Stalin peče housky – alespoň tedy před Galerií Rudolfinum, kde stojí jeho socha přetvořená na pec. Jde jen o jednu ukázku z mnoha Divokých snů Jiřího Černického, který je vystavuje až do 10. dubna. Sovětský diktátor s uříznutou hlavou ilustruje umělcovu zálibu dávat starým věcem nový smysl. Jeho tvorba posledního čtvrtstoletí připomíná laboratoř plnou experimentů.
Divoký sny Jiřího Černického udělaly ze Stalina pec na chleba
Divoké sny Jiřího Černického (zdroj: ČT24)
Výstava Divoký sny je procházkou po světě plném mnohdy až absurdní fantazie. Co s vysloužilými diktátory? Černický jejich torza přetavil tak, aby byla prospěšná. Ze Stalina je tak pec či mikrovlnná trouba a Lenin funguje jako radlice na orání brambor.
Jízlivý svět, kde nejsou pravidla
Rudolfinum dále ukazuje třeba ementál s otvory ztěžklými novým obsahem, dává odpověď na otázku, jak by dnes vypadal Frankensteinův umělý člověk a provokativní trenažér pro církevní hodnostáře, kteří mají šlapáním odčinit hříchy svých předchůdců. Nechybí ani klec pro papouška z nákupních košíků, obří skateboard, svítící objekty nebo model létajícího kola.
GALERIE
Jiří Černický / Divoký sny
S jistou dávkou nadsázky umělec předkládá komentář k dnešní společnosti. Např. v díle Afrodita, kdy sošku bohyně vytvořil z nepravé drogy, která byla dealery vydávána za pravou a zabavena při policejní razii, dává důraz na ideje. Kromě „jízlivých“ instalací přehlídka předkládá také výtvarníkovy vize na výsadbu stromové katedrály. Mezi jeho největší obavy totiž patří podoba světa, kterému moderní technologie neumožní lépe fungovat, ale učiní ho nesrozumitelným.
Snažím se vycházet ze zaběhnutých věcí, které jsou usazené, a já se je pokouším nějak rozvířit, aby z toho vznikla nová forma. Posunout tu ideu dál, a z ní pak teprve vzniká volba pro konkrétní médium.
„Výstava je velmi současná, 75 procent děl vzniklo v posledním roce, ale realizace jsou postavené na starších nápadech,“ uvedl kurátor výstavy David Korecký.