Richard Brabec vyjednal peníze navíc na boj se suchem, ministryně spravedlnosti zase pro Vězeňskou službu

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ve čtvrtek sešla s dalšími ministry kvůli rozpočtu na příští rok. Richard Brabec (ANO) vyjednal za ministerstvo životního prostředí 250 milionů korun navíc na boj se suchem a také s následky klimatické změny. Po něm se s ministryní financí sešla také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která dojednala více peněz pro Vězeňskou službu.

Pro ministerstvo životního prostředí bylo podle červnových dat v návrhu státního rozpočtu na rok 2020 vyčleněno 15,74 miliardy korun, proti letošní částce by tak měl být příspěvek navýšený o více než 1,514 mld. korun. Podle mluvčí ministerstva si ale boj se suchem vyžádá minimálně stovky milionů navíc.

Nakonec vyjednal Richard Brabec čtvrt miliardy korun navíc na boj se suchem a také s následky klimatické změny. Podle něj jde například o projekt umělé infiltrace, kterým chce ministerstvo posilovat zdroje podzemní vody. Víc peněz bude také na program Výsadba 10 milionů stromů. 

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička v úterý upozornil, že stát vydává na boj proti suchu pouze jednotky miliard. Přitom by podle rektora měl na udržení vody v krajině dávat minimálně 25 miliard korun ročně. Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly podle propočtu vědců ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta i více.

Richard Brabec ale na brífinku po jednání se Schillerovou ujišťoval, že se ministerstvo snažilo také šetřit: „Naslouchali jsme přání paní ministryně na rozpočtovou dietu, v provozních nákladech v příštím roce ušetříme 10 procent a také škrtáme 161 tabulkových míst.“ 

Vězeňská služba bude mít o 200 milionů víc

Ministryně spravedlnosti Benešová už před jednáním avizovala, že chce domluvit více peněz pro Vězeňskou službu a na dostavbu pražského Justičního areálu Na Míčánkách. Nakonec bude rozpočet resortu vyšší asi o 250 milionů, peníze navíc mají jít právě do těchto dvou oblastí. „Pokud by se postupovalo, tak jak bylo navrženo, tak by to bylo nespravedlivé vůči Vězeňské službě,“ podotkla Benešová na brífinku po jednání. 

„Po vzájemné dohodě jsme zrušili škrt provozních výdajů u Vězeňské služby, abychom udělali to samé, co jsem udělalala v případě policie a hasičů,“ doplnila ministryně financí. Pro hasiče se v uplynulých dnech podařilo vyjednat o 400 milionů korun navíc, policie dostala přidáno 1,1 miliardy korun.

Nahrávám video

Podle prvotního návrhu rozpočtu mělo mít ministerstvo spravedlnosti k dispozici na výdaje celkem 31,001 miliardy korun, což je o 511 milionů korun více než letos. 

Benešová požadovala navýšení o půl miliardy, výsledek jednání však označila za rozumný kompromis a novinářům řekla, že odchází spokojená. Ministerstvo nezískalo prostředky třeba na justiční areál v Českých Budějovicích. „To tak v životě chodí. Život není to, co my chceme, ale to, co máme, takže musíme umět dělat kompromisy. Já chápu, že výstavby jsou
dneska problematické, takže tam jsme trochu couvli,“ uvedla ministryně na brífinku.

Schillerová již o rozpočtu jednala s většinou ministrů. Oproti vládnímu návrhu zákona si prosadili navýšení svých kapitol o více než 11 miliard korun. Ministryně i premiér Andrej Babiš (ANO) počítají se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 miliard korun. Nevidí důvod k jeho snižování, jak chtějí komunisté. O jejich požadavcích chce Schillerová vyjednávat příští týden. V září by pak rozpočet měla schvalovat sněmovna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 6 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled