Pořadatele veletrhů na pražském Výstavišti Inchebu převzala společnost ABF

Společnost ABF převzala firmu Incheba Expo Praha, která organizuje veletrhy na pražském Výstavišti v Holešovicích. ABF už vlastní výstaviště v Letňanech a v Holešovicích chce vedle veletrhů pořádat i kulturní akce. ČTK to sdělila Nicole Mertinová ze skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala, která ABF vlastní. Antimonopolní úřad zatím nedostal návrh na povolení spojení těchto firem.

ABF patří mezi nejvýznamnější organizátory výstav a veletrhů v tuzemsku. Od akvizice si podle Mertinové slibuje mimo jiné rozšíření spolupráce s hlavním městem.

„Praha by se měla zařadit mezi silná evropská města s bohatým veletržním programem a naše akvizice společnosti Incheba Expo Praha a její budoucí rozvoj by k tomu měly napomoci,“ uvedl předseda představenstva ABF Sehnal.

ABF několik let ovládá výstaviště v Letňanech prostřednictvím dceřiné firmy PVA a ročně tam pořádá více než stovku akcí. V Holešovicích pod ní nově přechází skupina veletrhů včetně dvou největších Holiday World a Pragodent. Všechny plánované veletrhy v Holešovicích se pod novým majitelem uskuteční v původních termínech, doplnila Mertinová.

V počtu návštěvníků je ABF druhým největším tuzemským organizátorem

V roce 2016 podle databáze Prodata utržila společnost ABF 290 milionů korun a její zisk překročil 30 milionů korun. Incheba Expo Praha, jejíž mateřskou firmou je bratislavská Incheba, ročně pořádá v areálu holešovického výstaviště zhruba 20 akcí a v roce 2016 podle databáze Prodata vykázala tržby 103 milionů korun a zhruba čtyřmilionovou ztrátu.

Podle analýzy Agentury pro výzkum efektivnosti veletrhů a výstav AMASIA EXPO patřily v roce 2016 podle plochy mezi největší organizátory tuzemských výstav Veletrhy Brno, ABF Veletržní správa, Incheba Expo, Výstaviště České Budějovice a Expo Mokrá. Podle počtu návštěvníků vedly Veletrhy Brno následované ABF.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím nemá návrh na povolení spojení. Podle mluvčího Martina Švandy je však běžné, že firmy uzavřou transakci a návrh k antimonopolnímu úřadu dávají se zpožděním. „Nesmějí ale samozřejmě vykonávat kontrolu nad přebíranou firmou, pokud nemají naše povolení,“ uvedl mluvčí.

V případě, že by společnosti, které splňují kritéria jako společný obrat přes 1,5 miliardy a každá aspoň 250 milionů korun, návrh nepodaly, úřad s nimi podle Švandy zahájí řízení pro uskutečňování nepovoleného spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...