České výrobky to mají u českých zákazníků dobré. Aspoň podle některých průzkumů či podle hesel obchodních řetězců. Výzkum společnosti Nielsen, který zmapoval posledních pět let, však ukázal i něco jiného: pokles lokálních značek a vzestup těch globálních.
České jogurty vítězí nad zahraničními. V čokoládě vládnou globální značky
Události ČT: Čtyři z pěti obyvatel mají volné peníze na nákupy (zdroj: ČT24)
„Přes tři čtvrtiny zákazníků upřednostňují české výrobky, o kterých si myslí, že jsou stejně dobré, nebo kvalitnější než zahraniční konkurence,“ vyplynulo ze společného průzkumu Rady kvality ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Řídícího výboru programu Česká kvalita.
Reflektují to i obchodní řetězce a jejich hesla. Namátkou: Z lásky k Česku / Co je české, to je dobré / Česká chuť / Vím, čí jsem. – U českých potravin máte garanci původu.
Podporují to i značky kvality, udělované například ministerstvem zemědělství či Potravinářskou komorou ČR.
Také studie společnosti Nielsen ukázala velká čísla o příchylnosti Čechů k lokálním výrobkům. Zdůrazňují jejich kvalitu, čerstvost, cenu, zdravé ingredience, šetrnost k životnímu prostředí či třeba design obalu. Lokální produkty preferuje 64 procent. Jen čtyři procenta volí záměrně produkty ze zahraničí a 32 procent Čechů nerozlišuje mezi lokálními a zahraničními produkty.
Toto nadšení však v uplynulé pětiletce trochu vyvanulo. Zatímco v roce 2012 činil podíl lokálních výrobků 61 procent – vyjádřeno tržbami za prodej potravin lokálního ůvodu – za pět let se o jeden procentní bod snížil. Společnost do své studie nezahrnula čerstvé pečivo, zeleninu nebo maso.
Jiný pohled na tento pokles ukázal vzorek 19 výrobků (viz níže), kde lokální značky ztratily u deseti kategorií. Jen u pěti pak stoupl, u zbytku se nezměnil.
Podíl prodejů lokálních a globálních značek na vybraných kategoriích (v %)
Tržní podíl lokálních značek na globální výrobě
Mléčné výrobky – tržní podíl lokálních značek
Při výběru obchodu se lidé rozhodují zejména na základě své zákaznické zkušenosti a ceny zboží. Tyto dvě kategorie jsou na vzestupu. Až za nimi je pohodlí (jeho důležitost se nezměnila), kvalita (její význam klesl) a sortimentu (beze změny).
Na trhu už mnoho let dominují hypermarkety, kterým nyní patří zhruba 40 procent trhu. Závěry průzkumu Nielsenu o maloobchodním trhu však uvádějí, že jejich růstu již dochází dech. V poslední době vzrostly o tři procenta, zatímco supermarkety bezmála o devět procent (na trhu mají 17 procent). Ještě více se pak dařilo diskontům, jejich podíl se zvýšil téměř o desetinu na 21 procent.
Nadnárodní řetězce sem přinesly jinou kulturu prodeje a malé prodejny nestačí konkurovat. A zákazníci si už vybírají, mnohdy dokonce rozhoduje to, že venkovská prodejna není klimatizovaná.
Poraženými jsou, také dlouhodobě, malé prodejny. Ztratily 3,1 procenta a už jim patří pouze třináct procent. Za deset let od roku 2007 se tak počet prodejen s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních snížil o 42 procent.