Richard Brabec vyjednal peníze navíc na boj se suchem, ministryně spravedlnosti zase pro Vězeňskou službu

5 minut
Brífink po jednání Richarda Brabce s Alenou Schillerovou o rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ve čtvrtek sešla s dalšími ministry kvůli rozpočtu na příští rok. Richard Brabec (ANO) vyjednal za ministerstvo životního prostředí 250 milionů korun navíc na boj se suchem a také s následky klimatické změny. Po něm se s ministryní financí sešla také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která dojednala více peněz pro Vězeňskou službu.

Pro ministerstvo životního prostředí bylo podle červnových dat v návrhu státního rozpočtu na rok 2020 vyčleněno 15,74 miliardy korun, proti letošní částce by tak měl být příspěvek navýšený o více než 1,514 mld. korun. Podle mluvčí ministerstva si ale boj se suchem vyžádá minimálně stovky milionů navíc.

Nakonec vyjednal Richard Brabec čtvrt miliardy korun navíc na boj se suchem a také s následky klimatické změny. Podle něj jde například o projekt umělé infiltrace, kterým chce ministerstvo posilovat zdroje podzemní vody. Víc peněz bude také na program Výsadba 10 milionů stromů. 

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička v úterý upozornil, že stát vydává na boj proti suchu pouze jednotky miliard. Přitom by podle rektora měl na udržení vody v krajině dávat minimálně 25 miliard korun ročně. Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly podle propočtu vědců ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta i více.

Richard Brabec ale na brífinku po jednání se Schillerovou ujišťoval, že se ministerstvo snažilo také šetřit: „Naslouchali jsme přání paní ministryně na rozpočtovou dietu, v provozních nákladech v příštím roce ušetříme 10 procent a také škrtáme 161 tabulkových míst.“ 

Vězeňská služba bude mít o 200 milionů víc

Ministryně spravedlnosti Benešová už před jednáním avizovala, že chce domluvit více peněz pro Vězeňskou službu a na dostavbu pražského Justičního areálu Na Míčánkách. Nakonec bude rozpočet resortu vyšší asi o 250 milionů, peníze navíc mají jít právě do těchto dvou oblastí. „Pokud by se postupovalo, tak jak bylo navrženo, tak by to bylo nespravedlivé vůči Vězeňské službě,“ podotkla Benešová na brífinku po jednání. 

„Po vzájemné dohodě jsme zrušili škrt provozních výdajů u Vězeňské služby, abychom udělali to samé, co jsem udělalala v případě policie a hasičů,“ doplnila ministryně financí. Pro hasiče se v uplynulých dnech podařilo vyjednat o 400 milionů korun navíc, policie dostala přidáno 1,1 miliardy korun.

9 minut
Tisková konference Aleny Schillerové a Marie Benešové
Zdroj: ČT24

Podle prvotního návrhu rozpočtu mělo mít ministerstvo spravedlnosti k dispozici na výdaje celkem 31,001 miliardy korun, což je o 511 milionů korun více než letos. 

Benešová požadovala navýšení o půl miliardy, výsledek jednání však označila za rozumný kompromis a novinářům řekla, že odchází spokojená. Ministerstvo nezískalo prostředky třeba na justiční areál v Českých Budějovicích. „To tak v životě chodí. Život není to, co my chceme, ale to, co máme, takže musíme umět dělat kompromisy. Já chápu, že výstavby jsou
dneska problematické, takže tam jsme trochu couvli,“ uvedla ministryně na brífinku.

Schillerová již o rozpočtu jednala s většinou ministrů. Oproti vládnímu návrhu zákona si prosadili navýšení svých kapitol o více než 11 miliard korun. Ministryně i premiér Andrej Babiš (ANO) počítají se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 miliard korun. Nevidí důvod k jeho snižování, jak chtějí komunisté. O jejich požadavcích chce Schillerová vyjednávat příští týden. V září by pak rozpočet měla schvalovat sněmovna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...