Hrozí solární boom číslo 2, tvrdí regulační úřad

Praha – Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) se nelíbí aktuální novela energetického zákona. Připravil proto vlastní verzi, kterou dává k dispozici poslancům pro druhé čtení. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. Současné novele prý chybí relevantní vyčíslení finančních dopadů. Ministerstvo se tak podle ERÚ v odhadech mýlí opakovaně a při předkládání zákona ignorovalo řadu rizik.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v pondělí uvedlo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun, s čímž ERÚ nesouhlasí. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka dříve uvedl, že podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, se náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun.  Dnes dodal, že přesná čísla dopadů do cen pro zákazníky bude mít ERÚ po 15. únoru, do kdy mají regulované firmy náklady vyčíslit. Vitásková proto dnes vyzvala poslance, aby projednávání novely do konce února pozastavili.

Mluvčí MPO Miroslav Kynčl řekl, že ministerstvo s dnešními tvrzeními ERÚ nesouhlasí a stojí si za údaji, které uvedlo v pondělí. „K návrhu byla zpracována velmi podrobná více než šedesátistránková analýza opírající se o data, která mělo MPO k dispozici, nebo která byla odhadnuta na základě statistických dat za minulá již ukončená období,“ uvedl Kynčl. Podle něj šlo o známé hodnoty administrativních nákladů, správních poplatků a statistických dat z minulých let. Odhad prezentovaný Chvojkou označilo dnes ministerstvo za zpochybnitelný. Uvedená částka 150 miliard korun podle něj totiž není vztažena k žádnému časovému období, a není tedy zřejmé, zda se jedná o náklad za jeden rok.

Energetický regulační úřad
Zdroj: ČT24

Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen, jak zní nynější zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe. Zákon je nyní ve sněmovně, kde po projednání ve výborech míří do druhého čtení.

Vitásková upozornila, že v připomínkovém řízení ve sněmovně novela nasbírala přes tři sta padesát pozměňovacích návrhů. „Naším posláním je chránit zájmy všech účastníků trhu a spotřebitelů zejména. Proto budu křičet a poukazovat na to, že novela hrozí dosud neurčeným dopadem do koncových cen,“ řekla Vitásková novinářům.

ERÚ: Stát se vědomě připravuje o peníze

Regulační úřad kromě chybějících odhadů například kritizuje možnost rozdělení solárních elektráren na menší subjekty. Stát se tak prý vědomě připravuje o velké peníze. „My v tom vidíme velký potenciál pro to, aby se výrobny účelově rozdělovaly a vyhnuly se tak solárnímu odvodu, který činí ročně dvě miliardy. To znamená, že stačí jedna věta v zákoně a máte dvě miliardy krát 17 let,“ říká místopředseda ERÚ Martin Laštůvka.

Také povinnost dvakrát do roka měnit kvůli podmínkám fakturační systémy přinese náklady v řádech desítek milionů korun. „To se samozřejmě promítne do ceny pro konečné spotřebitele,“ zmínila Vitásková.

Novelu kromě regulátora kritizuje i sněmovní výbor pro obranu. Podle jeho předsedy Davida Kádnera dojde ke skokovému zdražení v řádu desítek procent a ohrožení energetické bezpečnosti státu. Energetické firmy se nejvíc obávají, že budou muset lidem vyplácet miliardy za plynovody či elektrická vedení, která stojí na jejich pozemcích. To by se promítlo na konečné ceně. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou ale tyto obavy neoprávněné. „Já bych chtěl odmítnout především výroky o tom, že tato novela energetického zákona přinese zdražení energií o desítky procent, jako bezdůvodné strašení. Podle našeho názoru není podloženo žádnými čísly,“ sdělil náměstek MPO Pavel Šolc.

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

Energetická novela by přinesla desítky změn na tuzemském trhu s energiemi. Mimo jiné má zajistit podporu malých střešních elektráren s výkonem do deseti kilowattů. Novinka počítá také se zlevněním regulované složky elektřiny o jedno procento.

Jak se solár promítl do kapes Čechů…

Za velkorysou podporu solárního byznysu zaplatili spotřebitelé ze svých kapes celkem bilion korun. Prapůvod podpory, která nakonec přerostla v nekontrolovaný solární boom, vede do roku 2005, kdy Česko převedlo do své legislativy evropskou směrnici.

Solární energie
Zdroj: iStock/GenchoPetkov/ISIFA/Thinkstock

U zrodu zákona, který provozovatelům fotovoltaických elektráren zajistil pevnou výkupní cenu energie a záruky za návratnost investice do 15 let, stálo tehdejší ministerstvo průmyslu a ministerstvo životního prostředí. Přílepkem navíc sněmovna povolila snižovat výkupní cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů maximálně o pět procent ročně. Zákon ve sněmovně prošel díky hlasům sociální demokracie, komunistů, lidovců a Unie svobody. ODS byla proti, státní podporu obnovitelných zdrojů považovala za plýtvání.

Až do roku 2008 nepůsobil zákon mnoho problémů - náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren byly vysoké, a proto se do ní investoři nehrnuli. Okolo roku 2009 se však ceny elektráren dramaticky snížily a dotovaný „solární byznys“ se stal velmi zajímavým. Zákonodárci totiž na novou situaci zareagovali s obrovským zpožděním a v Česku mezitím vyrostlo množství fotovoltaických elektráren sloužících jako nástroj pro snadný a rychlý zisk.

Omezení podpory fotovoltaiky nakonec přišlo až poté, co se vlády ujal nový kabinet ODS, TOP 09 a VV. I tehdy ale politici z původních velkých plánů nečekaně couvli. Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítal s tím, že 26procentní daň na výnosy bude platit pro všechny solární elektrárny připojené k síti v letech 2009 až 2010. Poslanci ale návrh ve sněmovně přiohnuli a omezili platnost daně jen na tři roky – do konce roku 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 3 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.