Česko je v kvalitě života na 25. místě ze 163 zemí, ukazuje žebříček společenského rozvoje

Česko letos kleslo na žebříčku kvality života meziročně o jednu příčku na 25. místo ze 163 hodnocených zemí. Informovali o tom zástupci poradenské společnosti Deloitte, která Index společenského rozvoje (Social Progress Index) každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Vychází při tom z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a o životním prostředí. Prvenství obhájilo Norsko.

Ačkoli se Česká republika v žebříčku letos posunula o příčku níž, bodově si polepšila. Získala 86,69 bodu ze 100 možných, zatímco loni to bylo 84,36 bodu. 

Podle autorů žebříčku si Česko za poslední rok polepšilo zejména v přístupu ke vzdělání a informacím. Výrazně také vzrostly ekonomické ukazatele.

„Hrubý domácí produkt na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se oproti loňsku zvýšilo o 6900 dolarů na 40 314 dolarů. To je trojnásobně větší růst než v předchozím období,“ uvádí Deloitte.

Oslabuje nás vysoká úroveň emisí

Naopak mírný propad zaznamenalo Česko v základních lidských potřebách. Mezi ně autoři žebříčku řadí výživu, základní lékařskou péči, čistotu vody, hygienu a přístřeší. Dlouhodobě nejhorší skóre má Česká republika v přijímání a diskriminaci menšin.

„Dlouhodobě se potvrzuje silné postavení ČR v zajištění nejen základních potřeb, ale i vzdělávacích potřeb a zdraví. Naopak nás oslabuje vysoká úroveň emisí,“ zhodnotil výsledek prezident Deloitte Josef Kotrba. Znepokojivé je podle něj i zaostávání Česka v oblasti přístupu k e-governmentu. „Zejména v situaci, kdy vláda deklaruje do budoucna orientaci země na nové technologie,“ dodal Kotrba. 

Česko se na 25. místě zařadilo těsně za Slovinsko, Itálii a Estonsko. Hned za Českou republikou se umístil Kypr, následovaný Řeckem a Spojenými státy.

Vedení si drží Norsko a Dánsko

Od roku 2011 se kvalita života na světě průměrně zlepšila o 3,61 bodu na 64,24 bodu. Oproti loňsku si svět podle indexu pohoršil o 0,23 bodu. „Z globálního hlediska je největší zlepšení v oblastech přístupu k informacím a k vyššímu vzdělání, úrovně pitné vody a hygieny. Klesá ale úroveň osobnostních práv a přístupu k menšinám,“ uvádí Deloitte.

Index společenského rozvoje letos porovnal 163 zemí, o 14 více než loni. Prvenství si udrželo Norsko, druhé zůstalo Dánsko. Na třetí místo se o jednu příčku posunulo Finsko. Spodní trojice se v indexu prakticky nezměnila. Žebříček uzavírají africké státy – Středoafrická republika, Čad a Jižní Súdán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...