Po více než deseti letech nastal v úterý konečně okamžik, kdy se Teherán dohodl se světovými mocnostmi na omezení svého jaderného programu. Média tak zaplnila většinou pozitivní politická prohlášení, včetně toho ruského o tom, že Moskva považuje dohodu za důležitý krok k upevnění světové bezpečnosti. Přitom paradoxně pro Rusko představuje návrat íránské ropy na světové trhy nemalé problémy – více ropy totiž znamená snížení cen, a tím pádem i méně peněz do ruského rozpočtu.
Návrat íránské ropy může Rusům značně zkomplikovat život
Návrat Íránu zřejmě rozhýbe trh s ropou (zdroj: ČT24)
Od loňského léta trvající pokles cen ropy a západní sankce namířené proti Rusku za anexi Krymu a dění na východě Ukrajiny završil na konci loňského roku rekordní propad rublu, kdy ruská měna poprvé v historii prolomila hranici 80 rublů za dolar. Podle dat tamního statistického úřadu se HDP Ruska v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 2,2 procenta a oficiální prognóza ruské vlády počítá na celý letošní rok s poklesem ekonomiky o 2,8 procenta po loňském růstu o 0,6 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) je ale pesimističtější – pro letošek předpokládá propad o 3,4 procenta.
Moskva sice počítá v příštím roce s 2,3procentním růstem (MMF je střízlivější, podle ní ekonomika poroste pouze o 0,2 procenta), návrat íránské ropy na světové trhy ale může ještě celou situaci značně zkomplikovat. Podle ruských odhadů se totiž může cena ropy z nynějších zhruba 57 dolarů za barel snížit pod 55 dolarů. Tlak na ruský rozpočet, jehož příjmy jsou na výnosech z ropných obchodů závislé, se tak dál zvýší.
Cena ropy už v pondělí v reakci na výsledky jednání klesla o dvě procenta. Teď už svoji ztrátu postupně umazává. I tak by ale otevření íránského trhu mohlo podle analytiků znamenat období nízkých cen.
Závěrečná jednání o íránském jaderném programu ve Vídni
Ruské ministerstvo pro hospodářský rozvoj sice bezprostředně po uzavření dohody vydalo prohlášení, předpovídající výrazný nárůst spolupráce s Íránem ve výrobě dopravní techniky a v železniční, letecké a námořní dopravě, a předpokládá i kooperaci v jaderné energetice, ale pravdou zůstává, že ropa je pro ruskou ekonomiku klíčová.
- "Írán drží 10 procent globálních zásob ropy a 18 procent globálních zásob plynu, takže je to obrovský hráč a v dlouhodobém horizontu bude jeho vliv na trzích velmi růst," uvedl analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova lze očekávat také rozšíření prodeje ruských zbraní Íránu. To je ale trochu předčasný předpoklad, protože embargo na prodej zbraní Teheránu bude i po uzavření dohody trvat ještě pět let.
Sblížení s Washingtonem odsune Moskvu na vedlejší kolej
Agentura Reuters navíc upozornila i na politické důsledky obnovení vztahů s Íránem, které pro Rusko také nevyznívají zrovna pozitivně. Pokud se totiž uvolní napětí mezi Teheránem a Washingtonem, Moskva může snadno ztratit výlučné postavení íránského diplomatického spojence. „Smlouva připravila Moskvu o trumf při vyjednávání s Washingtonem a může omezit ruský vliv na Blízkém východě. Relativně dobré vztahy s Íránem ospravedlňovaly důležité postavení Ruska v jednání o íránském jaderném programu, což USA nemohly ignorovat,“ napsala agentura.
Lidé v Teheránu oslavovali jednání, jehož výsledkem je ukončení íránského jaderného programu
Globální analytická společnost Stratfor pak v komentáři k jednání s Íránem uvedla, že obnovené dodávky íránské ropy na světové trhy mohou zkomplikovat ruský politický tlak na Evropu, která je na ruské ropě výrazně závislá. „Ruský vliv na Blízkém východě rychle klesá a Evropa se začíná vymaňovat z ruského ropného objetí. Zatímco ruské politické možnosti se zužují, americké se znásobují jak na Blízkém východě, tak v Evropě. To je jistě pro Putina nepříjemná situace,“ uvedla společnost Stratfor.
Dohodu s Teheránem naopak vítají němečtí vývozci
Pokud tedy nemají Rusové příliš důvodů k radosti ze zrušení ekonomického embarga vůči Íránu, tak němečtí exportéři ho naopak vítají. „Velké příležitosti pro německé výrobce strojů a zařízení skýtá především modernizace ropného odvětví,“ uvedl hned v úterý podle agentury Reuters šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo.
Na německou ekonomiku je těsně navázána i ekonomika česká, která také může využít znovuotevřený íránský trh. Už před časem uvedl Ilja Mazánek z Hospodářské komory, že se v Íránu mohou prosadit například české stavební firmy, které se specializují na dopravní stavby, a také výrobci kolejových vozidel, dodavatelé turbín či čistíren a úpraven vod. Velký zájem by mohl být také o dodávky v oblasti těžby. „V Íránu je pět tisíc dolů, které se zabývají těžbou různých nerostných surovin včetně zlata a české podniky jsou v tomto výjimečné,“ podotkl Mazánek.
Vývoz z Německa do Íránu by podle Grillova odhadu mohl stoupnout ve střednědobém výhledu na více než 10miliard eur (téměř 271 miliard korun) z loňských 2,4 miliardy eur (65 miliard korun). Prospěch by prý v této souvislosti mohl mít automobilový a chemický průmysl, sektor obnovitelných energií či zdravotní péče. Podle Volkera Treiera, vedoucího exportního oddělení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK), by se objem německého exportu do Íránu mohl zdvojnásobit na zhruba pět miliard eur během pouhých dvou let, nikoli během pěti let, jak předpokládal ještě v únoru.
A co jih Evropy?
Italská ropná a plynárenská společnost Eni, která investice v Íránu přerušila v roce 2001, označila včerejší výsledek jednání za historický milník. Její mluvčí uvedl, že pokud budou restrikce zrušeny a Teherán přijde s příznivějšími smluvními podmínkami odpovídajícími mezinárodním standardům, podnik zváží, zda v Íránu opět investovat. Italská exportní úvěrová agentura SACE mezitím uvedla, že postupné rušení protiíránských sankcí by mohlo zvýšit objem vývozu z Itálie do Íránu v příštích čtyřech letech o tři miliardy eur.
- Na návrat íránské ropy na trh se začaly prakticky ihned po podpisu dohody chystat rafinerie ve Středomoří, pro které by to mohlo znamenat vyšší zisky. "Těšíme se, až se Írán vrátí na trh," uvedl mluvčí největší řecké rafinerie Hellenic Petroleum.
Pokrok ve vlastních rozhovorech s íránskou automobilkou Iran Khodro si pak od průlomu v jaderných jednáních slibuje francouzský výrobce automobilů PSA Peugeot Citroën. Francouzská firma uvedla, že jednání s jejím dlouhodobým partnerem o novém společném podniku jsou v pokročilé fázi. Jaderná dohoda Západu s Íránem by měla pomoci rozhovory posunout výrazně kupředu, řekl regionální šéf PSA Jean-Christophe Quémard.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius už dokonce přijal pozvání k brzké návštěvě Íránu. „Obchod je velmi důležitý, umožňuje hospodářský růst. Je to velmi důležité pro Íránce, velmi důležité pro nás,“ řekl Fabius. A v neděli se podle agentury Reuters chystá také německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel.
Írán
Francouzské, italské či německé podniky ale v Íránu čeká konkurence ze strany čínských, korejských, blízkovýchodních a dalších firem, které zaplnily místo uvolněné následkem protiíránských sankcí západními podniky.
Amerika to tak lehké mít nebude
Evropské firmy se tedy netají optimismem a plány, jak se na íránský trh dostat. Americké firmy se ale budou radovat zřejmě až o něco později. Důvodem je to, že Evropa zavedla sankce proti Íránu pouze kvůli jeho jadernému programu, ale Spojené státy s nimi začaly už v roce 1979 a vedle jádra jsou namířené také proti terorismu, porušování lidských práv nebo zkouškám balistických střel.
Američanům situaci navíc komplikuje to, že některé jejich sankce byly přijaty na základě prezidentského rozhodnutí, jiné prošly Kongresem. Je tedy těžké určit, které z nich může Obama zrušit sám, a kdy bude potřebovat souhlas zákonodárců. A že by to nebylo lehké hlasování, potvrzuje současné rozvržení sil mezi republikány a demokraty v obou komorách Kongresu. Dobře to ilustruje už samotná reakce na výsledek průlomového jednání – Obama ho uvítal, kdežto republikánský šéf sněmovny Kongresu John Boehner jednoznačně odmítl.
"Veškeré nadnárodní společnosti ve světě jsou už jednou nohou v letadle, aby jely obchodovat s tímto mastodontem se 77 miliony obyvatel," napsal dnes francouzský deník L'Union.
"Výkvět amerického, evropského a čínského kapitalismu se už měsíce nemůže dočkat a je netrpělivý. Konkurence bude asi nelítostná," tvrdí další francouzský list Le Républicain lorrain.