Petr Nikl má pro zvířata slabost. Pohrál si už s brouky, rybami, lvy, jeleny, dokonce i se zvířaty nafukovacími. Ve své třinácté knize se zaměřil na opice. Z hravých opičích akrobatek poskládal celý slabikář s jinotajnými verši. Jino taje opic představil autor i v Událostech v kultuře.
Vašim záměrem nebylo jen poskládat abecedu, ale i ve čtenářích probouzet představivost a zapojit je do hry.
Ano, hra mu nabízí dešifrovat verše, které v knize jsou. Případně si může také seskládat svoje tajné zprávy, protože v závěru jsou vloženy čtyři listy, které může rozstříhat a z písmenek něco sám složit.
Je kniha zároveň encyklopedií opic?
Tak trochu. Vybral jsem patnáct druhů opic, které mě zaujaly, a napsal k nim patnáct dvojverší. Jsou to takové jinotaje, což je i název této knížky.
S knihami pro děti máte celkem bohaté zkušenosti, co jste se o dětských čtenářích za ta léta naučil? Nebo od nich?
Píšu si knížky sám pro sebe a jenom díky vydavatelství Meander jsem se dostal k tomu, že vychází i pro veřejnost. Jinak by zůstaly v šuplících. A vím, že pokud já sám s tím budu spokojen, budu si hrát, pokud to ve mně bude rozvíjet nějakou představivost a ta práce nebude vytvořená podle nějakého zadání: pro tyhle nebo tyhle čtenáře, tedy pokud jsou knihy takhle hravé, pak jsou pro všechny.
Chystáte už další hravou knihu?
Chystám další díl opic, protože mě stále ještě nepustily.
