Kdo nevrátí peníze z druhého pilíře státu, dostane nižší důchod

Praha - Lidé, kteří si na stáří šetří v takzvaném druhém pilíři, budou moci po jeho zrušení část uspořených odvodů doplatit zpět do veřejného důchodového systému. Penze od státu by se jim tak v budoucnu vůbec nekrátila. Vyplývá to z návrhu důchodové komise. Vláda plánuje druhý pilíř ukončit k 1. lednu 2016.

„Lidem vrátíme jenom to, co do druhého pilíře vložili – buď ze své hrubé mzdy, nebo to, co na jejich individuální účty odvedl zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Takže určitě nebudeme dávat nic navíc. Že se jim to bude vracet, je logické – jsou to jejich finanční prostředky,“ avizovala ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Střadatelé by měli peníze dostat přímo na účet, nebo do tzv. třetího pilíře (penzijního připojištění), a to nejspíš do konce roku 2016. „My chceme především dosáhnout toho, aby lidé, kteří si spořili, o nic nepřišli,“ potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Pokud budou lidé chtít, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod vyplácený z prvního pilíře, budou muset poslat státu zpět peníze, které z něj vyvedli (tedy 3 % z odvodů na sociální pojištění). V opačném případě bude jejich důchod o tyto peníze krácen. Marksová doplnila, že vláda to ponechá na individuálním rozhodnutí každého – zda chce v budoucnu pobírat státní důchod, jako by do druhého pilíře nikdy nevstoupil, nebo zda peníze použije jinak.

Pravice: Vláda ruší, ale náhradní řešení nemá

Pravicová opozice považuje rušení druhého pilíře za rizikové. „Podle mě je správné nerušit druhý pilíř. Je to riskantní krok a hrozí žaloby vůči státu – jak od účastníků, tak od penzijních společností,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Koalice s žádným nápadem, co dál s důchodovým systémem, nepřichází. Řešení odkládá, a pokud co nejdříve nepřijme nějakou reformu, budou mít nejmladší generace veliké problémy,“ upozornil Stanjura. Podobně hovoří i poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

KSČM a Úsvit naopak jiné východisko než s druhým pilířem skoncovat nevidí. „Stát prodělal na špatném experimentu. To, že ho ukončíme, minimalizuje ztráty,“ je přesvědčen komunistický poslanec Jiří Dolejš.

Hospodářské noviny napsaly, že by střadatelé měli v rámci výplaty peněz z druhého pilíře získat i celý „státní příspěvek“. Stát ale ke spoření ve druhém pilíři nic nepřiplácí. „Ve druhém pilíři žádný příspěvek nefunguje, všechno jsou to příspěvky pojištěnců a jejich zaměstnavatelů,“ vysvětlil předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček. Zdůraznil, že lidé opravdu dostanou celou naspořenou částku včetně tří procent, které by jinak odváděli do prvního pilíře. Pokud by vyplácený obnos byl kvůli slabým výnosům nižší než vklad, měl by rozdíl dorovnat stát (více zde).

Druhý důchodový pilíř prosadila vláda Petra Nečase (ODS). Lidé mohou přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho jen kolem 83 000 lidí namísto očekávaných statisíců.

Pilíře důchodové reformy

První pilíř - Jedná se o státní důchod, který je vyplácen průběžně a je povinný. Odvádí se 28 % nebo 25 % z hrubé mzdy (výhodnější sazba platí pro lidi, kteří vstoupili do 2. pilíře)

Druhý pilíř - Je v podstatě důchodovým spořením ve fondu, kde je na výběr ze tří strategií. Je dobrovolný, ale lidé z něj nemohou vystoupit. Spoří se 3 % z hrubé mzdy (platí zaměstnavatel) a 2 % hrubé mzdy (spoří si každý sám). 

Třetí pilíř - V tomto případě se jedná o dřívější důchodové připojištění, které lze kdykoliv zahájit i předčasně ukončit, byť se sankcemi. Lidé mohou spořit libovolnou částku a stát vyplácí příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
19. 6. 2026

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...