„Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem,“ prohlásil americký prezident Barack Obama po úspěšných jednáních v Lausanne. Pokud bude Teherán dodržovat podmínky dohody, padnou také sankce, které proti němu uvalily západní státy právě kvůli jadernému programu. Na první pohled pozitivní zpráva pro západní firmy, které mohou obnovit své obchodní styky, má ale jednu poznámku pod čarou – americké podniky si budou muset zřejmě ještě chvilku počkat.
Cesta amerických podniků do Íránu nebude rychlá, ani lehká
V prvé řadě je důležité si uvědomit, že jednání mezi západními státy a Íránem nejsou u konce. I když se zdá, že je vše na dobré cestě, sankce zatím zrušené nejsou. „Nevidím žádné velké odvolávání sankcí, které by pomohlo bankovnictví, pojišťovnictví nebo průmyslu s nerostnými surovinami,“ řekl pro Bloomberg Jack Hayes, právní odborník na americké obchodní sankce proti Íránu. „Myslím, že každý bude velmi opatrný,“ dodává s tím, že obě země si zatím příliš nedůvěřují. Navíc na lausannské schůzce bylo jasně řečeno, že pokud Írán své závazky ukončí, se znovuzavedením sankcí nebude Západ váhat.
Lausanne hlásí shodu. Osud íránského jádra se doladí do konce června
Výsledky zrušených sankcí se podle odborníků dostaví nejdříve koncem roku a americké firmy se budou moci radovat zřejmě ještě mnohem později. Důvodem je to, že Evropa zavedla sankce proti Íránu pouze kvůli jeho jadernému programu, ale Spojené státy s nimi začaly už v roce 1979 a vedle jádra jsou namířené také proti terorismu, porušování lidských práv nebo zkouškám balistických střel.
Ilja Mazánek: "Íránský trh rozhodně je zajímavý" (zdroj: ČT24)
České firmy cítí v Íránu velké příležitosti
Očekávané zlepšení vztahů s Íránem netrpělivě vyhlížejí české podniky. Dosud omezený íránský trh je pro mnoho z nich velmi zajímavý (dosud platné sankce čtěte zde, v dolní části stránky). „Írán je druhým největším vývozcem ropy v rámci OPEC, třetím největším světovým ropným vývozcem a disponuje deseti procenty světových zásob této suroviny. Rovněž íránská průmyslová infrastruktura je poměrně rozvětvená, byť je poměrně zastaralá,“ poukázal Ilja Mazánek z Hospodářské komory. V Íránu se podle něj mohou prosadit například stavební firmy, které se specializují na dopravní stavby, a také výrobci kolejových vozidel, dodavatelé turbín či čistíren a úpraven vod. Velký zájem by mohl být také o dodávky v oblasti těžby. „V Íránu je pět tisíc dolů, které se zabývají těžbou různých nerostných surovin včetně zlata a české podniky jsou v tomto výjimečné,“ podotkl Ilja Mazánek. Česko a tuzemské firmy podle něj dosud až příliš striktně dodržovaly sankční režim – na rozdíl od některých podniků např. z Německa, Itálie či Francie, kterým se tím pádem na izolovaném íránském trhu velmi dobře daří.
Američanům situaci navíc komplikuje to, že některé jejich sankce byly přijaty na základě prezidentského rozhodnutí, jiné prošly Kongresem. Je tedy těžké určit, které z nich může Obama zrušit sám, a kdy bude potřebovat souhlas zákonodárců. A že by to nebylo lehké hlasování, potvrzuje současné rozvržení sil mezi republikány a demokraty v obou komorách Kongresu. „Ve Spojených státech teď bude každý velmi opatrný, protože co se týče sankcí, nechce nikdo zůstat stranou. Obzvlášť za současné politické situace ve Washingtonu,“ uvedl Hayes.
Tisková konference po jednacím maratonu v Lausanne
Obamova administrativa se zřejmě pokusí uvolnit obchod zejména v odvětvích, jako jsou potraviny, léky a zdravotní péče. Ale podle všeho to nepůjde úplně bez potíží. Jak upozornil deník Wall Street Journal, už dnes totiž mají speciální povolení z humanitárních důvodů farmaceutické firmy Boston Scientific, GE Healthcare a Bausch&Lomb, ale kvůli odříznutí íránského finančního sektoru od platebního systému SWIFT mají velké problémy, aby dostaly za své služby zaplaceno.
- "Na zdi kanceláře mi visí několik stop velký plakát, kde jsou drobným písmem napsané všechny sankce proti Íránu a teď si budu muset barevně vyznačit, co platí a co ne," řekl Bloombergu právník Danforth Newcomb specializující se na mezinárodní obchod. V případě velkých transakcí v oblasti energetiky, letectví, výpočetní techniky a automobilů se na Američany v dohledné době zřejmě nedostane.
V případě velkých transakcí v oblasti energetiky, letectví, výpočetní techniky a automobilů se ale na Američany v dohledné době zřejmě nedostane. Restrikce výrazně zasahují i do obchodu s ropou - Írán disponuje zhruba 10 procenty světových zásob ropy a po Rusku je navíc druhým největším držitelem zásob zemního plynu. I zde mají americké ropné společnosti oproti svým evropským konkurentům velkou nevýhodu, vyplývající právě z širšího záběru protiíránských sankcí.