemný radiový signál. Thriller Vzpoura rozšiřuje portfolio akčních hrdinů Jasona Stathama. Tentokrát představuje soukromého bezpečnostního specialistu, který při útěku po vraždě svého zaměstnavatele odhalí mezinárodní spiknutí. Animovaná dobrodružná komedie Tajemství džungle vznikla ve spolupráci českých, lotyšských a polských tvůrců. Vypráví o nezapomenutelné prázdninové výpravě do amazonského pralesa, kterou zažije malá Elisabeth se svým bratrem. A v dokudramatu Osamělý vlk přibližuje režisér Ondřej Veverka divákům život a bojové osudy stíhače RAF Josefa Františka.
před 1 hhodinou

„Tečky létají všude.“ Zemřela avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová

Ve věku 97 let zemřela japonská avantgardní umělkyně Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní, či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna.
před 2 hhodinami

Rusko zničilo třetinu roční ukrajinské knižní produkce, odvětví je na hranici kolapsu

Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.
před 7 hhodinami

O bezplatné nedělní prohlídky na hradech je velký zájem, rezervace rychle mizí

Více než šedesát hradů a zámků ze 105 zapojených do nedělních bezplatných prohlídek už má plno, vyplývá z aktuálních údajů na webu Národního památkového ústavu (NPÚ) a jednotlivých památek. Na dalších objektech zbývají poslední volné termíny k rezervaci. V neděli 30. srpna se státní památky mimořádně poprvé otevřou zdarma v rámci projektu Dostupná kultura pro všechny, který vyhlásilo ministerstvo kultury.
před 19 hhodinami

Střelci na královnu ukazují v Opavě veřejné umění ze socialismu

V opavském Domě umění vystavují sochy a reliéfy, které bývaly k vidění ve veřejném prostoru Moravskoslezského kraje za období socialismu. Na výstavu nazvanou Střelci na královnu se vešlo sedmdesát děl.
před 21 hhodinami

Hejty a algoritmy v módě ovlivňují, co se bude nosit a prodávat

I do módních trendů promlouvají algoritmy, včetně těch poháněných „hejty“. Módní průmysl, včetně luxusních značek, se podřizuje tomu, co vzbudí ohlas na sociálních sítích, s vědomím, že čím bizarnější věc, tím větší pozornost, popisuje italský časopis Lampoon Magazine. Pro fast fashion je pak „trendování“ určitého oblečení na sociálních platformách znamením, že právě tenhle kousek má šanci uspět v obchodech.
před 22 hhodinami

Začíná kompletní oprava pražské Invalidovny, trvat by měla čtyři roky

V Praze byla zahájena kompletní obnova barokní Invalidovny za 2,15 miliardy korun. Půjde o dosud největší investici Národního památkového ústavu (NPÚ), stavbaři od projektu převzali symbolický klíč. Na volném pozemku v jižním úseku u historické části památky vybudují dvě moderní přístavby pro Pražský filharmonický sbor a technické zázemí. Veřejnost se má do obnovené Invalidovny poprvé podívat v roce 2030.
včera v 13:46

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.