České dráhy vykázaly v pololetí po třech letech zisk, pomohl návrat lidí do vlaků i silnější koruna

Skupina České dráhy za první pololetí vykázala hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení o téměř dvě miliardy korun. Loni za první půlrok byla skupina ve ztrátě 931 milionů korun a v pololetí naposledy vykázala zisk v roce 2019. K výsledku přispěl návrat lidí do vlaků, zklidnění trhu s energiemi a silnější koruna. Dle firmy se zlepšila zejména osobní doprava, zisková byla letos i ta nákladní.

Podle zveřejněné pololetní zprávy se v letošním prvním pololetí dařilo všem společnostem ze skupiny, díky čemuž vzrostly tržby o více než tři miliardy na 24,3 miliardy korun. Více než třetinu tržeb tvoří platby z přeprav, které si objednal stát, kraje či obce.

Osobní doprava podle pololetní zprávy vykázala hrubý zisk 286 milionů korun. Vzrostl počet cestujících, v prvním pololetí přepravily České dráhy 79 milionů lidí, což je meziročně o šest procent více. K ziskovému půlroku osobní dopravy přispěly vyšší tržby z prodeje jízdenek, oproti loňsku vzrostly o osmnáct procent na 4,6 miliardy korun.

O třetinu vyšší tržby pak měly České dráhy v mezinárodní osobní přepravě. „Tam už přepravujeme více cestujících než v roce 2019. Za oživením jsou hlavně turisté ze zahraničí včetně těch ze zámoří,“ poznamenal generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Zisková byla i nákladní doprava

Nákladní doprava vykázala za půlrok hrubý zisk ve výši 481 milionů korun, což je zlepšení oproti loňsku o asi tři sta milionů. ČD Cargo rostl přepravní výkon zejména v zahraničí, působí v sedmi zemích. 

Nejvíce rostly tržby za nákladní dopravu v Německu, kde utržil dopravce 1,5 miliardy, meziročně asi o 36 procent víc. O podobnou míru vzrostly tržby i v Polsku na 1,3 miliardy. Vnitrostátní nákladní přeprava stagnovala na sumě zhruba 2,5 miliardy korun. Meziročně dvakrát více Českým drahám vynesl prodej služeb v oblasti telematiky, asi jednu miliardu.

Krapinec uvedl, že byly poslední tři roky náročné. „Ať už jsme řešili covid, válku na Ukrajině nebo enormní nárůst cen energií. V rámci skupiny to mělo dopad především na osobní dopravu. Teď už ale můžeme říci, že jsme obtížné období úspěšně překonali a je před námi nová etapa, kdy se můžeme znovu zaměřit na rozvoj firmy, její růst a další modernizaci i investice,“ prohlásil Krapinec.

České dráhy ušetřily proti loňskému prvnímu půlroku asi dvanáct procent na trakčních nákladech, za které utratily 2,8 miliardy korun. Dopravci naopak vzrostly osobní náklady o šest set milionů na 8,1 miliardy korun.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Patří do ní i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Dohromady firmy zaměstnávaly v loňském roce kolem dvaadvaceti tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...