Inflace v Německu v prosinci výrazně zpomalila, za celý rok však byla rekordní

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v prosinci výrazně zpomalilo, míra inflace se tak dostala na 8,6 procenta z listopadových deseti procent. V předběžné zprávě to oznámil Spolkový statistický úřad. Za celý loňský rok pak míra inflace podle předběžných propočtů činila 7,9 procenta, což je rekord v novodobých dějinách spolkové republiky. Euro v reakci výrazně oslabuje.

Doposud nejvyšší roční míra inflace v historii spolkové republiky byla podle statistického úřadu v roce 1951, kdy v tehdy západním Německu dosáhla 7,6 procenta. Přes sedm procent, konkrétně na 7,1 procenta, byla inflace také v roce 1973. Od té doby už hranici sedmi procent nepřekonala, statistici ale také mezitím změnili metodiku výpočtu.

Inflace v Německu dosáhla vrcholu loni v říjnu, kdy činila 10,4 procenta. V listopadu zpomalila na deset procent a v prosinci se dostala na 8,6 procenta. Pokles inflace zpět na jednocifernou hodnotu ekonomové očekávali a o mírném optimismu v prosinci hovořil i spolkový ministr financí Christian Lindner.

Analytici tehdy uváděli, že k pomalejšímu tempu růstu spotřebitelských cen přispěje opatření vlády, která převzala za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. Ke snižování inflace pomohou podle ekonomů i regulované ceny elektřiny, plynu a tepla, které vláda bude dotovat až do jara 2024.

Rostou ceny energií a potravin

Za vysokou inflací stojí nadále zejména ceny energií, které v prosinci meziročně stouply o 24,4 procenta. Pro srovnání – v listopadu se ceny energií meziročně zvýšily o 38,7 procenta, v říjnu dokonce o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se v prosinci meziročně zvýšily o 20,7 procenta. V listopadu to bylo o 21,1 procenta.

Na letošní rok počítá německá vláda s inflací na sedmi procentech. Hospodářský institut Ifo je ale výrazně optimističtější, průměrnou inflaci na letošek předpokládá na 6,4 procenta.

Euro v reakci na překvapivě výrazné zpomalení růstu spotřebitelských cen v Německu výrazně oslabuje. Kolem 17:30 SEČ jednotná evropská měna ztrácela zhruba 1,1 procenta a pohybovala se blízko 1,0550 USD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 17 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 17 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...