Komise varovala Česko před pozastavením evropských dotací, píše iRozhlas.cz

Evropská komise varovala, že by mohla pozastavit vyplácení dotací, pokud Česko nezlepší kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. S odvoláním na dopis, který Komise minulý týden poslala ministerstvům průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje, o tom informuje web iRozhlas.cz. Předmětem sporů mezi Českem a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí oznámilo, že svolá jednání, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů.

Šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Mark Lemaitre a šéf Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Joost Korte v šestistránkovém dopisu vyzývají české úřady, aby podaly zprávu o tom, jak chtějí zlepšit systém na rozdělování evropských dotací.

Pro případ, že by Česko kontrolu nezlepšilo, varují vysocí představitelé Evropské komise před zastavením penězovodů. „Upozorňujeme Vás, že (…) může Komise přerušit lhůtu u jakýchkoliv budoucích průběžných plateb požadovaných v rámci dotčených programů,“ stojí v dopise, ze kterého cituje iRozhlas. Komise by tak mohla pozastavit proplácení projektů, a to do doby, než by se české úřady s námitkami dostatečně vypořádaly.

Bruselské úřady chtějí, aby česká ministerstva, která za rozdělování unijních peněz zodpovídají, vedla seznam veřejných funkcionářů a jimi vlastněných nebo ovládaných firem. Brusel dále požaduje, aby Česko zavedlo metodiku, která umožní posuzovat střet zájmů u firem vložených do svěřenských fondů. Nejznámějším případem takového podniku posledních let je koncern Agrofert.

U všech operačních programů má také Česko určit všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali dotace od 1. září 2017, odkdy v Česku platí zákon o střetu zájmů. Jejich seznam pak mají úřady poslat do Bruselu.

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský uvedl, že v samotném textu se nemluví o žádném konkrétním politikovi nebo o žádné konkrétní firmě. „Jednoznačně se tam říká, že je potřeba systém nastavit en bloc, to znamená pro všechny stejně. Nicméně dopis odkazuje na známý audit z roku 2019, který se týkal společnosti Agrofert.“ Dolanský hodnotí varování jako ostré. Text podle něj naznačuje, že by Česko mohlo krátkodobě přijít dokonce o veškeré dotace. „A to by byl obrovský problém,“ dodal zpravodaj. 

Spor o Agrofert

Předmětem sporů mezi Českem a Komisí je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Babiše. Evropská komise už zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu premiéra. České úřady se podle iRozhlasu pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu.

Podle auditorů Komise je předseda české vlády ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.

Premiér i Agrofert střet zájmů opakovaně odmítají. Že je Babiš koncovým příjemcem výhod z podnikání Agrofertu, potažmo jeho skutečným vlastníkem, nicméně v létě potvrdil i mluvčí podniku Karel Hanzelka. „Podle nové legislativy je důležité rozlišovat skutečnost, že Andrej Babiš sice má prospěch, ale Agrofert a jeho firmy neovládá a neřídí,“ dodal.

K zlepšení kontroly střetů zájmů svoláme jednání, uvedlo ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) kvůli zlepšení kontroly střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů svolá v nejbližším možném termínu jednání s dalšími resorty, které jsou řídícími orgány, a zástupci ministerstva financí. Probrat chce další postup České republiky včetně časového rámce, kdy bude možné na požadavky Evropské komise reagovat. Uvedl  to mluvčí MMR Vilém Frček.

Uvedl, že MMR a další dotčené resorty obdržely dopis 26. srpna. EK v něm podle něj hodnotí dosavadní opatření ČR k vyloučení střetu zájmů jako nedostatečná a žádá nápravu. „Varování a doporučení bere MMR velmi vážně,“ uvedl.

Dopis se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) neliší od předchozí výzvy, kterou EK podle něj zaslala v květnu či červnu. „Tak jak Evropská komise chce, abychom vytvořili systém monitoringu, hodnocení a vyhodnocování vlastního potenciálního střetu zájmu u jakékoliv firmy, tímto se budeme řídit,“ řekl v pondělí. V současné době podle něj nejde o skupinu Agrofert, které se žádné dotace nevyplácejí od roku 2017. Požadavek EK je podle něj míněn obecně a kde by střet zájmů hrozil, nová metodika neumožní vyplacení dotací.

„Čerpání evropských dotací je pro nás velkou prioritou, takže výtky a výstrahu bereme velmi vážně. Chtěli bychom najít řešení a spíše se pobavit o tom, jak komise k těmto výtkám dospěla. Výhrady šly zejména za ministerstvem průmyslu a obchodu,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 7 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 12 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...