O řecké dluhopisy je po zvýšení ratingu zájem, investoři jsou optimističtí

Výnosy desetiletých dluhopisů řecké vlády v pondělí klesly až na 3,622 procenta, a jsou tak nejníže od ledna 2006. Je to reakce na páteční zvýšení ratingu Řecka, k němuž přistoupila mezinárodní ratingová agentura Moody's. Ta svým krokem posílila optimismus investorů nad nejzadluženější zemí eurozóny. Řecko následně oznámilo, že chystá na tento týden novou emisi se splatností deset let, což bude první emise s takovou dobou splatnosti po téměř deseti letech.

Výnos nedávno vydaných pětiletých dluhopisů pak klesl na 2,79 procenta. Je nejníže za dobu, co byly před dvěma týdny uvedeny na trh. Výnosy se vyvíjejí opačně k cenám – pokud je tedy o dluhopisy zájem a jejich cena se zvyšuje, výnosy klesají. V konečném důsledku to znamená, že země si může půjčovat za nižší úrok.

Agentura Moody's zohlednila výsledky řeckého programu reforem a zlepšila v pátek hodnocení úvěrové spolehlivosti země na B1 z předchozí známky B3. Krok povzbudil spekulace, že Řecko tento týden nabídne desetiletý syndikovaný dluhopis.

To se také potvrdilo. Řecko krátce nato oznámilo, že pověřilo šest mezinárodních bank emisí desetiletých dluhopisů. Podle agentury Reuters má emise přinést kolem dvou miliard eur (přes 51 miliard korun). Jde o druhý prodej státních dluhopisů od loňského srpna, kdy Atény opustily mezinárodní záchranný program, a první prodej desetiletých dluhopisů po téměř deseti letech.

Výnosy se před novou nabídkou obvykle zvyšují, v případě Řecka je ale považován za pozitivní návrat na kapitálový trh, vzhledem k masivnímu zadlužení země, připomíná agentura Reuters. Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) Řecka dosahuje 176 procent.

Úvěrový rating je důležitý pro investory – ukazuje jim, jaká je pravděpodobnost řádného splacení půjčky podle stanovených podmínek. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a je pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit i levnější půjčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 16 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

Evropský pohled